Sigil: Diskusní fórum

Dnes jsem vracel kamarádce Norské dřevo, pročež jsem nemohl nezavzpomínat na neuvěřitelně sympatickou, spontánní a lehce excentrickou Midori Kobajaši (postoval jsem i jeden její výrok). Zpočátku mě až tak nezaujala, ovšem postupem času mi vysloveně učarovala (podobně jako Yuki Nagato z Haruhi, byť jsou charakterově naprosto odlišné). Taková postava snad nejde vymyslet, tu snad musel Murakami znát, což bych mu nebetyčně záviděl

Které literární postavy jste si oblíbili či je považujete za zajímavé vy?

yenn: Uh, no nechám stranou zbytečné otázky, zda má tenhle thread smysl (protože o smysl tu nejde ). Protože těch postav jsou stovky až tisíce. Ale budiž

Napíšu tedy některé postavy, které mě zaujaly v daném kontextu (nebo spíš časovém úseku, kdy jsem něco četl) nějakou konkrétní zvláštností (no dobře, tak to jsou postavy, na které si momentálně vzpomenu a chce se mi o nich psát ).

Rozhodně to bude Bakly z (dle mého názoru) Žambochova nejlepšího (a asi jediného, co má cenu číst - no jo, teď mu asi trochu křivdím, ale na všech jeho ostatních knihách mi silně vadilo více částí) románu, Bez slitování.

Bakly je zajímavý především tím, že je v podstatě loser a to ještě v poněkud Noir příběhu. Permanentně pokud možno opilý, aby zahnal démony, kteří ho pronásledují, přitom ale téměř nezničitelný zabiják, kterého zajímají jen peníze (nebo spíš, musí získat peníze za každou cenu). A rozhodně to není kladná postava.

Ida Kyouya - hlavní postava mangy Jiraishin. Asi nejtvrdší nebo spíš nejchladnější postava, kterou jsem v poslední době poznal.

Radši se omezím jen na oblíbený autory a na postavy, který ve mně zanechaly opravdu hluboký dojmy, jinak by to bylo ještě delší, než to nakonec bude...

Tolkien: Vzhledem k tomu, že JRRT na odstíny šedi až tak moc nedá (i výlučně černobílý taky není), nejvíc mě samozřejmě vždycky bavily ty postavy, který nějakým způsobem hrály do šeda.
Fëanor a synové samozřejmě vedou a vždycky budou okupovat nejvyšší příčku, i proto, že jde o elfy - proč to zastírat. Maeglin je další takovej případ... Sice se nakonec vyprofiluje jako poměrně všehoschopná svině, ale nestartuje tak... A z podobných důvodů - Boromir, Denethor, Túrin, Glum a tak podobně...
Draci - tady je sice to zařazení mezi "zlý" hodně jednoznačný, ale nemůžu se zbavit pocitu, že Tolkien je psal s ohromným gustem. Rozhodně je vybavil takovou dávkou šarmu, o jaký si třeba dvojka Melkor/Sauron může nechat jenom zdát...
Tím neříkám, že bych ty hodný ráda neměla... Ale Aragorn prostě nikdy nebude mít takovej drajv jako třeba Boromir...

Poe: Roderick Usher a vypravěč v povídce "Berenice" jsou naprosto fascinující.

Huysmans: des Esseintes z "Naruby". I když mnohem radši čtu Katedrálu.

Gaiman: Dream of the Endless, Hob Gadling, Destruction, Lucien, Matthew... To by bylo na dlouho. Jestli Gaiman něco umí dobře, tak vymýšlet postavy.

Milne: IJÁČEK!

...a tak dál.

Nejvíce mě fascinují asi postavy v díle pana Dostojevskiho.
Mohl bych jich vyjmenovat snad desítky, všechny jsou něčím zvláštní, propracované a často tragické. Největší slabost mám ale pro nihilistu Alexeje Nilyče Kirillova z Běsů - ostatně část z jeho úvahy mám stále v podpisu.

Velmi dobře propracované a moc zajímavé postavy jsou taktéž Nana ve stejnojmenném díle Émila Zoly a pan Humbert Humbert, s nímž sdílím jednu společnou vášeň.

Nu a prozatím nesmím zapomenout ani na JRR Tolkiena, jehož pojetí postav se mi rovněž dosti zamlová a stejně jako Cesare mám slabost pro draky. Přesně tak jsem si je vždycky představoval - tímto zdravím Glaurunga.

EDIT:
Ah, na pana Viana jsem zapomněl...
Nj, profesor Snědsleď, Kubohnát, Angel, Jean Sol Partre...

Připojuji se k milovníkům Tolkienových draků - jeho asi nepropracovanější postavy.

