Raketetová základna
Moderátoři: Sadako, sevencreature
- Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
Narazil jsem na pár zajímavých informací , které by mohli trochu osvětlit potřebu protiraketové základny ve Střední Evropě. Psal jsem svůj názor na postoj Ruska. Popsal jsem i jejich postoje k obraně vlastního území.
Vallun – nepřeceňuj možnosti NATO a nepodceňuj odhodlanost Ruska. Jejich zkušenosti a ztráty které utrpěli v II. SV jsou natolik tristní, že já osobně bych pokud bych měl útok na Rusko vést velmi váhal.
Chtěl bych Tě poprosit o poskytnutí informace, čím jsou nové verze střel Tomahawk tak vyjímečné, že je Rusové nedokážou sestřelit. Já jsem totiž přesvědčen že právě proti těmto střelám jsou Rusové vybaveni tak, že jim jich proletí tak maximálně 5%. Pokud nebudou mít jaderné hlavice tak škody které mohou způsobit jsou ve srovnání s potenciálem této velké země nepříliš vážné. S leteckým útokem si poradí podobně. Jsem přesvědčen, že právě to co si USA a NATO dovolovaly v Iráku, Afganistanu a na Balkáně je donutilo provést jistá opatření. Takže prosím o tu informaci.
Rusové vědí, že pouhých deset antiraket nemůže jejich potenciál nijak ohrozit. Navíc proč by Rusové ostřelovali USA přes Evropu když to pohodlně zvládnou ze Sachalinu, Kuril a sil na Pacifickém pobřeží Ruska? Nemyslím si, že jsou a priory idioti.
Napadlo vás někdy, že zde skutečně může jít pouze a jen o obranu proti střelám z jiných zemí?
Dneska bych se tedy podíval na Írán.
Írán se seznámil s raketami v roce 1984 a bylo seznámení blbé. Začaly totiž na jeho území dopadat ze sousedního Iráku. Tehdy šlo o střely SCUD-B. Neváhal a koupil několik desítek střel stejného typu v Lybii a bylo to půjčka za oplátku. V roce 1987 byly navázány kontakty s KLDR a kupoval její verzi těchto střel pod názvem HWASONG-5. Koncem osmdesátých let pak KLDR vybudovala v Íránu několik závodů na jejich licenční výrobu. A byly nazvány ŠAHÁB-1. Mělo dostřel 285 až 330 kilometrů a pro náš svět nebyly hrozbou.
V roce 1990 získal od KLDR střelu HWASONG-6, což je obdoba střely SCUD-C. Po úpravách výroby se přezbrojil nebo spíše dozbrojil střelami ŠAHÁB-2. Dostřel 500 až 700 kilometrů, nosnost 700 až 800 kilogramů. Tato verze byla dotažena vlastními silami do podoby mobilních prostředků. V letech 1994,2000 a 2004 byly tyto střely vyzkoušeny v boji jejich odpálením na základny opoziční organizace Modžaheine e-Khalg na území Iráku. V devadesátých letech se spolupráce podle dohody „My vám ropu a vy nám technologie!" rozvíjela a KLDR dodala svoji vlastní střelu No-dong-1. A začalo se blýskat na horší časy. Zdá se, že první střely byly dodány v letech 1994 až 1997. Není jisté zda šlo o celé střely nebo jen hlavní části. Ví se ale, že jistý podíl na jejich vývoj do podoby střel ŠAHÁB-3 byl dokončen za pomoci Pákistánu. Střely mají dosah 1300 až 1600 km s hlavicí těžkou 760 až 1200 kilogramů. A to je problém. Mohou přímo napadat Izrael a celé spektrum cílu na Středním východě. Síla trhu se uplatnila i zde. Tahače pro mobilní odpalovací zařízení včetně platforem návěsů dodal Mercedes-Benz, Nissan a IVECO. Peníze nesmrdí a co je jim po nějakých Izraelcích.
V roce 2004 byla střela vybavena hlavicí nového typu s koncovým naváděním. Zde se zdá, že Izraelský systém PRO Arrow který byl vyvinut proti těmto střelám by mohl mít s jejich ničením problémy. Navíc nová verze nazvaná ŠAHÁB-3B je technologicky velmi vyspělá. Zde je vidět práce Ruských expertů a Ruských výsledků z kosmického programu. Dostřel v rostl při hlavici 700 kilogramů na 2500 kilometrů. A zde já už slyším trávu růst. Stačí málo a je jasné,že už nyní Írán může ostřelovat naše spojence Turecko, Rumunsko a Bulharsko. Pokud se mu dovolí dokončit jaderný program tak za dva až tři roky bude schopen jaderného ničení cílů na obrovské ploše.
V současnosti se mluví dost často o dalších prostředcích nazvaných ŠAHÁB-4, ŠAHÁB-5, a ŠAHÁB-6.
ŠAHÁB-4 by měl být založen na dvoustupňové střele KLDR Taepo-dong-1. Jiné zdroje tvrdí že původ je v Ruské střele R-12 Dvina, známé jako SS-4 Sandal. Dostřel mezi 2000 a 3000 tisíci kilometrů s tunovou hlavicí.Zde už se dostane až do Maďarska.
ŠAHÁB-5 by měl být postaven na bázi střely Taepo-dong-2. Osobně si ale myslím že to není reálné, spíše vychází ze střely Ruského původu R-14 Usovaja, jinak SS-5 Skean. Dostřel minimálně 4000 ale maximálně až 5500 kilometrů s hlavicí 800 kg. A to už se dá ničit celé území Evropy.
ŠAHÁB-6 má být skutečná mezikontinentální střela. Na ni moc nevěřím. Ale pokud vím za posledních několik let Írán hlásil schopnost vypustit vlastní družici. Pokud se jim to podaří, začnu na tuto střelo věřit.
Pokud jste si tohleto co jsem napsal přečetli a zamyslíte se nad tím, pořád si myslíte že nekompromisní odmítání základen PRO ve Střední Evropě je na místě. Nebylo by dobré dát šanci jednání a pokud budou splněny podmínky, které se rýsují jako hlavní, tak je prostě nechat postavit?
Vše co je zde uvedeno jsou relevantní informace a je možno je dohledat v literatuře a na internetu.
