Militaristický koutek Mk II

Aneb místo k posezení a příjemnému rozhovoru nad jedem dle chuti.

Moderátoři: Sadako, sevencreature

Odpovědět
Uživatelský avatar
Vallun
Dabus
Příspěvky: 3463
Registrován: 7.1.2006 19:03
Bydliště: Libiš

Příspěvek od Vallun »

Neferit Sr. píše:Zajímavé - hlavně ty údaje o spotřebě munice na jednoho zabitého vojáka. To bych rád věděl do jaké míry je to reálné. :think:
Tohle čeprám z jednoho zdroje, ale přibližně totžná čísla jsem slyšel už vícekrát, od historiků různých národností a naopak jsem enviděl žádné vážné zpochybnění tohoto údaje, takže si dovolím hádat, že to plus minus sedí.

Pokračování miniseriálu o historii odstřelování:

Vietnam přinesl mnoho nového v zapojení odstřelovacího týmu do taktické činnosti pěší hlídky a využití jakožto návodčích palby. Častým obrazem v této válce byla dvojice odstřelovačů, kteří přimrazili nepřítelskou rotu v otevřeném terénu k zemi, aby tak umožnili vzdušným silám jí rozehřát napalmem. V otevřenějším terénu, především v deltě Mekkongu, se však odstřelovačům vcelku dařilo, nejprve těm severovietnamským. Až po citelných ztrátách obnovily jendotlivé angažované divize vlastní odstřelovačské školy. Přičemž dvě z nich patřící divizím Sboru námořní pěchoty na čtvrtý pokus překonaly dobu války a po svém sloučení (a později opětovném rozdělení) přetrvaly až dodnes, pročež jsou ostrostřelci U.S.Marines pvoažováni za nejlepší na světě, nebo alespoň zdaleka nejlepší v rámci amerických ozbrojených sil.
Co se týče vzdálenosti, tak běžná oeprační střelba se prováděla na vzálenost okolo 500 metrů, ale díky občasnému výskytu nové střelecké techniky se sice zřídka, ale přesto vysyktly i zásahy na vzdálensot 2000 až 2500 metrů! Ovšem techický pokrok se sosutředil jiným směrem - a sice na tlumiče výstřelů (jak zvuk, tak světlo) a především na systémy umožňující noční vidění/vidění za zhoršených světelných podmínek. Pozdější vývoj až do války o Falklandy (kterou kniha končí historickou část) se ensl ve znamení testování jendotlivých modelů odstřelovacích pušek a heldání vhodného kompromisu mezi kvalitou a veojnskou univerzálností komponentů.
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
Uživatelský avatar
sevencreature
Sigil Team
Příspěvky: 7395
Registrován: 26.9.2005 1:24
Bydliště: Země
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sevencreature »

Neferit Sr.: Ohledně té spotřeby munice - počítá se to jako počet celkem vystřelených nábojů (v příslušné válce) děleno počtem mrtvých na zásah příslušným typem střely? Potom by to asi smysl dávalo...
Eat all your school, stay in milk, drink your teeth, don't do sleep and get eight hours of drugs.
Uživatelský avatar
Vallun
Dabus
Příspěvky: 3463
Registrován: 7.1.2006 19:03
Bydliště: Libiš

Příspěvek od Vallun »

sevencreature píše:Neferit Sr.: Ohledně té spotřeby munice - počítá se to jako počet celkem vystřelených nábojů (v příslušné válce) děleno počtem mrtvých na zásah příslušným typem střely? Potom by to asi smysl dávalo...
já bych se ani nedivil, kdyby se tam počítaly ekvivalenty i dělostřeleckých granátů a pod.
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
Uživatelský avatar
sevencreature
Sigil Team
Příspěvky: 7395
Registrován: 26.9.2005 1:24
Bydliště: Země
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sevencreature »

V tom případě by to bylo ještě pochopitelnější.
Eat all your school, stay in milk, drink your teeth, don't do sleep and get eight hours of drugs.
Uživatelský avatar
Neferit Sr.
Sigilan
Příspěvky: 2222
Registrován: 10.6.2006 18:10
Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>

Příspěvek od Neferit Sr. »

Takto ano. Jakési ponětí o spotřebě munice všeho druhu má každá bojující strana. Takže pokud se vezme jako blok veškerá munice vypadá to jako velmi korektní číslo.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."

neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Uživatelský avatar
Neferit Sr.
Sigilan
Příspěvky: 2222
Registrován: 10.6.2006 18:10
Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>

Příspěvek od Neferit Sr. »

Při jedné diskusi na Válka foru jsem narazil na knihu o operačních plánech ze šedesátých let, které předpokládaly že naše armáda zaútočí ve vymezeném úseku na Západní Německo a dopochoduje v boji až k Rýnu.

