Sigil: Diskusní fórum

Nj, ona jsou klišé, která mi vyhovují a klišé která ne. Tolkien je ten první případ, Howard ten druhý, tj. Tolkiena budu asi radši číst, než se dívat na adaptaci a Howardovým knihám se vyhnu obloukem, ale sledovat je budu ráda. Oba filmové Conany docela můžu.

Vampi: Mohla bys zadefinovat blížeji to dobré klišé a to špatné? Docela by mě to zajímalo.

P.S. Já to mám totiž naopak

S tou černobílosti v díle Páně Tolkiena to rozhodně není tak žhavé.

Bohužel na mnoha jeho plagiátorech je až příliš vidět, že jsou pouze plagiátoři a kopírují ho, jelikož nemají vlastní nápady, kdežto na Tolkienově práci je naopak dost dobře vidět, že byl svého času (docela) oriignální. Jinak řečeno žádné fantasy využívající podobný svět jako Tolkien, které jsem prozatím viděl/četl/hrál, ani zdaleka nedosahovalo jeho kvalit.

Ajantis: uznávám, že Tolkienův svět nemám zdaleka nastudovaný, ale připadá mi dost černobílý...

Já bych zase ten Howardův svět i Conana jako takového neviděl moc černobíle

Co třeba Sapkowski? A jeho zaklínač? A co si myslíte o seriálu? (film je sestříhanej seriál)

P.S. dobrou noc

Jo, Zaklínač je přesně ten typ fantasy, který nemám rád.
Přečetl jsem jen cca 7 povídek, ale vůbec nijak mě nezaujaly. Je poměrně čtivě napsaný, ale dost povrchní a jednoduchý - jak příběhově, tak pocitově mi nic nepřinesl. Pročež jsem s ním skončil a všem jeho adaptacím se budu pokud možno pečlivě vyhýbat.

KEBULE: Definovat to budu asi těžko. Nicméně, je mi bližší svět, styl vyprávění, prostředky etc., které užíval Tolkien než ty, které byly vlastní Howardovi.

Jako obvykle s Ajantisem nesouhlasím, Zaklínač je moje nejoblíbenější fantasy
btw: Příběh Pána Prstenů je ve srovnání se Zaklínačem prostý jako slabikář pro děti

Seriál je naproti tomu hodně špatný, viděl jsem pár dílů a bohatě mi to stačilo.

AlieN: Vidíš, a mně se seriál docela líbil. Sice tam byly příšerné triky a vůbec bylo poznat, že kulisy byly v nejlepším případě z igelitek, ale celkem hezky se na to koukalo. A Žebrowskému coby Geraltovi to tam dost seklo.

Vampiria píše:A Žebrowskému coby Geraltovi to tam dost seklo.

S tímhle souhlasím, takhle nějak jsem si Geralta představoval

Mě nevadí špatné triky, ale spíš režie, neherectví většiny zůčastněných a velmi špatný scénář (který si, jak jsem si stihl všimnout, překopal předlohu skoro k nepoznání).
Jasně, viděl jsem v televizi už hromady horších seriálů a vyloženě odpad to určitě není, ale i tak mě to jako fanouška dokázalo dostatečně odradit.

AlieN píše:Příběh Pána Prstenů je ve srovnání se Zaklínačem prostý jako slabikář pro děti. .

Nepoužil bych to srovnání se Zaklínačem, ale o prostotě příběhu Pána Prstenů není sporu. Já na něm také primárně oceňuji jiné věci než příběh. Příběh v něm mi přijde spíše jako berlička, o niž se opírá (a kterou je zdůvodněna) cesta napříč Středozemí a na niž je nabalena spousta pocitů, zážitků a myšlenek.

A tím dílem Páně Tolkiena nemyslím jen Pána Prstenů, ale i fantastický Silmarillion a pohádkového Hobita.

Ajantis: Já ty "jiné věci" oceňuji na Silmarillionu, v LotRovi mě to spíše rušilo.

KEBULE: Jak jsem už někde psal, Howardův Conan mi přišel jako parodie fantasy, ne jako "vážná" fantasy (ve smyslu vážně míněná) - většinou jsem se u povídek smál (Conan i Howardův popis "barbara nezkaženého civilizací" jsou koneckonců dobře ukázané při tom questu v ToB, kdy vám ti tři dobrodruhové přinesou kalené spodky v Abazigalově doupěti ).

Mnohem, mnohem, mnohem (...) ... lepší postava než Conan je (z těch fantasy hrdinských postav) Dilvish od Zelaznyho (tak nějak jsem si na něj ve spojistosti s Conanem vzpomněl) - škoda že se nachází jen v několika povídkách

AlieN píše:Jako obvykle s Ajantisem nesouhlasím, Zaklínač je moje nejoblíbenější fantasy
btw: Příběh Pána Prstenů je ve srovnání se Zaklínačem prostý jako slabikář pro děti

No vida - a zatímco ze Zaklínače jsem už dávno vyrostla, Tolkien mě oslovuje pořád...
Znáš to... "If you see purity as immaturity..."
Samozřejmě netvrdím, že Tolkiena musej všichni zbožňovat nad všechny ostatní autory, ale tolkienovskou "prostotu" bych nezaměňovala se slabikářovou...

Ono, v zaklínačovských příbězích je cosi povrchně prvoplánovýho a prvoplánově alegorickýho (to není ta nejšikovnější formulace, ale lepší mě nenapadá), co mě sice neodradí od toho s chutí se znova začíst do povídek (možná i do ságy), ale zbraňuje mi to v tom, abych se do toho opravdu pořádně zažrala... Sapkowski je výbornej vypravěč a ohromně zručnej řemeslník, ale pro mě pořád zůstává mimo tu fantasy extraligu.
A tak nějak mi žádná z jeho zeširoka rozebranejch postav (dokonce ani Geralt) nepřirostla k srdci tolik, jako dejme tomu v několika větách načrtnutej Maeglin.
Tím ovšem neříkám, že mi ty postavy nepřirostly k srdci vůbec, třeba Marigolda nebo Regise docela zbožňuju.
Zas aby to nevyznělo nějak děsně antisapkovsky... Tak jsem to nemyslela, já Sapka docela ráda.

To je zvláštní, já jsem Tolkiena děsně žral. Ale ( a uznávám že asi taky díky filmu) mi teď připadá děsně patetickej a že se bere zbytečně moc vážně.
Sapkowski sice napsal dost ponurou fantasy ,ale Geralt je ve své rozpolcenosti mnohem živější, než třeba Frodo,Sam, nebo Aragorn. Není dokonalej a to se mi líbí. A Marigold ,nebo trpaslíci.Tam ten humor,mnohdy dost černý nacházím.U Tolkiena ne.Ovšem obojí budu svejm dětem číst.A taky Gaimana a Pratchetta a jiné a jiné...

Mně Tolkien na dlouhou dobu zavřel dveře k fantasy literatuře. Přečetl jsem kompletní Tolkienologii (v té době to byl Hobit, Pán Prstenů, Silmarillion, Nedokončené příběhy) a jakékoli jiné fantasy mi přišlo hrozně primitivní, jako dělané na koleni desetiletým dítětem.
U některých fantasy knih mi tenhle pohled zůstal, zejména u německých autorů - buď jsou Němci neskuteční nepsavci nebo překladatelé z němčiny neschopní.