Vallun – nepřeceňuj možnosti NATO a nepodceňuj odhodlanost Ruska. Jejich zkušenosti a ztráty které utrpěli v II. SV jsou natolik tristní, že já osobně bych pokud bych měl útok na Rusko vést velmi váhal.
Chtěl bych Tě poprosit o poskytnutí informace, čím jsou nové verze střel Tomahawk tak vyjímečné, že je Rusové nedokážou sestřelit. Já jsem totiž přesvědčen že právě proti těmto střelám jsou Rusové vybaveni tak, že jim jich proletí tak maximálně 5%. Pokud nebudou mít jaderné hlavice tak škody které mohou způsobit jsou ve srovnání s potenciálem této velké země nepříliš vážné. S leteckým útokem si poradí podobně. Jsem přesvědčen, že právě to co si USA a NATO dovolovaly v Iráku, Afganistanu a na Balkáně je donutilo provést jistá opatření. Takže prosím o tu informaci.
Rusové vědí, že pouhých deset antiraket nemůže jejich potenciál nijak ohrozit. Navíc proč by Rusové ostřelovali USA přes Evropu když to pohodlně zvládnou ze Sachalinu, Kuril a sil na Pacifickém pobřeží Ruska? Nemyslím si, že jsou a priory idioti.
Napadlo vás někdy, že zde skutečně může jít pouze a jen o obranu proti střelám z jiných zemí?
Dneska bych se tedy podíval na Írán.
Írán se seznámil s raketami v roce 1984 a bylo seznámení blbé. Začaly totiž na jeho území dopadat ze sousedního Iráku. Tehdy šlo o střely SCUD-B. Neváhal a koupil několik desítek střel stejného typu v Lybii a bylo to půjčka za oplátku. V roce 1987 byly navázány kontakty s KLDR a kupoval její verzi těchto střel pod názvem HWASONG-5. Koncem osmdesátých let pak KLDR vybudovala v Íránu několik závodů na jejich licenční výrobu. A byly nazvány ŠAHÁB-1. Mělo dostřel 285 až 330 kilometrů a pro náš svět nebyly hrozbou.
V roce 1990 získal od KLDR střelu HWASONG-6, což je obdoba střely SCUD-C. Po úpravách výroby se přezbrojil nebo spíše dozbrojil střelami ŠAHÁB-2. Dostřel 500 až 700 kilometrů, nosnost 700 až 800 kilogramů. Tato verze byla dotažena vlastními silami do podoby mobilních prostředků. V letech 1994,2000 a 2004 byly tyto střely vyzkoušeny v boji jejich odpálením na základny opoziční organizace Modžaheine e-Khalg na území Iráku. V devadesátých letech se spolupráce podle dohody „My vám ropu a vy nám technologie!" rozvíjela a KLDR dodala svoji vlastní střelu No-dong-1. A začalo se blýskat na horší časy. Zdá se, že první střely byly dodány v letech 1994 až 1997. Není jisté zda šlo o celé střely nebo jen hlavní části. Ví se ale, že jistý podíl na jejich vývoj do podoby střel ŠAHÁB-3 byl dokončen za pomoci Pákistánu. Střely mají dosah 1300 až 1600 km s hlavicí těžkou 760 až 1200 kilogramů. A to je problém. Mohou přímo napadat Izrael a celé spektrum cílu na Středním východě. Síla trhu se uplatnila i zde. Tahače pro mobilní odpalovací zařízení včetně platforem návěsů dodal Mercedes-Benz, Nissan a IVECO. Peníze nesmrdí a co je jim po nějakých Izraelcích.
V roce 2004 byla střela vybavena hlavicí nového typu s koncovým naváděním. Zde se zdá, že Izraelský systém PRO Arrow který byl vyvinut proti těmto střelám by mohl mít s jejich ničením problémy. Navíc nová verze nazvaná ŠAHÁB-3B je technologicky velmi vyspělá. Zde je vidět práce Ruských expertů a Ruských výsledků z kosmického programu. Dostřel v rostl při hlavici 700 kilogramů na 2500 kilometrů. A zde já už slyším trávu růst. Stačí málo a je jasné,že už nyní Írán může ostřelovat naše spojence Turecko, Rumunsko a Bulharsko. Pokud se mu dovolí dokončit jaderný program tak za dva až tři roky bude schopen jaderného ničení cílů na obrovské ploše.
V současnosti se mluví dost často o dalších prostředcích nazvaných ŠAHÁB-4, ŠAHÁB-5, a ŠAHÁB-6.
ŠAHÁB-4 by měl být založen na dvoustupňové střele KLDR Taepo-dong-1. Jiné zdroje tvrdí že původ je v Ruské střele R-12 Dvina, známé jako SS-4 Sandal. Dostřel mezi 2000 a 3000 tisíci kilometrů s tunovou hlavicí.Zde už se dostane až do Maďarska.
ŠAHÁB-5 by měl být postaven na bázi střely Taepo-dong-2. Osobně si ale myslím že to není reálné, spíše vychází ze střely Ruského původu R-14 Usovaja, jinak SS-5 Skean. Dostřel minimálně 4000 ale maximálně až 5500 kilometrů s hlavicí 800 kg. A to už se dá ničit celé území Evropy.
ŠAHÁB-6 má být skutečná mezikontinentální střela. Na ni moc nevěřím. Ale pokud vím za posledních několik let Írán hlásil schopnost vypustit vlastní družici. Pokud se jim to podaří, začnu na tuto střelo věřit.
Pokud jste si tohleto co jsem napsal přečetli a zamyslíte se nad tím, pořád si myslíte že nekompromisní odmítání základen PRO ve Střední Evropě je na místě. Nebylo by dobré dát šanci jednání a pokud budou splněny podmínky, které se rýsují jako hlavní, tak je prostě nechat postavit?
Vše co je zde uvedeno jsou relevantní informace a je možno je dohledat v literatuře a na internetu.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
- Alnag
- Sigilan
- Příspěvky: 512
- Registrován: 17.9.2006 9:33
- Bydliště: dno Propasti
- Kontaktovat uživatele:
A kdo mluví o nekompromisním odmítání PRO?Neferit Sr. píše:Pokud jste si tohleto co jsem napsal přečetli a zamyslíte se nad tím, pořád si myslíte že nekompromisní odmítání základen PRO ve Střední Evropě je na místě. Nebylo by dobré dát šanci jednání a pokud budou splněny podmínky, které se rýsují jako hlavní, tak je prostě nechat postavit?