Pro skalní militaristy ale i pro duše hloubavé je možno podstatné části materiálů nalézt na tomto postu.
http://www.php.isn.ethz.ch/collections/ ... info=15365

Je to anglicky, česky a pro mě velmi příjemně i v ruštině. Já v té době ještě nebyl na světě a pak mi bylo kolem pěti let. Takže i pro mě je to spíše zajímavý historický exkurs.

Ale co se týká úzce tématu. Tu knihu co cituji snad už mám na cestě. Mě se totiž lépe než s virtuálním pracuje s tištěným textem. Pak budu vědět víc. Napadla mě ale jedna myšlenka. Jestli nejsou za oficiální operační plán zaměněny podklady pro nějaké strategické válečné hry. Nějak mi k pověstné byrokratičnosti ČSLA nesedí, že by takovéto dokumenty byly rukou psané papíry tak jak e v textu psáno. Ale možné je všechno.

V úvodním výčtu sil je skryta impozantní síla. Československy front měl být tvořen těmito silami a prostředky.

1.armáda – velitelství v Příbrami
-19.msd -20.msd -1.td -13.td -311.armádní raketová brigáda
-dělostřelectvo a další ženijní a podpůrné jednotky

4.armáda – velitelství v Písku
-2.msd -15.msd -4.td -9.td -321.armádní raketová brigáda
-dělostřelectvo a další ženijní a podpůrné jednotky

10.letecká armáda – velitelství v Hradci Králové
-1.stíhací letecká divize - Bechyně
-2.stíhací bombardovací let. divize - Náměšť nad Oslavou
-34.stíhací bombardovací let. divize
-25..bombardovací letecký pluk
-46.dopravní výsadková let. divize - Mošnov
-47. průzkumný let. plk. -Hradec Králové
-45.děl. průzkum. let. pluk

331.frontová raketová brigáda, 11., 21., 31. pohyblivá raketová technická základna

záloha:
-3. 18., 26. a 32.msd,-14. a 17. td

Vyčleněné síly zvláštního určení
-22.výsadková brig.
-205. protitanková brigáda
-303. protiletadlová divize
-201. a 202.protiletadlový pluk

Pomoc SSSR:
57.letecká armáda což byla impozantní síla,
jedna msd
35. a 36.raketová brigáda
348.pohyblivá raketová technická základna


Pokud by v prvním sledu byly v šedesátých letech 4 tankové divize tak by to podle trojkové sestavy předpokládalo až 1200 tanků v první linii. To je velké číslo. Další tanky lze předpokládat v tankových jednotkách a útvarech motostřeleckých divizí.Na druhou stranu na našem území v té době nebyly dislokována pozemní vojska sovětů. Takže pro případný útok by boj na našem směru byl náš problém. Citované síly spojence by pro boj na zemi neměly podle mého názoru valný účinek.

Náš potenciální protivník by naopak bojoval proti nám se sestavou vyztuženou dvěma armádními sbory armády USA, britským Rýnským sborem a sborem francouzských okupačních sil. Ty by možná do doby politického rozhodnutí francouzské vlády zůstali mimo. V té době byl ozbrojené síly Francie mimo organizační struktury NATOP. Jistě, část těchto sil by byla nasazena proti útočícím silám z území tehdejší NDR ale i tak by síly proti nám byly těžko k poražení.
Výše uvedený názor, že naše armáda žila duchem II.SV je asi hluboce pravdivý. Ale tak žily v té době všechny evropské armády. Asymetrické pohledy na válku přinesla až nedávná doba.
Takže pokud bychom chtěli uspět bez jaderných zbraní, šlo by o potřebu mít alespoň třínásobnou převahu nad protivníkem. Z uvedených sil vyplývá, že to nebylo reálné od samého počátku.
Celková převaha sil Varšavské smlouvy byla asi opravdu nesporná.Ale počítat můžeme jen s tím co je použitelné v reálném čase na daném bojišti. Takže převaha sil v duchu tohoto plánu je iluze. Přesuny vojsk z celé VS by NATO uvedlo do plné bojové pohotovosti a tím by plán skončil dříve než by začal. Navíc převaha obrněných a mechanizovaných sil na naší straně byla západu zřejmá a proto měl jednotky prosyceny protitankovým prostředky a bitevní letectvo bylo přímo stavěno na boj s tanky.

