Při jedné diskusi na Válka foru jsem narazil na knihu o operačních plánech ze šedesátých let, které předpokládaly že naše armáda zaútočí ve vymezeném úseku na Západní Německo a dopochoduje v boji až k Rýnu.
Pro skalní militaristy ale i pro duše hloubavé je možno podstatné části materiálů nalézt na tomto postu.
http://www.php.isn.ethz.ch/collections/ ... info=15365
Je to anglicky, česky a pro mě velmi příjemně i v ruštině. Já v té době ještě nebyl na světě a pak mi bylo kolem pěti let. Takže i pro mě je to spíše zajímavý historický exkurs.
Ale co se týká úzce tématu. Tu knihu co cituji snad už mám na cestě. Mě se totiž lépe než s virtuálním pracuje s tištěným textem. Pak budu vědět víc. Napadla mě ale jedna myšlenka. Jestli nejsou za oficiální operační plán zaměněny podklady pro nějaké strategické válečné hry. Nějak mi k pověstné byrokratičnosti ČSLA nesedí, že by takovéto dokumenty byly rukou psané papíry tak jak e v textu psáno. Ale možné je všechno.
V úvodním výčtu sil je skryta impozantní síla. Československy front měl být tvořen těmito silami a prostředky.
1.armáda – velitelství v Příbrami
-19.msd -20.msd -1.td -13.td -311.armádní raketová brigáda
-dělostřelectvo a další ženijní a podpůrné jednotky
4.armáda – velitelství v Písku
-2.msd -15.msd -4.td -9.td -321.armádní raketová brigáda
-dělostřelectvo a další ženijní a podpůrné jednotky
10.letecká armáda – velitelství v Hradci Králové
-1.stíhací letecká divize - Bechyně
-2.stíhací bombardovací let. divize - Náměšť nad Oslavou
-34.stíhací bombardovací let. divize
-25..bombardovací letecký pluk
-46.dopravní výsadková let. divize - Mošnov
-47. průzkumný let. plk. -Hradec Králové
-45.děl. průzkum. let. pluk
331.frontová raketová brigáda, 11., 21., 31. pohyblivá raketová technická základna
záloha:
-3. 18., 26. a 32.msd,-14. a 17. td
Vyčleněné síly zvláštního určení
-22.výsadková brig.
-205. protitanková brigáda
-303. protiletadlová divize
-201. a 202.protiletadlový pluk
Pomoc SSSR:
57.letecká armáda což byla impozantní síla,
jedna msd
35. a 36.raketová brigáda
348.pohyblivá raketová technická základna
Pokud by v prvním sledu byly v šedesátých letech 4 tankové divize tak by to podle trojkové sestavy předpokládalo až 1200 tanků v první linii. To je velké číslo. Další tanky lze předpokládat v tankových jednotkách a útvarech motostřeleckých divizí.Na druhou stranu na našem území v té době nebyly dislokována pozemní vojska sovětů. Takže pro případný útok by boj na našem směru byl náš problém. Citované síly spojence by pro boj na zemi neměly podle mého názoru valný účinek.
Náš potenciální protivník by naopak bojoval proti nám se sestavou vyztuženou dvěma armádními sbory armády USA, britským Rýnským sborem a sborem francouzských okupačních sil. Ty by možná do doby politického rozhodnutí francouzské vlády zůstali mimo. V té době byl ozbrojené síly Francie mimo organizační struktury NATOP. Jistě, část těchto sil by byla nasazena proti útočícím silám z území tehdejší NDR ale i tak by síly proti nám byly těžko k poražení.
Výše uvedený názor, že naše armáda žila duchem II.SV je asi hluboce pravdivý. Ale tak žily v té době všechny evropské armády. Asymetrické pohledy na válku přinesla až nedávná doba.
Takže pokud bychom chtěli uspět bez jaderných zbraní, šlo by o potřebu mít alespoň třínásobnou převahu nad protivníkem. Z uvedených sil vyplývá, že to nebylo reálné od samého počátku.
Celková převaha sil Varšavské smlouvy byla asi opravdu nesporná.Ale počítat můžeme jen s tím co je použitelné v reálném čase na daném bojišti. Takže převaha sil v duchu tohoto plánu je iluze. Přesuny vojsk z celé VS by NATO uvedlo do plné bojové pohotovosti a tím by plán skončil dříve než by začal. Navíc převaha obrněných a mechanizovaných sil na naší straně byla západu zřejmá a proto měl jednotky prosyceny protitankovým prostředky a bitevní letectvo bylo přímo stavěno na boj s tanky.
Pokud se podíváme na předpokládanou jadernou podporu jde o jiné věci. Československý front měl útočit ve směru Stuttgart, Strasbourgh, Epinal, Dijon. Dijonu měl dosáhnout do sedmi až osmi dnů od zahájení operací. Na podporu mělo být použito 135-160 jaderných úderů.
Samotná citace 135 až 160 jaderných úderů pro podporu vlastních sil je šílený nesmysl. Při předpokladu mohutnosti jaderných detonací na úrovni 25 kilotun a to se držím při zemi, by šlo o ekvivalent 3,375 až 4.0 megatuny tritolu. I bez radiačních faktorů jde o takovou devastaci území protivníka, že si nedovedu představit, že by to někdo v případě vlastního útoku myslel vážně. Se započítáním radiačních faktorů by se území SRN stalo jadernou plání, která by byla pro jakékoliv vojenské síly neprůchodná a celý plán tím ztrácí jakýkoliv smysl. Kdo by pánoval, že vybojuje několik desítek tisíc čtverečních kilometrů země zamořené na stovky let a vrátí se domů se stovkami tisíc vojáků umírajících na nemoc z ozáření? Tedy pokud by se měl kam vrátit.
Dále nevěřím tomu, že by pokud takový plán existoval jeho autor zapomněl na to, že na každý jaderný úder zasazený území SRN by byl proveden stejný proti našemu území. Takže ve velice krátké doby by naše země vypadala stejně jako SRN. Tedy mrtvá radioaktivní pustina. Kde je zde tedy prostor pro pochod pozemních sil na Rýn?
Takže pokud nepředpokládáme že vojenské a politické vedení naší země v šedesátých letech bylo tvořeno naprostými šílenci kteří plánovali vyhlazení lidské populace v Evropě tak je tu asi něco špatně. Nezapomeňte že v šedesátých letech konkrétně v naší zemi došlo k odklonu od tvrdé linie naprosté nesmiřitelnosti se západem. Ta se vrátila až po 68 roce a to je mimo léta citovaná v počátečním vstupu.
Takže bych se znovu dostal k pohledu na morálně volní zájem populace útočit na souseda který nás sám o sobě nenapadl. Já přitom vůli lidí k něčemu takovému považuji za základ. A myslím si že v té době nebyla.
No a to by bylo asi tak vše co mě v souvislosti s tématem napadlo. Uvidíme jak se bude diskuse vyvíjet, pokud vůbec nějaká nastane. Zdravím Vás těším se na vaše reakce.