Myslím, že takhle problém nejen nestojí, ale nikdy ani nestál.
Problém je, jestli po opakovaných zklamáních, ještě můžeme věřit Americkému impériu a jeho záměrům. (BTW: Kde že jsou ty Irácké zbraně ZHN?)
A je ČR to pravé místo pro PRO?
Potřebujeme statickou PRO?
Jaká jsou rizika?
Je vždycky první nabízející se řešení skutečně to pravé řešení?
A nebo... co takhle základna na dobu určitou? V pronájmu. Deset let a pak uvidíme...
A v neposlední řadě. Je to obchod. Co z toho budeme mít?
Atd.

- Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
Alnag - jestli si dobře vzpomínám, tak jsi se účastnil demonstrace která NE řekla velmi nekompromisně. Ale tento termín nebyl určen adresně nikomu, tedy ani Tobě.
Neřešili jsme zde Irák a zpackanou válku v něm a oněj. Data které jsem uvedl jsem vyhledal já, vyhrazeně v neamerických zdrojích, abych se nedopustil šíření jejich pohledu na svět.
Ruku na srdce, než sis to co jsem napsal přečetl, věděl jsi cokoliv relevantního o této potenciální hrozbě? Já neříkám, že nastane, ale co jsem napsal je prostě tak. A valná část naší společnosti je proti a přitom nic pořádně neví. Je to naše narodní vlastnost. Být v opozici za každou cenu.Hlavně když prokážu že mám postoj. A co se nelíbí odmítáme slyšet, vidět.
Jestli je ČR správné místo? A proč ne? Pokud USA vědí jaké antirakety budou v Polsku umístěny - doufám, že je jasné, že u nás mají být pouze lokátory-tak vědí jaké mají trajektotrie letu, střelecké vějíře apodobné údaje. Pokud dokáží kvalifikovaně odhadnout rizika, tak jsou schopni i vypočítat potenciální lokality pro umístění jednotlivých prvků systému.
A mobilní prvky: My máme problém se rozhodnout o jedné anténě. Myslíš si, že bychom dokázali připustit pohyb mobilních pozemních nebo leteckých zařízení v našem regionu?
Jaká jiná řešení než to o kterém je vedena diskuze bys viděl jako reálné?
Jaká jsou rizika? Těžko říci. Dokud ji nepostavíš, žádné reálné hrozby nejsou na pořadu dne.
Ostatní body jsou pouze a jen na vyjednávání a obratnosti našich politiků, veřejného mínění.
Neřešili jsme zde Irák a zpackanou válku v něm a oněj. Data které jsem uvedl jsem vyhledal já, vyhrazeně v neamerických zdrojích, abych se nedopustil šíření jejich pohledu na svět.
Ruku na srdce, než sis to co jsem napsal přečetl, věděl jsi cokoliv relevantního o této potenciální hrozbě? Já neříkám, že nastane, ale co jsem napsal je prostě tak. A valná část naší společnosti je proti a přitom nic pořádně neví. Je to naše narodní vlastnost. Být v opozici za každou cenu.Hlavně když prokážu že mám postoj. A co se nelíbí odmítáme slyšet, vidět.
Jestli je ČR správné místo? A proč ne? Pokud USA vědí jaké antirakety budou v Polsku umístěny - doufám, že je jasné, že u nás mají být pouze lokátory-tak vědí jaké mají trajektotrie letu, střelecké vějíře apodobné údaje. Pokud dokáží kvalifikovaně odhadnout rizika, tak jsou schopni i vypočítat potenciální lokality pro umístění jednotlivých prvků systému.
A mobilní prvky: My máme problém se rozhodnout o jedné anténě. Myslíš si, že bychom dokázali připustit pohyb mobilních pozemních nebo leteckých zařízení v našem regionu?
Jaká jiná řešení než to o kterém je vedena diskuze bys viděl jako reálné?
Jaká jsou rizika? Těžko říci. Dokud ji nepostavíš, žádné reálné hrozby nejsou na pořadu dne.
Ostatní body jsou pouze a jen na vyjednávání a obratnosti našich politiků, veřejného mínění.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Neferit Sr. - ale já jsem shodně s americkým představiteli a s Topolánkem tvrdil, že tento štít není vůbec namířen proti Rusku:) Osobně nepochybuji o tom, že hrozba zlotřiláých států ala KLDR a Írán je sama o sobě dostatečně závažná na to, aby bylo třeba takovýto systém budovaf.
Tomahawk - proti systému této střelyx mohou v terminální fázi letu zasáhnout pouze systémy typu Phalanx, opravdu nevím, čím jiným bys působil proti střele, která se ve výši cca 10 metrů nad povrchem pohybuje rychlostí přesahující 5 machů. Ono už samotné zaměření takové střely je hodně složitá záležitost, neporovnatelně těžší, než zachytit něco ve stratosféře...
Další generace Tomahawku mají mít údajně prvky technologie stealth, mají být ještě ryhclejší, s delším dosahem a mají mít shcopnost aktivních protiopatření (inteligentní uhýbaní, vyšší užívání profilu terénu, světlice, přesycování radarů, staniol atd.). Údajně existuje i verze nesoucí až dvě střely HARM:) Jinak samozřejmě v případě války s Ruskem (kterou nepředpokládám, myslím, že pokud bude větší střet ala studená válka, pak to bude NATO+RF vs. China) bych počítal s nasazením hlavic s atomových obsahem. Navíc nepochybuji o mystrovství amerických a britských ponorkových kapitánů, které jim umožní vést případný první úder z ústí velkých ruských řek, tedy za první hranicí protiraketové obrany:)
Tomahawk - proti systému této střelyx mohou v terminální fázi letu zasáhnout pouze systémy typu Phalanx, opravdu nevím, čím jiným bys působil proti střele, která se ve výši cca 10 metrů nad povrchem pohybuje rychlostí přesahující 5 machů. Ono už samotné zaměření takové střely je hodně složitá záležitost, neporovnatelně těžší, než zachytit něco ve stratosféře...