Pokud se podíváme na předpokládanou jadernou podporu jde o jiné věci. Československý front měl útočit ve směru Stuttgart, Strasbourgh, Epinal, Dijon. Dijonu měl dosáhnout do sedmi až osmi dnů od zahájení operací. Na podporu mělo být použito 135-160 jaderných úderů.
Samotná citace 135 až 160 jaderných úderů pro podporu vlastních sil je šílený nesmysl. Při předpokladu mohutnosti jaderných detonací na úrovni 25 kilotun a to se držím při zemi, by šlo o ekvivalent 3,375 až 4.0 megatuny tritolu. I bez radiačních faktorů jde o takovou devastaci území protivníka, že si nedovedu představit, že by to někdo v případě vlastního útoku myslel vážně. Se započítáním radiačních faktorů by se území SRN stalo jadernou plání, která by byla pro jakékoliv vojenské síly neprůchodná a celý plán tím ztrácí jakýkoliv smysl. Kdo by pánoval, že vybojuje několik desítek tisíc čtverečních kilometrů země zamořené na stovky let a vrátí se domů se stovkami tisíc vojáků umírajících na nemoc z ozáření? Tedy pokud by se měl kam vrátit.

Dále nevěřím tomu, že by pokud takový plán existoval jeho autor zapomněl na to, že na každý jaderný úder zasazený území SRN by byl proveden stejný proti našemu území. Takže ve velice krátké doby by naše země vypadala stejně jako SRN. Tedy mrtvá radioaktivní pustina. Kde je zde tedy prostor pro pochod pozemních sil na Rýn?

Takže pokud nepředpokládáme že vojenské a politické vedení naší země v šedesátých letech bylo tvořeno naprostými šílenci kteří plánovali vyhlazení lidské populace v Evropě tak je tu asi něco špatně. Nezapomeňte že v šedesátých letech konkrétně v naší zemi došlo k odklonu od tvrdé linie naprosté nesmiřitelnosti se západem. Ta se vrátila až po 68 roce a to je mimo léta citovaná v počátečním vstupu.
Takže bych se znovu dostal k pohledu na morálně volní zájem populace útočit na souseda který nás sám o sobě nenapadl. Já přitom vůli lidí k něčemu takovému považuji za základ. A myslím si že v té době nebyla.

No a to by bylo asi tak vše co mě v souvislosti s tématem napadlo. Uvidíme jak se bude diskuse vyvíjet, pokud vůbec nějaká nastane. Zdravím Vás těším se na vaše reakce. :twisted:
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."

neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Uživatelský avatar
Neferit Sr.
Sigilan
Příspěvky: 2222
Registrován: 10.6.2006 18:10
Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>

Příspěvek od Neferit Sr. »

Tak se zdá, že jsem netrefil vkus. Nechám to ještě do pátku a shodím to. Škoda aby to zabíralo místo.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."

neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Uživatelský avatar
Vallun
Dabus
Příspěvky: 3463
Registrován: 7.1.2006 19:03
Bydliště: Libiš

Příspěvek od Vallun »

Neferit Sr. píše:Tak se zdá, že jsem netrefil vkus. Nechám to ještě do pátku a shodím to. Škoda aby to zabíralo místo.
Určitě to tu nech! Třeba minimálně já jsem na to prostě neměl čas (včera skoro jedenáct hodin v práci, dneska dost přes a ještě spis na doma...):/
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
Uživatelský avatar
Neferit Sr.
Sigilan
Příspěvky: 2222
Registrován: 10.6.2006 18:10
Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>

Příspěvek od Neferit Sr. »