Dále Humbert Humbert z díla páně Nabokova - krásně sarkastická postava s mojí oblíbenou úchylkou.

Postavy z Gaimanova Sandmana - pochopitelně Endless, hlavně Dream, Desire a Delirium, a účastníci sjezdu milovníků ovesných vloček.

Waltari - Sinuhet, Mikael El Hakim, Johannes Angelos, Marcus Manilius Mezentianus a jeho syn Minutus Lausus...všechny jeho postavy mají něco společného: jsou to loseři, ať už je jejich přesvědčení jakékoliv, nesmýšlí většinou o sobě a své morálce příšliš dobře, ve vztahu k ženám jsou až chorobně submisivní a většinou končí špatně. A jejich očima sledovat svět v průběhu věků...to je něco opravdu úžasného.

Tanizaki - jednoznačně Jukiko z mého oblíbeného románu Sasamejuki. Prostě a jednoduše Sněhurka.

Sheridan Le Fanu - Carmilla. Krásná lesbická upírka...

Howard Phillips Lovercraft - jeho Prastaří v čele s panem Cthulhu..."Ve svém domě v R'lyeh mrtvý Cthulhu čeká a sní..." (a pak všechny sní). Nespokojím se s menším zlem!

Ivan Sergejevič Turgeněv a jeho Přízrak...zvláštní smutná entita z neznámé doby, času a prostoru...

Michail Bulgakov - v Mistrovi a Markétce je spousta luxusních postav, já si však oblíbila tu nejluxusnější a to kocourra Kňourra, který pije čistý špirritus a rrád naskakuje do jedoucích trramvají.

Boris Vian - vede profesor Snědsleď ve žluté košili, Major polykající své oko a šílený psychoanalytik Kubohnát (nu, jistě by se našlo i více..ale nechce se mi vypisovat všechny).

Eric Draven z comicsu Vrána - krásně cynický, úplně šílený a nešťastný mstitel.

Vikomt de Valmont z Laclosových Nebezpečných známostí - pán se sklonem k sázkám...

Hodím se ty, na které si vzpomenu, aniž bych si musel vzpomínat

Obě jsou ze Strážců od Alana Moora. Ti obsahují velmi široké portfolio mnoha zajímavých postav včetně těch, které v ději přímo ani nevystupují, ale jsou součástí vzpomínek a historek. Tímto, že uvádím pouze tyto dvě, tedy vědomě křivdím těm ostatním, ale nedá mi to

Rorschach - svérázný a introvertní moralista, který se neštítí jít přes "mrtvoly".

Dr. Manhattan - osvobozen z mantinelů lidských obzorů na vše shlíží s mnohovrstevnatým nadhledem.

Hm, taky přispěju svoji troškou do mlýna

Conan - myslím ten původní od Howarda. Jasně, typický příklad snad neporazitelného hrdiny, který zrube každého protivníka, zachrání sličnou děvu/ženu, přemůže mocného mága a snad se u toho ani nezapotí, ale.. mám prostě Conana ráda.

Staš Tarkowski z knihy Pouští a pralesem. Jasně, je to takový ten prototyp hocha, který na všechno přijde, všechny zachrání, vše vyřeší... hrozně se mi ale líbilo, jak se staral o malou Nelu

Cyrus Smith z Tajuplného ostrova - vždycky mě fascinovalo, jak by zvládl snad i vyrobit tank z hlíny a kamení

Neferit z jedné conanovky - 'vládkyně' největší zlodějské gildy na celém hyborském kontinentu, jó, to je moje

Lys ze série Kruhy magie - nádherně zpívá, hraje na loutnu... to bych chtěla umět Věrná přítelkyně, která neváhá jít se svými přáteli i do největšího nebezpečí

František Doležal z Lovců orchidejí - úžasná osoba s velkým srdcem a schopností přinášet pokoj Ono vlastně naprostá většina postav z Lovců orchidejí jsou mí oblíbenci - Diego Doležal, Jan Satrapa, mistr Loupáček.

Když člověk s nějakou postavou prožije spoustu hezkých chvil, tak si ji prostě oblíbí. asi si to všechno budu muset ještě jednou přečíst Hurá do knihovny!

Teď jsem si ještě tak vzpomněla...