Další generace Tomahawku mají mít údajně prvky technologie stealth, mají být ještě ryhclejší, s delším dosahem a mají mít shcopnost aktivních protiopatření (inteligentní uhýbaní, vyšší užívání profilu terénu, světlice, přesycování radarů, staniol atd.). Údajně existuje i verze nesoucí až dvě střely HARM:) Jinak samozřejmě v případě války s Ruskem (kterou nepředpokládám, myslím, že pokud bude větší střet ala studená válka, pak to bude NATO+RF vs. China) bych počítal s nasazením hlavic s atomových obsahem. Navíc nepochybuji o mystrovství amerických a britských ponorkových kapitánů, které jim umožní vést případný první úder z ústí velkých ruských řek, tedy za první hranicí protiraketové obrany:)
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
- Alnag
- Sigilan
- Příspěvky: 512
- Registrován: 17.9.2006 9:33
- Bydliště: dno Propasti
- Kontaktovat uživatele:
Ano. A pokud si vzpomínám účastnil jsem se jí v prvé řadě proto, že byla zakázáno, což mi připadalo krajně nedemokratické...Neferit Sr. píše:Alnag - jestli si dobře vzpomínám, tak jsi se účastnil demonstrace která NE řekla velmi nekompromisně. Ale tento termín nebyl určen adresně nikomu, tedy ani Tobě.
A co se té hrozby týče... v čem se liší od toho co už dávno má Indie, Pákistán nebo Čína? To, že je tu zase další stát, co bude chřestit raketama už mne nějak nemůže rozházet... Stejně tam USA letos vpadnou, tak co tu řešíme...
Viz např. zde: http://thinkprogress.org/2007/02/12/hannah-iran/
(poradce amerického prezidenta připouští, že válka proti Íránu je letos reálnou možností...)
a zde: http://www.thewashingtonnote.com/archives/001869.php
(zamyšlení nad tím, zda už náhodou ta válka nebyla vyhlášena)
A na tohle jsem dnes náhodou narazil na jiném fóru... Tak trochu jiný pohled na věc. Napsal Ph.D. Krassimir Petrov (volně přeložil Jalan-Aajav) Dovoluji si přeposlat pro obecnou zajímavost a možnou souvislost.:
K dokreslení článku: http://www.iht.com/articles/2006/12/27/ ... dollar.php (Spojené arabské emiráty prodávají dolar a kupují euro)ÍRÁNSKÁ ROPNÁ BURZA HROZÍ
AMERICKÁ EKONOMIKA MEZI MLÝNSKÝMI KAMENY
24.1.2006
Státy získávají finanční prostředky formou zdanění svých občanů. Impéria na rozdíl od států získávají finanční prostředky formou zdanění občanů podřízených států. K tomu, aby toho impéria dosáhla, musí mít silnou a prosperující ekonomiku a z toho vyplývající vojenskou moc. Část peněz vybraných impériem od svých vazalských států bývá určena na zlepšování kvality života vlastních občanů, část jde na financování armády, což bývá většinou nutné, aby situace zůstala ve status quo.
Forma splácení daní bývá různá. V minulosti to mohlo být zlato, stříbro, výrobky, zboží, popř. zemědělské plodiny vypěstované satelitními státy, dobytek či otroci. Z historického hlediska se platba daní uskutečňovala vždy přímo mezi zúčastněnými státy. Vazalský stát předal část svých vytvořených hodnot impériu.
Ve 20. století se Americe poprvé v historii podařilo zdanit zbytek světa a přinutit jej platit nepřímo – totiž formou vlastní inflace. Nemusela používat sílu nebo hrozbu k tomu, aby jí ostatní státy zaplatily. Stačilo, aby si v zahraničí nakupovala veškeré možné zboží a platila za to svou měnou, kterou ostatní státy přijímaly a uznávaly.
Formálně vzniklo americké ekonomické impérium v roce 1945 v Bretton Woods. V té době už dolar nebyl pro normální smrtelníky plně kryt zlatem, ale zahraniční vlády mohly ještě zlato výměnou za dolary od americké vlády obdržet. Díky tomu se z amerického dolaru stalo světové platidlo. Amerika měla v té době dosti zlata, protože v průběhu druhé světové války si nechávala od spojenců za různé služby platit právě zlatem. Ovšem impérium by nemělo dlouhého trvání, kdyby udržovalo v oběhu jen omezené množství dolarů. V průběhu vietnamské války potřebovala Amerika hodně peněz. Začala tady tisknout dolary a nakupovat za ně služby a zboží a financovat z toho svá válečná dobrodružství. S vědomím, že ty natištěné dolary jsou méně a méně kryté skutečným zlatem. Amerika trvale udržovala obchodní deficit a zvýšené množství dolarů v zahraničních rukou přibližně odpovídalo tomu, co by normální stát získával od svých vlastních občanů formou zvyšující se daně z příjmu. Jenže to byly daně, které platili ostatní.
Jednoho dne to prasklo. A bylo to 15. srpna 1971. Tehdy poprvé Amerika odmítla vydat zlato za dolary držené zahraniční vládou. Prostě ho neměla tolik. Jinými slovy byl to bankrot amerického finančního systému. Amerika nakoupila od zbytku světa obrovské množství zboží, při tom věděla, že jej nikdy nebude schopna zaplatit. A neměla to ani v úmyslu. A zbytek světa zůstal bezmocně stát neschopen zareagovat a potrestat dlužníka, jakoby se to stalo v případě jednotlivce.
Amerika potřebovala nakupovat více a více zboží, aby vyhověla svému stále vzrůstajícímu apetitu, proto musela za každou cenu přijít s nějakým novým důvodem, proč by měl zbytek světa nadále přijímat a držet ve svých bankách její stále klesající měnu.
Od roku 1971, kdy už bylo Američanům zřejmé, že nebudou schopni krýt nadále své dolary zlatem, se hledalo jiné řešení. A našlo se. V roce 1972/73 uzavřely Spojené státy pevně ukotvenou smlouvu s režimem Saudské Arábie. Slíbily, že se postarají, aby vládnoucí režim zůstal u kormidla moci. Ten na oplátku bude přijímat za svou naftu platby v dolarech. Zbytek zemí OPEC následoval příkladu Saudské Arábie. A protože zbytek světa také nakupoval od OPECu naftu, měl najednou důvod udržovat, shromažďovat a zvyšovat své dolarové rezervy. Svět potřeboval stále více nafty a její cena byla stále vyšší, proto bylo třeba mít více a více dolarů. Dolar byl žádaný i přesto, že za něj nebylo možné vyměnit zlato. Ale to nevadilo, protože bylo možné vyměnit jej za naftu. Vznikly petrodolary.
