Sigil: Diskusní fórum

Vadí vám, když se dozvíte konec (filmu, knihy, hry) před tím, než se k němu dopracujete? Nebo podobné informace naopak vyhledáváte?

A vše, co s tématem souvisí (hmm, třeba budoucnost ).

Mně osobně spoilery prakticky nevadí, například u knih většinou přečtu posledních několik stran dříve, než se dostanu do poloviny (tedy záleží na tloušťce knihy ), při hraní her rozdíl v zábavě také nepozoruji (vyzkoušel jsem mnohokrát obě varianty).

EDIT: Hmm, tak jsem možná překonal rekord v počtu editací příspěvku za jednotku času

Hmm, já se většinou se spoilerům vyhýbám, nechvám si spoilovat jen věci, které nechci vidět/číst/hrát (když je pak vidím, tak to stojí za to, viz já a Šestý smysl).
Na csfd proto raději nečtu komenty předtím, než něco vidím, tam se spoiluje jako o život.

Osobně mě baví mystifikovat své okolí nepravdivými spoilery. "Jó, ten ka konci umře, to bylo smutné"

Zato pokud se mi někdo pokouší prozradit pointu něčeho, na co se těším, davám přednost jeho rychlému umlčení.

No tak mě to vadí.
Miluju překvapení, i když u většiny děl se to až tak nedaří, protože jsou předvídatelná.

U věcí které mě zajímají mi spoilery hodně vadí, . Když se rozhodnu že na něco půjdu do kina, tak se jakýmkoli informacím o tom důsledně vyhýbám (recenze, rozhovory s herci, diskuzní fóra).
U knih a her je to stejné (tedy pokud spoléhají na příběh)

Hlavne u kníh, ktoré ma prestanú baviť.

Pri anime si zvyčajne prečítam nejaké info na animenfo alebo animedb a pozriem hodnotenia.

A pri filmoch - hmm aj keď čítam spoilery tak je mi to v podstate jedno - ak je dej napínavý tak na ne zabudnem a ak nie tak mi to ani vtedy nevadí - mňa zaujímajú súvislosti.

Vampiria píše:...viz já a Šestý smysl

Tak tenhle film na to byl zrovna dost smrtící. Sedim s kámošem, který si ve spoilerech libuje, u telky, koukáme na dvd a hned po tom, co je bw na začátku postřelen mi oznámil: "On na konci zjistí, že..." 2 hodiny jsem se pak pokoušel o double-think, což mi bohužel nevyšlo, jelikož mé soustředění se spíše věnovalo vymýšlení co nejbolestivější vraždy.

Nesnášim spoilery, v noci straším lidi, co spoilují a už jsem přemýšlel o založení sekty, která by takovým lidem řezala jazyky a prsty.

Návody používám, ale jen v zásecích, proto preferuji spíše FAQy.

Spoilery ve hrách neřeším, spíše jde o akutní potřebu zjistit, jestli je mé řešení OK.
Ve filmech je však vyhledávám, resp. potřebuju vědět, zdali má film klasický americký happy-end - tj. jestli má smysl jej vůbec sledovat. Filmy, kde pan x zničí/zachrání město/svět a získá lepou děvu zkrátka miluju. Abych se na film podíval, potřebuju alespoň jednu z těchto dvou věcí.

Takže shrnuto a podtrženo, spoilery mi nevadí. Napětí rád nemám, spíš mě pak těší se dívat japak se vše k dobru obrátí, když to teď vypadá pěkně na ...

Já mám takový hloupý problém, že často z prvních deseti minut filmu odhadnu, jak se to bude dál vyvíjet a pak se nudím, když to tak opravdu je. To je něco, jako když se člověk sám vyspoileruje. Ale naštěstí stále existují tvůrci, kteří dokáží překvapit a ty mám rád. Čili z toho taky vyplývá, že spoilery moc nemusím, ale jsem zvyklý s nimi žít.

U děl, která chci vidět, hrát, číst, mi spoilery vadí.

A nejhorší je, že mohou vykouknout i tam, kde je člověk absolutně nečeká (a la floutek se chce pochlubit, že viděl Vykoupení z věznice Shawshank, pročež jeho konec vyzradí v recenzi na Splinter Cell: Double Agent (= varování před aktuální recenzí v Levelu)).

Alnag píše:Já mám takový hloupý problém, že často z prvních deseti minut filmu odhadnu, jak se to bude dál vyvíjet a pak se nudím, když to tak opravdu je.

Teda já děj (když ho předem neznám) taky často odhadnu, ale pak se těším ještě víc a raduju se jako děcko, když to tak opravdu je.

Nebo naopak, když odhadnu děj nového dílu Stargate Atlantis ješt předtím než ho kdokoliv uvidí. Bohužel jsem ho odhadl dobře a přesvědčil jsem se, že scénář SGA by byl schopen psát asi kdokoliv.

yenn píše:A nejhorší je, že mohou vykouknout i tam, kde je člověk absolutně nečeká (a la floutek se chce pochlubit, že viděl Vykoupení z věznice Shawshank, pročež jeho konec vyzradí v recenzi na Splinter Cell: Double Agent (= varování před aktuální recenzí v Levelu)).

Recenzi jsem ještě nečetl, ale tohle je myslím případ který bych byl schopný i přejít - Shawsank je už dost starý a notoricky známý film (kolikrát šel v televizi bych ani nespočítal), navíc ten závěr není až tak překvapivý že by mi zkazil zážitek (film jsem viděl už několikrát a stejně jsem si ho koupil na DVD a podívám se znovu)

U takto starých a známých věcí je obecně se spoilery dost problém, většina je viděla a zná, a tudíž předpokládá že ostatní je znají taky.

AlieN: Notoricky známé, nebo ne, nic neospravedlňuje popis nejpřekvapivějšího momentu filmu (a teď je mi úplně fuk, zda to pro někoho překvapivé nebylo).

Vadí mi a to hodně, i když jsem sama celé děství patřila k těm, co mají neutuchající potřebu vykecat děj filmu, knížky...a u počítačových her jsem docela často hrála podle návodu, čemuž se nyní vyhýbám jako čert kříži, nakouknout do návodu při zákysu a nedovědět se něco dalšího z děje, ale je někdy umění.
U filmů nemám ráda nejen prozrazení děje, ale i příliš mnoho hodnocení filmů. Hlavně mi to vadí v případech, kdy každý film hrozně chválí a pak člověk jde do kina a pořád čeká tu bombu a najednou je konec filmu a kde nic tu nic. U knížek zase na opak hrozně bojuji s tím, abych se nepodívala, jak to dopadlo a nezkazila si celý zážitek.

Hamster: tvůj kamarád by u mě skončil, takového breptu jsem také ve svém okolí měla a dalo mi to pár let, než se mi podařilo toho člověka přesvědčit, že mě fakt vadí, když mi vybreptá pointu...zabít málo, doufám, že jsi mu připravil muka pekelná .

Vanda: Trvalo mi to 3-4 roky nadávek než pochopil, že o to zřejmě příliš nestojím. Teď už je v pohodě. Nejhorší na něm bylo (je), že on sám se po spoilerech pídí a vyžaduje je, takže těžko se mu vysvětluje proč.