SAKI: Pánové Reginald a Clovis... Hlavně Reginald se mi vryl do paměti jako naprosto okouzlující konstrukt, sestávající se převážně z promluv a nonšalantně proklamovaných póz...
Těžko ho nemilovat, posuďte sami:
"...There was rather a breath of winter in the air when I left those Dorsetshire people. You see, they had asked me down to shoot, and I´m not particularly immense at that sort of thing. There´s such a deadly sameness about partridges; when you´ve missed one, you´ve missed the lot - at least, that´s been my experience. And they tried to rag me in the smoking-room about not being able to hit a bird at five yards, a sort of bovine ragging that suggested cows buzzing round a gadfly and thinking they were teasing it. So I got up the next morning at early dawn - I know it was dawn, because there were lark-noises in the sky, and the grass looked as if it had been left out all night - and hunted up the most conspicuous thing in the bird line that I could find, and measured the distance, as nearly as it would let me, and shot away all I knew. They said afterwards that it was a tame bird; that´s simply silly, because it was awfully wild at the first few shots. Afterwards it quieted down a bit, and when its legs had stopped waving farewells to the landscape I got a gardener-boy to drag it into the hall, where everybody must see it on their way to the breakfast-room. I breakfasted upstairs myself. I gathered afterwards that the meal was tinged with a very unchristian spirit. I suppose it´s unlucky to bring peacock´s feathers into a house; anyway, there was a blue-pencilly look in my hostess´s eye when I took my departure.
Some hostesses, of course, will forgive anything, even unto pavonicide (is there such a word?), as long as one is nice-looking and sufficiently unusual to counterballance some of the others;..."

Shakespeare: Edmund, Mercutio, Oberon

Cave: Euchrid Eucrow... A samozřejmě -- mezek.

Voaden (Wilderness) - je to sice drama, ale co už... Já ho znám spíš coby čtenář: Blake. Týpek, kterej se celou dobu na jevišti vůbec nevyskytne, resp. ne fyzicky - a na konci zjistíte, že ho máte fakt docela rádi.

Lincoln Rhyme a Amélie (poslední půl rok)-jsou jako jeden a každý svůj

Tak co jsem si oblíbila já:

v prvé řadě to bude asi Drizzt Do'Urden pana Salvatoreho. Takovej ten typ hrdiny co každýho zrube, všechno ví a na vše příjde a přesto ho skoro nikdo nemá rád. V některých částech Planiny mi ho přišlo i líto...

Poté neskonalý Barry Trotter z Trilogie od pana Gerbera. Ten stupidní do nebe hlásající humor hlavní zparodované postavy z Harryho Pottera je dokonalý.

Samozdřejmě také čarodějka Ave z knížky paní Vyoralové. Skvělý prototyp prostořeké výtržnice a zatím jediné slečny, která by chtěla umět čarovat.

A poté ještě Bilbo Pytlík v té době, kdy se odehrával Hobit. Tehle knížka má k mému srdci blíže, nežli celý Pán Prstenů. Možná tam nemalou roli hraje i to, že mám ráda trpaslíky a bylo jich tam nespočet.

Conan jednoznačně Conan, ale můj hlas a mé srdce patří taky Zaklínači. Geralt byl ve své naivitě prostě kouzelný...

A pak samozřejmě každá trpasličí postava se kterou jsem se setkal v jakémkoliv díle byla kouzelná...

A propo nečetli ste někdo Trpaslíky MArkuse Heitze? jenom troška mimo téma

Já jsem četl Trpaslíky, nic moc.

Ale k věci:

Maršál Alesios Medan - Dragonlance War of Souls. Rytíř Takhisis, Generální Guvernér Qualienstu, který čím dál více je ovlivňován místní kulturou a nakonec propadne kouzlu královny matky Lauralanthalasy Kanan - Dragonlance War of Souls - Margaret Weiss a Tracy Hickman

Gilthas Kanan - důkladně vyjebal s vlastním senátem, temnými rytíři, i s Beryllinitrhanox, Dragonlance War of Souls - Margaret Weiss a Tracy Hickman

Porthios Kanan - aneb Scarecrow - jen kvůli němu se dá číst druhý díl Elven Exile - Alliances

sir Jaymes Markham - tenhle přímočarý chlapík udělá cokoliv aby Solamnie znovu vzkvétala, cestou za svým cílem udělá naprosto cokoliv. Dragonlance - Rise of Solamnia - Doug Niles

Alexia a Havran - hlavní postavy Pevnosti Drakonis a (SPOILER) Masky válečníka or M. Stackpolea. Mimochodem halvní postava Stackpoleova "Hrdinou" je dost dobra ale na jeji jmeno si nevzpominam.

Sir Sparhawk a vlastně Rytíři Církve z nesmrtelných trilogií páně Eddingse Eleniuma Tamuli

Geralt - klasika, ač Sapkowského příznivec nejsem

Skilgannon Hrozný - David Gemmel - Bílý vlk

Raistlin Majere - to je prostě !!!!!!!!!! NEJ NEJ NEJ


A určitě desítky další které doplním když si na ně vzpomenu