Z pohledu ekonoma to byla tedy měna krytá naftou. Dokud bude dolar jediným platidlem za naftu, bude americkému impériu umožněno tisknout další peníze a nakupovat dále na dluh od zbytku světa. Jinými slovy Amerika pokračovala nerušeně ve zdaňování zbytku světa. Kdyby z nějakého důvodu dolar přestal být kryt ropou, americké impérium by přestalo existovat. Proto bylo pro Ameriku životně důležité, aby jediné platidlo za naftu zůstal dolar. Rovněž bylo žádoucí, aby ropná pole byla roztroušená v různých státech, které nebyly vojensky ani politicky dosti silné, aby požadovaly platbu v jiné měně. Pokud tu a tam někdo požadoval platbu jinak, bylo mu domluveno. Někdy stačil politický tlak, někdy bylo třeba sáhnout k vojenské hrozbě.
První vládce, který se odvážil otevřeně se postavit Americe a požadovat platbu za naftu v eurech, byl v roce 2000 Saddam Hussein. Zpočátku ho nebrali vážně, pak se ho snažili ignorovat, ale když viděli, že to ten paličák myslí vážně, zkusili své obvyklé finty – politický tlak, očerňování a zastrašování. Skutečný problém se objevil, když se k Iráku připojil Írán a další země a požadovaly také platbu v euro nebo v jenech. Američanům bylo jasné, že chlapa je třeba potrestat. Bushova vojenská akce Shock-and-Awe v Iráku nebyla kvůli Saddamovým ZHN. Nebyla kvůli demokracii, ani lidským právům. Dokonce nešlo ani o zabrání ropných polí. Šlo o zachování amerického impéria. Saddama bylo nutno exemplárně potrestat, aby to odradilo jeho případné následovníky. Každý, kdo bude požadovat platbu za naftu v něčem jiném než v dolarech, dopadne stejně. To bylo americké varování světu.
Mnoho lidí se domnívá, že Bush začal válku v Iráku kvůli tomu, aby získal iráckou naftu. Nedochází jim, že Bushovi stačilo natisknout si další dolary za cenu papíru a koupit za ně třeba všechnu naftu světa.
Historie nás učí, že impérium vstupuje do války jedině když (a) se musí bránit, nebo (b) má z války prospěch. Pokud ani jedna podmínka není splněná, vojenské náklady na válku budou vysávat ekonomiku země až do úplného jejího zhroucení. Nezdá se, že by obsazení iráckých ropných polí stálo z dlouhodobého hlediska Bushovi za tuto válku. Nikoliv pro naftu napadl Bush Irák, ale proto, že americkému impériu šlo o život. A skutečně. Do dvou měsíců po obsazení zrušil Irák svá euro konta a začal opět přijímat platby za naftu pouze v dolarech. Svět už nemohl kupovat v Iráku naftu za euro. Světová nadvláda dolaru byla opět (ještě naposledy) potvrzena. Když Bush z paluby letadlové lodi oznamoval světu, že mise je skončená, znamenalo to jen to, že úspěšně ochránil americký dolar a tím americké impérium.
ÍRÁNSKÁ ROŠÁDA
Ale Arabové nepopřáli Bushovi dlouho klidu. Ta „atomová bomba“, kterou Írán vyvíjí, není ani radioaktivní, ani nemá tvar typické bomby. A přesto je pro americké impérium stejně, ne-li ještě více smrtící. Tou zbraní je ropná burza, kterou Írán hodlá otevřít v březnu 2006. Bude postavena na evropských obchodních mechanismech a platby budou prováděny v eurech. Z ekonomického pohledu tohle je mnohem větší nebezpečí než byl Saddam, protože to umožní komukoliv nakupovat a prodávat naftu v eurech, tedy úplně obejít nemocný americký dolar. Je téměř jisté, že svět s úlevou a ochotně přijme možnost platit za naftu v eurech.
Evropané nebudou potřebovat (a tudíž nebudou ani držet v bankách) dolary k nákupu nafty, budou prostě platit svou měnou. Přijetí eura jako světové rezervní měny umožní Evropě nejen ekonomickou prosperitu, ale posílit to i její status – na účet Spojených států. Číňané a Japonci budou touto možností velmi potěšeni. Umožní jim to snížit zásoby dolarů a více diverzifikovat své portfolio – něco, co už delší dobu stejně hodlají udělat. Předpokládá se, že třetinu svých zásob dolarů si ponechají, třetinu vrhnou na trh a třetinou budou platit příští platby. Rusové mají rovněž zájem přejít na euro. Hlavním odběratelem plynu a nafty jsou evropské země, část jde do Číny a Japonska. Přijetí eura jako platidla za ropu a plyn by Rusku umožnilo obchod s Evropou v jejich vlastní měně a časem by to i zjednodušilo obchod s Čínou a Japonskem. Navíc Rusové našli pro své zásoby dolarů vhodné použití. Nakupují za ně zlato. Ruský nacionalismus zaznamenal v posledních letech oživení a pokud by přijetí eura vedlo k poranění Ameriky, Rusové to rádi udělají a budou pozorovat, jak Amerika krvácí. Arabské země vyvážející ropu rovněž rády přijmou euro, protože jim to umožní zbavit se rostoucích hromad stále bezcennějšího dolaru. Stejně jako Rusové obchodují tyto země hlavně s Evropou, tudíž přirozeně tíhnou k používání evropské měny. Zvýší to jejich stabilitu a sníží riziko měnového pádu. A to už nemluvím o džíhadu a chuti arabských zemí ublížit Spojeným státům.
