Mr. Rogers
Napsal: 17.11.2007 11:37
Mr. Rogers
Pondělí . . .
7:20
Je ráno, pan Rogers vstává z postele v hotelu, ve kterém se ubytoval. Je v New Yourku jako turista. Po navzutí papuček jde, tak, jako každé jiné ráno do koupelny, kde provádí svou raní hygienu. Poté se oholí, a namatlá si na obličej podivnou tekutinu v podivné flašce zvanou "Pie". Také si nezapomene vymačkat beďary, dojít si na toaletu, nasnídat se a ukojit se.
Po včerejším snu si také musel vyměnit prostěradlo, jelikož bylo celé postříkané. Pan Rogers si nedokázal představit, jak s nim mluví uklízečka o záležitosti se spermatem na prostěradle.
Uklízečka, ta která tu dnes byla, je stará fuchtle. Pan Rogers si myslel, že by hotel Plaza nezaměstnal nemité uklízečky, ale jak viděl, zřejmě se mílil. Ještě těsně opřed odchodem uklízečky vytáhl z kapsy balíček kondomů a řekl "Odneste tohle prosím do pokoje s číslem 206, a řekněte té milé blondýnce s modrými oči, že je to pozornost podniku." pan Rogers nechtěl býti nějak uspěchaný, a tak zatím skrýval svou identitu, tedy alespoň před onou dívkou, se kterou již měl své plány.
10: 00
Umitý, oholený, zkrášlený a ukojený, vyráží pan Rogers do ulic New Yourku. Slunce ho pálí do očí, chodci, kteří kolem něj prochází ho nemůžou zpustit z očí. Dokonce se mu zdá, že se mu chtějí smát. "Ale co", pomyslel si Pan Rogers, "zřejmě nejsou zvyklí na pěkné obličeje", a vyrazil za roh hotelu. Za rohem hotelu stál žebrák s napřaženými rukami, prosící o drobné. "Tady máš dva dolary", řekl pan Rogers. Žebrák se šťastným výrazem v obličeji přikývl a prosil dálší chodce. Ve skutečnosti pan Rogers nesnášel žebráky. Jeho velkou zálibou bylo přátelení se s nimi, a večer, když už jich znal dost, všechny dostával na jedno místo, do jedné z jeho soukromích plynovích komor. Pan Rogers byl bohatý, a mohl si dovolit leccos. Třeba i půl hotelu Plaza a několik barů k tomu. Takovích to soukromích plynovích komor měl po celém světě deset. Devět znich bylo umístěno v Evropě, a jedna pro jeho časté výlety sem, do New Yourku. Pan Rogers bydlel ve Francii. On sám na svém bohatství moc velkou zásluhu neměl. O vše se postaral jeho otec George Bush, který umřel v lednu roku 2014 na rakovinu žaluda. George Bush, tehdy ještě prezident měl poměr s jeho osobní uklízečkou. Existenci syna tajil, a přejmenoval ho na Rogers. Jednou uklízečka existenci syna prozradila kamarádce. Když se to George dozvěděl, nechal jim odstranit jazyky, velké stydké pysky a zavřel je do sklepa, kde po nějakém čase zemřeli hladem.
Pan Rogers vyrazil do baru s názvem "Dream About Sex" , který stál o pár uliček dál.
Cestou k němu si všiml dětí poukazujících na něj a dalších tentokrát již na plno se smějících osob. Pan Rogers se nachvíli zastavil a vytáhl z kapsy zrcádko. "A kurva" řekl potichu. Z koutka pravého oka vylézala již téměř seschlá čára spermatu. Pan Rogers vytáhl pohotově z náprsní kapsy své bledě modré košile papírové kapesníčky a utřel si celou, lechce seschlou čáru a vyhodil kapesníček na zem. Balíček si zasunul zpět do kapsy. Chvilku se zamyslel, jak se mu do koutku oka spermat dostal. Nejspíš se mu tam dostal z jeho ruky, vzpoměl si, že i uklízečka v hotelu měla poněkud komický výraz ve tváři. Ale co, hanbou zrychlil krok až došel do výše zmíněného baru.