Není jisté, jak se v té šlamastyce zachovají Britové, kteří se tak trošku dostanou jako mezi mlýnské kameny. Mají s Amerikou století staré strategické smlouvy, na druhé straně geograficky přeci jen náležejí spíše k Evropě. Mají mnoho důvodů držet se toho, kdo vyhrává. Jak se zachovají, až bude jejich partnerská země klesat ke dnu? Obětují se pro ni také? Nesmíme zapomenout, že dvě hlavní ropné burzy jsou v New Yorku (NYMEX) a v Londýně (IPE – International Petroleum Exchange). Ve skutečnosti obě vlastní Američané. Je pravděpodobné, že Britové zůstanou u dolaru, jinak by poškodili vlastní zájmy v IPE. Je důležité připomenout, že (bez ohledu na rétoriku a to, co bylo oficiálně řečeno) Britové zůstali u své měny a odmítli euro zřejmě hlavně proto, že je k tomu nutil jejich americký přítel. Přejít na euro, to by znamenalo, že IPE začne obchodovat s naftou v eurech a to by byla pro americké impérium smrtelná rána.
Ale bez ohledu na to, jak se nakonec Tony Blair rozhodne, pokud íránská burza zahájí provoz, je vysoce pravděpodobné, že to Evropa, Čína, Japonsko, Rusko a arabské státy s radostí uvítají, čímž zpečetí osud dolaru. Američané to za žádnou cenu nesmějí připustit. Bude-li třeba – i za použití síly.
K čemu nakonec Američané sáhnou, aby íránskou burzu sabotovaly, se uvidí. Může to být pokus narušit jejich počítačovou síť soustředěným hackerským útokem, nebo teroristický útok typu 11. září na budovy s klíčovou výpočetní technikou. Taktika obstrukcí a zdržování při diplomatických jednáních by byla také účinná. Ale jasně nejlepší by pro Američany bylo svrhnout současnou íránskou vládu a nahradit ji svými loutkami. To by zcela jistě zažehnalo nebezpečí plynoucí z íránské naftové burzy.
Američané nemohou příliš počítat s rezolucí Rady bezpečnosti, která by legalizovala vojenský vpád. Hlavně proto, že takové řešení bylo proti zájmům mnoha zemí RB.
Unilaterální útok na Írán s cílem svrhnout současnou vládu bude s nejvyšší pravděpodobnosti vyžadovat použití jaderných zbraní. USA nemají dostatečně velkou armádu, aby mohly Írán obsadit, jejich konvenční vojenské síly jsou napnuté k prasknutí. Vzhledem k zájmům Číny a Ruska v Íránu by takový jaderný útok téměř jistě vedl eskalaci a k totální jaderné válce. Není vyloučeno, že za Američany provede jaderný útok Izrael.
Unilaterální jaderný útok by bylo ze strategického hlediska zřejmě to nejhorší, co by mohli Američané udělat. Za prvé jejich vojenské zdroje jsou vyčerpány dvěma posledními válkami. Za druhé by to zcela jistě podráždilo další silné státy. Za třetí hlavní věřitelé by mohli jako odvetu v tichosti vrhnout na trh hory svých dolarových rezerv a to by Státům zcela jistě zabránilo financovat své mocenské a vojenské ambice. A konečně Írán má strategické smlouvy s dalšími mocnostmi (Čínou, Indii a Ruskem – tzv. Šanghajská kooperativní skupina neboli Shanghai Coop) a nebylo by vyloučeno, že by tyto mocnosti zasáhly na jeho obranu. Separátní smlouvu má Írán se Sýrii.
Ať už bude strategické rozhodnutí jakékoli, z čistě ekonomického hlediska platí, že pokud se íránská ropná burza rozjede a začne fungovat, silné ekonomické celky to zcela jistě přijmou a začnou obchodovat s naftou v eurech. To povede k demisi dolaru. Kolabující dolar urychlí americkou inflaci a povede ke zvýšení dlouhodobé úrokové míry. V tomto bodě bude americká ekonomika jako mezi mlýnskými kameny, mezi deflací a hyperinflací. Buď ji to přinutí sáhnout ke klasické medicíně – zvýšení úrokových sazeb za účelem deflace dolaru, což vzhledem k obrovskému zadlužení vyvolá velkou hospodářskou krizi, zhroucení trhu s realitami, propadu cen obligací,akcií a derivátů a následnému finančnímu kolapsu. Nebo zvolí opačnou cestou – tzv. Weimarova cesta ven ze zadlužení – inflaci. Zabrání poklesu zisku u dlouhodobých obligací, utopí finanční systém v likviditě a vytisknou a napumpují do ekonomiky obrovské množství dolarů.
Podle rakouské teorie peněz, půjček a ekonomických cyklů neexistuje cesta uprostřed. Dříve nebo později bude nutno sáhnout buď k jednomu nebo k druhému řešení. Není pochyb o tom, že vrchní velitel Ben Bernanke, badatel poučený velkou hospodářskou krizí, který je obeznámen s sebezničujícím efektem deflace, zvolí inflaci. Podle toho, co se naučil, každý finanční problém je dobré řešit inflací. Byl to ostatně on, kdo ukázal Japonsku, jak nekonvenčně zacházet s deflací a vyhnout se tak pasti příliš velké likvidity. Tedy americký styl života budou ještě chvíli dotovat ostatní státy světa. Nakonec dojde k tomu, k čemu nevyhnutelně dojít musí. Americká měna se položí. A z jejího popela povstane nová světová měna. Ta, kterou „barbaři“ v minulosti používali a uznávali: zlato. Ale nad americkým impériem definitivně a nezvratně zapadá slunce.
Článek The Proposed Iranian Oil Bourse byl uveřejněn na serveru informationclearinghouse.info 19. ledna. Několik drobností jsem vypustil, par jiných přidal, ale celkově jsem se snažil držet se původního ducha článku.
Pár závěrečných střípků http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/6167304.stm (žádné atomovky v Íránu?)

- KEBULE
- Sigilan
- Příspěvky: 919
- Registrován: 20.10.2006 11:00
- Bydliště: Já jsem doma tam, kde mám svůj hrnek... Tak a tohle není pravda hrnek jsem si rozbil...
Dneska jsem v televizi viděl ten slavný "radar" potažmo radarovou základnu. Pokud jsem to pochopil z těch pár záběrů správně, taxe jedná o ne moc veliký domek a velkou kouli na jeho střeše. Pozemky kolem dokola by neměly být větší než plocha kteréhokoliv TESCA. Ať mi to klidně postaví za barákem....
Když se nad tím zamyslím nebylo to nepodobné hvězdárně co nám stojí v parku...
Když se nad tím zamyslím nebylo to nepodobné hvězdárně co nám stojí v parku...
...vždyť zaznívá,
zrána i k večeru.
Ten do srdce nůž zarývá,
do hrudi sekeru...
zrána i k večeru.
Ten do srdce nůž zarývá,
do hrudi sekeru...
- Alnag
- Sigilan
- Příspěvky: 512
- Registrován: 17.9.2006 9:33
- Bydliště: dno Propasti
- Kontaktovat uživatele:
A neviděl jsi náhodou tn slavný radar NATO v Nepolisích u Chlumce nad Cidlinou má s tím, co se má stavět asi tolik společného, jako že je to taky radar. Radar, který je předmětem jednání je ovšem konstrukcí, výkonem, velikostí i využitím něco docela jiného. A to nejen tím, že je 2x větší...KEBULE píše:Dneska jsem v televizi viděl ten slavný "radar" potažmo radarovou základnu.

- KEBULE
- Sigilan
- Příspěvky: 919
- Registrován: 20.10.2006 11:00
- Bydliště: Já jsem doma tam, kde mám svůj hrnek... Tak a tohle není pravda hrnek jsem si rozbil...
I kdyby byl 3x větší pořád bych to neviděl jako velký problém, teda aspoň pro mě. A jestli je jeho konstrukce taková nebo maková, je mi jako běžnému obyvateli taky šumák.Alnag píše:Radar, který je předmětem jednání je ovšem konstrukcí, výkonem, velikostí i využitím něco docela jiného. A to nejen tím, že je 2x větší...
Nejspíš to byl ten z Nepolis. Tak mě napadá kvůli tomu z Nepolis byl taky takovej humbuk? Nevíte?
...vždyť zaznívá,
zrána i k večeru.
Ten do srdce nůž zarývá,
do hrudi sekeru...
zrána i k večeru.
Ten do srdce nůž zarývá,
do hrudi sekeru...
- Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
Vallun – nevím odkud jsi čerpal své informace o střelách Tomahavk, ale mám vážnou obavu že nejsou korektní.
Tomahawk je manévrující, křižující, naváděná, samonaváděcí, s plochou dráhou letu- tak různě se nazýval či nazývá letounová střela dlouhého doletu.
Je ji možno odpalovat z hladinových plavidel i ponorek na lodě i pozemní cíle. Je možno ji též adaptovat na odpalování z pozemní základny (Gryphon). Tomahawk je vypouštěn z odpalovacího zařízení pomocí startovací rakety. Po 12 sekundách se zažehne proudový motor, vysunou se křídla a střela letí jako letoun, čímž získává svůj mimořádný operační dolet. Základní funkcí Tomahawku je útok na lodi nebo pozemní cíle s konvenční bojovou hlavicí nebo útok na pozemní cíle s jadernou hlavicí W80. Všechny verze operují ve velmi malé výšce a radarovou přesnost rozlišení pouze 1 metr čtvereční!
Základem navádění střely je systém porovnávání obrysů terénu NA/DPW-23 (Terrain-Contour Matching – TERCOM) firmy McDonnell Douglas. TERCOM měří pomocí radiovýškoměru profil skutečného terénu a srovnává jej se zeměpisnými daty uloženými v jeho navigačním počítači, čímž určuje svou skutečnou polohu. Ta je potom použita k aktualizaci dat v palubní inerciální navigační soustavě. Novější systém TLAM-C, používaný jako přídavné zařízení TERCOMu, používá korelátor digitálního mapování oblasti (Digital Scene-Mapping Area – DSMAC). DSMAC začíná pracovat při přibližování k cíli, porovnává zachycený obraz terénu s jeho digitální podobou, kterou nese v elektronické paměti a slouží k přesnějšímu zásahu.
V r. 1991 byly podle rozkazu prezidenta Bushe vyřazeny z výzbroje US Navy všechny Tomahawky schopné nést jadernou hlavici.
Počátek operačního nasazení střel Tomahawk se datuje do roku 1982.
A nyní údaje:
Typ: podzvuková střela s plochou dráhou letu pro útoky na pozemní cíle
Pohon: startovací raketa Atlantic Research na pevné palivo, 26,7 kN statického tahu, hořící 12 sekund; proudový motor Williams Research F107-WR-400 2,67 kN statického tahu
Rychlost: 597 až 895 km/hod, což představuje cca 05 až 0,75 MachDolet: BGM-109A má dolet 2494 km, BGM-109B má dolet 467 km a BGM-109C/D má dolet 1287 km
Výška letu od 15 do 35 metrů nad terénem
Bojová hlavice: konvenční vysoce explozivní nebo nukleární W80-0 (5-150 kt)
Takže nevím kde jsi narazil na údaj o rychlosti 5 mach což by představovalo rychlost cca 5200klimetrů za hodinu. Taková rychlost je v operační výšce této střely balisticky nemožná. Dělené hlavice se zkoušely - například hlavice se 144 kusy submunice. O střele s dvěma střelami Harpoon jsem nenašel žádný údaj. Technologie Stealth je na těchto střelách v různé míře od samého počátku ale nasazení těch nejlepších prvků vylučuje vysoká cena a to že jde o jednorázový prostředek.
Americké vojenské námořnictvo úspěšně otestovalo novou verzi řízené střely s plochou dráhou letu Tomahawk Block 4, která byla odpálena z torpédoborce. V porovnání s předchozí verzí se odlišuje hlavně tím, že je vybavena dvoucestným datalinkem, který vytváří podmínky k tomu, aby střela mohla být po odpálení a během letu zaměřena na jiný pozemní cíl, nebo aby kroužila nad cílovým prostorem a snímala terén, případně snímala vybraný bodový cíl vestavěnou palubní kamerou a digitalizované snímky předávala na vzdálenosti stovek kilometrů. Tolik novinky.
A nakonec, i když o mistrovství kapitánů také nepochybuji, která ústí velkých řek máš na mysli?
Alnag - článek velmi zajímavý, čtyří odkazy nemůžu hodnotit - jazyková bariéra.
Tomahawk je manévrující, křižující, naváděná, samonaváděcí, s plochou dráhou letu- tak různě se nazýval či nazývá letounová střela dlouhého doletu.