Otevřel dveře, a na pozdrav přikývl téměř dvoumetrovému vyhazovači, kterého pan Rogers znal díky častým návštěvám tohoto baru. Jednou se mu podařilo vyhazovače opít do němoty, čehož zneužily jistí mladíci, kteří z nikoho jiného v baru respekt neměli. pan Rogers poté musel zaplatit veškerou ztrátu, kterou bar prodělal díky ukradeným láhvím s alkoholem.
Sedl si na židli u baru, na tu krajní z pravé strany a objednal si Mochitto.
Barman panu Rogersovi namíchal koktejl a přisunul k němu popelník. Pan Rogers vytáhl z postraní kapsy svích džínovích kalhot cigarety značky Fillip Morris. Položil balíček na stůl a vyjmul z něj nikoli jednu, ale rovnou dvě cigarety. Jednu si zapálil svím Zipovím zapalovačem, a druhou podal muži s modrou čepicí a koženou bundou, sedícím po jeho levici. Muž cigaretu přijmul a řekl "Díky šampóne".
A pan Rogers nato "jak že si mi to řekl"?
"Řekl jsem ti šampóne" odvětil muž.
Pan Rogers chytl muže za bundu a škubl s ním směrem k WC. Muž se povalil na zem, ale pohotově vstal. Došel k panu Rogersovi, chytl ho pod krkem, a jednou rukou ho zvedl do výšky. Pan Rogers měl tu smůlu, že zrovna v tuto chvíli vyšel vyhazovač ven před dveře na vzduch. Chlapi na ně pokřikovali, povzbuzovali je do boje, ale marně. Souboj se před jejích očima odehrávat nebude. Muž odnesl pana Roerse, stále ještě vysícího ve vzduchu na wc, a mrštil s ním o zem takovou silou, že mu vyrazil dech. Pak se ještě vrátil před dveře wc a pokynem napřažené ruky a vztyčené dlaně dal jasně najevo, že dovnitř v příštích pár minutách nikdo nevkročí. Poté se opět přesunul zpět na wc za panem Rogersem, a zvednul podrážku svích černých Kanad před Rogersův obličej. "Lízej" řekl ...
Pondělí . . .
7:20
Je ráno, pan Rogers vstává z postele v hotelu, ve kterém se ubytoval. Je v New Yourku jako turista. Po navzutí papuček jde, tak, jako každé jiné ráno do koupelny, kde provádí svou raní hygienu. Poté se oholí, a namatlá si na obličej podivnou tekutinu v podivné flašce zvanou "Pie". Také si nezapomene vymačkat beďary, dojít si na toaletu, nasnídat se a ukojit se.
Po včerejším snu si také musel vyměnit prostěradlo, jelikož bylo celé postříkané. Pan Rogers si nedokázal představit, jak s nim mluví uklízečka o záležitosti se spermatem na prostěradle.
Uklízečka, ta která tu dnes byla, je stará fuchtle. Pan Rogers si myslel, že by hotel Plaza nezaměstnal nemité uklízečky, ale jak viděl, zřejmě se mílil. Ještě těsně opřed odchodem uklízečky vytáhl z kapsy balíček kondomů a řekl "Odneste tohle prosím do pokoje s číslem 206, a řekněte té milé blondýnce s modrými oči, že je to pozornost podniku." pan Rogers nechtěl býti nějak uspěchaný, a tak zatím skrýval svou identitu, tedy alespoň před onou dívkou, se kterou již měl své plány.
10: 00
Umitý, oholený, zkrášlený a ukojený, vyráží pan Rogers do ulic New Yourku. Slunce ho pálí do očí, chodci, kteří kolem něj prochází ho nemůžou zpustit z očí. Dokonce se mu zdá, že se mu chtějí smát. "Ale co", pomyslel si Pan Rogers, "zřejmě nejsou zvyklí na pěkné obličeje", a vyrazil za roh hotelu. Za rohem hotelu stál žebrák s napřaženými rukami, prosící o drobné. "Tady máš dva dolary", řekl pan Rogers. Žebrák se šťastným výrazem v obličeji přikývl a prosil dálší chodce. Ve skutečnosti pan Rogers nesnášel žebráky. Jeho velkou zálibou bylo přátelení se s nimi, a večer, když už jich znal dost, všechny dostával na jedno místo, do jedné z jeho soukromích plynovích komor. Pan Rogers byl bohatý, a mohl si dovolit leccos. Třeba i půl hotelu Plaza a několik barů k tomu. Takovích to soukromích plynovích komor měl po celém světě deset. Devět znich bylo umístěno v Evropě, a jedna pro jeho časté výlety sem, do New Yourku. Pan Rogers bydlel ve Francii. On sám na svém bohatství moc velkou zásluhu neměl. O vše se postaral jeho otec George Bush, který umřel v lednu roku 2014 na rakovinu žaluda. George Bush, tehdy ještě prezident měl poměr s jeho osobní uklízečkou. Existenci syna tajil, a přejmenoval ho na Rogers. Jednou uklízečka existenci syna prozradila kamarádce. Když se to George dozvěděl, nechal jim odstranit jazyky, velké stydké pysky a zavřel je do sklepa, kde po nějakém čase zemřeli hladem.
Pan Rogers vyrazil do baru s názvem "Dream About Sex" , který stál o pár uliček dál.
Cestou k němu si všiml dětí poukazujících na něj a dalších tentokrát již na plno se smějících osob. Pan Rogers se nachvíli zastavil a vytáhl z kapsy zrcádko. "A kurva" řekl potichu. Z koutka pravého oka vylézala již téměř seschlá čára spermatu. Pan Rogers vytáhl pohotově z náprsní kapsy své bledě modré košile papírové kapesníčky a utřel si celou, lechce seschlou čáru a vyhodil kapesníček na zem. Balíček si zasunul zpět do kapsy. Chvilku se zamyslel, jak se mu do koutku oka spermat dostal. Nejspíš se mu tam dostal z jeho ruky, vzpoměl si, že i uklízečka v hotelu měla poněkud komický výraz ve tváři. Ale co, hanbou zrychlil krok až došel do výše zmíněného baru.
Otevřel dveře, a na pozdrav přikývl téměř dvoumetrovému vyhazovači, kterého pan Rogers znal díky častým návštěvám tohoto baru. Jednou se mu podařilo vyhazovače opít do němoty, čehož zneužily jistí mladíci, kteří z nikoho jiného v baru respekt neměli. pan Rogers poté musel zaplatit veškerou ztrátu, kterou bar prodělal díky ukradeným láhvím s alkoholem.
Sedl si na židli u baru, na tu krajní z pravé strany a objednal si Mochitto.
Barman panu Rogersovi namíchal koktejl a přisunul k němu popelník. Pan Rogers vytáhl z postraní kapsy svích džínovích kalhot cigarety značky Fillip Morris. Položil balíček na stůl a vyjmul z něj nikoli jednu, ale rovnou dvě cigarety. Jednu si zapálil svím Zipovím zapalovačem, a druhou podal muži s modrou čepicí a koženou bundou, sedícím po jeho levici. Muž cigaretu přijmul a řekl "Díky šampóne".
A pan Rogers nato "jak že si mi to řekl"?
"Řekl jsem ti šampóne" odvětil muž.
Pan Rogers chytl muže za bundu a škubl s ním směrem k WC. Muž se povalil na zem, ale pohotově vstal. Došel k panu Rogersovi, chytl ho pod krkem, a jednou rukou ho zvedl do výšky. Pan Rogers měl tu smůlu, že zrovna v tuto chvíli vyšel vyhazovač ven před dveře na vzduch. Chlapi na ně pokřikovali, povzbuzovali je do boje, ale marně. Souboj se před jejích očima odehrávat nebude. Muž odnesl pana Roerse, stále ještě vysícího ve vzduchu na wc, a mrštil s ním o zem takovou silou, že mu vyrazil dech. Pak se ještě vrátil před dveře wc a pokynem napřažené ruky a vztyčené dlaně dal jasně najevo, že dovnitř v příštích pár minutách nikdo nevkročí. Poté se opět přesunul zpět na wc za panem Rogersem, a zvednul podrážku svích černých Kanad před Rogersův obličej. "Lízej" řekl ...