Je ji možno odpalovat z hladinových plavidel i ponorek na lodě i pozemní cíle. Je možno ji též adaptovat na odpalování z pozemní základny (Gryphon). Tomahawk je vypouštěn z odpalovacího zařízení pomocí startovací rakety. Po 12 sekundách se zažehne proudový motor, vysunou se křídla a střela letí jako letoun, čímž získává svůj mimořádný operační dolet. Základní funkcí Tomahawku je útok na lodi nebo pozemní cíle s konvenční bojovou hlavicí nebo útok na pozemní cíle s jadernou hlavicí W80. Všechny verze operují ve velmi malé výšce a radarovou přesnost rozlišení pouze 1 metr čtvereční!
Základem navádění střely je systém porovnávání obrysů terénu NA/DPW-23 (Terrain-Contour Matching – TERCOM) firmy McDonnell Douglas. TERCOM měří pomocí radiovýškoměru profil skutečného terénu a srovnává jej se zeměpisnými daty uloženými v jeho navigačním počítači, čímž určuje svou skutečnou polohu. Ta je potom použita k aktualizaci dat v palubní inerciální navigační soustavě. Novější systém TLAM-C, používaný jako přídavné zařízení TERCOMu, používá korelátor digitálního mapování oblasti (Digital Scene-Mapping Area – DSMAC). DSMAC začíná pracovat při přibližování k cíli, porovnává zachycený obraz terénu s jeho digitální podobou, kterou nese v elektronické paměti a slouží k přesnějšímu zásahu.
V r. 1991 byly podle rozkazu prezidenta Bushe vyřazeny z výzbroje US Navy všechny Tomahawky schopné nést jadernou hlavici.
Počátek operačního nasazení střel Tomahawk se datuje do roku 1982.
A nyní údaje:
Typ: podzvuková střela s plochou dráhou letu pro útoky na pozemní cíle
Pohon: startovací raketa Atlantic Research na pevné palivo, 26,7 kN statického tahu, hořící 12 sekund; proudový motor Williams Research F107-WR-400 2,67 kN statického tahu
Rychlost: 597 až 895 km/hod, což představuje cca 05 až 0,75 MachDolet: BGM-109A má dolet 2494 km, BGM-109B má dolet 467 km a BGM-109C/D má dolet 1287 km
Výška letu od 15 do 35 metrů nad terénem
Bojová hlavice: konvenční vysoce explozivní nebo nukleární W80-0 (5-150 kt)
Takže nevím kde jsi narazil na údaj o rychlosti 5 mach což by představovalo rychlost cca 5200klimetrů za hodinu. Taková rychlost je v operační výšce této střely balisticky nemožná. Dělené hlavice se zkoušely - například hlavice se 144 kusy submunice. O střele s dvěma střelami Harpoon jsem nenašel žádný údaj. Technologie Stealth je na těchto střelách v různé míře od samého počátku ale nasazení těch nejlepších prvků vylučuje vysoká cena a to že jde o jednorázový prostředek.
Americké vojenské námořnictvo úspěšně otestovalo novou verzi řízené střely s plochou dráhou letu Tomahawk Block 4, která byla odpálena z torpédoborce. V porovnání s předchozí verzí se odlišuje hlavně tím, že je vybavena dvoucestným datalinkem, který vytváří podmínky k tomu, aby střela mohla být po odpálení a během letu zaměřena na jiný pozemní cíl, nebo aby kroužila nad cílovým prostorem a snímala terén, případně snímala vybraný bodový cíl vestavěnou palubní kamerou a digitalizované snímky předávala na vzdálenosti stovek kilometrů. Tolik novinky.
A nakonec, i když o mistrovství kapitánů také nepochybuji, která ústí velkých řek máš na mysli?
Alnag - článek velmi zajímavý, čtyří odkazy nemůžu hodnotit - jazyková bariéra.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Neferit Sr. - Tebou citvoané údaje jsou sice přesné, ale vážou se k 1. generaci Tomahawků zařazovaných do výzbroje v roce 1982, už ve Válce v Zálivu (r. 1990) byly k dispozici střely pohybující se rychlostí blížící se mach 2. Zavedením pokročilých systémů FBW klesá operační výška a zvětšuje se rychlost. Co se týče Stealth technologie, tak od prvků použitách na F-117 bylo řpeci jen uděláne pár kroků vpřed, a to i směrem ke zvýšení dostupnosti, zvl. vzhledem k tomu, že se počítalo,že základní řadová stíhačka F-22 by mohla být letounem s vysokou úrovní radarové neviditelnosti.
Na mysli mám ta ústí velkých řek, která umožní lepší přístup k oblastem, odkud Rusko plánuje odpálení svých balistických prostředků.
Na mysli mám ta ústí velkých řek, která umožní lepší přístup k oblastem, odkud Rusko plánuje odpálení svých balistických prostředků.
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
Vallun: Mno, asi je na mě příliš velké sousto, abych se pouštěl do tohohle výhonku military klubu, ale prolétl jsem několik zdrojů a nejen, že jsem nenarazil na informace o její nadzvukovosti, ale výslovně jsem našel i zmínku o podzvukovosti její verze, která je např. v tomto článku z roku 2005 považována za aktuální (Block IV).
Vallun: Já myslel, že pohonou jednotkou je ta raketa samotná...
Jinak stále jsem nebyl schopen nic najít, takže přestože mi o tuhle záležitost obecně příliš nejde, tohle mi neleze do hlavy a budu rád, když mi s hledáním informačního zdroje, který podloží co říkáš, pomůžeš a hodíš sem nějaký odkaz. I z těch článků, co jsem postoval vyplývá, že třeba ty rakety z peršáku byly podzvukové (a ne dvoumachové, jak píšeš). Ono z nich tedy imo vyplývá, že jsou takové i rakety o deset let mladší, ale to si raději netroufám tvrdit natvrdo, ale radši počkám na tvojí reakci.

Jinak stále jsem nebyl schopen nic najít, takže přestože mi o tuhle záležitost obecně příliš nejde, tohle mi neleze do hlavy a budu rád, když mi s hledáním informačního zdroje, který podloží co říkáš, pomůžeš a hodíš sem nějaký odkaz. I z těch článků, co jsem postoval vyplývá, že třeba ty rakety z peršáku byly podzvukové (a ne dvoumachové, jak píšeš). Ono z nich tedy imo vyplývá, že jsou takové i rakety o deset let mladší, ale to si raději netroufám tvrdit natvrdo, ale radši počkám na tvojí reakci.