Tak to jo. Já si stejně všiml že jsi zde nějak méně. Teď mi dokleplo že v závěru roku máš asi více práce než průběžně přes rok.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."

neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Uživatelský avatar
Vallun
Dabus
Příspěvky: 3463
Registrován: 7.1.2006 19:03
Bydliště: Libiš

Příspěvek od Vallun »

Neferit Sr. píše:Tak to jo. Já si stejně všiml že jsi zde nějak méně. Teď mi dokleplo že v závěru roku máš asi více práce než průběžně přes rok.
To ani není závvěrem roku, prostě se to nahromadilo - odešel kolega, převzal sjem jeho připravované nařízení vlády a k tomu mám svoje - a frekvence nařizovaných soudních jednání je zcela neodhadnutelná předem:) K tomu navíc klasický zmatek ve státní správě - přes rok nejsou peníze na nic a za poslední vkartál se musí profinancovat co jde například na semináře a pod....:)
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
Geralt
Šifrovač
Příspěvky: 810
Registrován: 9.2.2006 20:55
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Geralt »

K tomu zmiňovanému použití jaderných úderů mě napadá pouze jediné vysvětlení. Protože to opravdu nikdo nemohl myslet vážně, viz Neferitem zmíněné důsledky. Dle mého byly tyto zbraně kalkulovány "papírově" a velení je do plánů zasadilo jen proto, že kdyby tak neučinilo, mohlo by si tím způsobit nepříjemné otázky ze strany politických špiček nebo sovětských poradců, jaktože ve svých plánech operuje pouze s tanky a dalšími konvečními prostředky, ale mnohem účinnější zbraně nechává ležet hluboku v uložištích, tj. jako by vlastně neexistovaly.

Každý myslící člověk, dokonce i tehdejší špičky Kremlu nevyjímaje, dobře chápal, že jeden jediný úder znamená vyvolání toho, co Churchill nazval jako "rovnost v záhubě". Podle J. L. Gaddise jaderné zbraně sloužily pouze ke kompenzování materiální převahy protivníka, což je však případ NATO, nikoliv Varšavského paktu. Proto mě nenapadá žádné jiné vysvětlení než to z prvního odstavce.
Uživatelský avatar
Vallun
Dabus
Příspěvky: 3463
Registrován: 7.1.2006 19:03
Bydliště: Libiš

Příspěvek od Vallun »

JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
Uživatelský avatar
Neferit Sr.
Sigilan
Příspěvky: 2222
Registrován: 10.6.2006 18:10
Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>

Příspěvek od Neferit Sr. »

Článek v této podobě neodtajnil vůbec nic a vypadá to jako totální kachna.
Hlavně proto, že v ruském námořnictvu se kapitán jmenuje po provedení zkušebních plaveb a zařazení do služby.

Když už tam byla TTD proč je neotiskl i článek. Je to nějaké divné.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."

neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Uživatelský avatar
Vallun
Dabus
Příspěvky: 3463
Registrován: 7.1.2006 19:03
Bydliště: Libiš

Příspěvek od Vallun »

Neferit Sr. píše:Hlavně proto, že v ruském námořnictvu se kapitán jmenuje po provedení zkušebních plaveb a zařazení do služby.
Tohle už dávno neplatí....

lodě.cz nejsou militaristickým serverem, uvádějí to jen jako perličku, na druhou stranu obvykle mají slušné rešerše zahraničních pramenů:) Tím samozřejmě netvrdím, že je tohle pravda, nicméně nemám důvod tomu nevěřit.
JRRT: "Jestliže chápeš, buď spokojen."
Uživatelský avatar
Neferit Sr.
Sigilan
Příspěvky: 2222
Registrován: 10.6.2006 18:10
Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>

Příspěvek od Neferit Sr. »

Takže militaristé - je zde slibovaný předposlední díl pojednání o asymetrické válce. Poslední díl dám do placu někdy koncem listopadu a tím své působení v tomto vláknu do knce roku ukončím. Tedy z pohledu nějakého rozsáhlejšího projektu.

Dneska a příště se na asymetrické válčení podíváme z jiného pohledu. Jde o to, že co se děje na bojišti nebo spíše může dít při asymetrické strategii už víme. Dovedeme si už představit jak by mohlo asymetrické válčení v poli vypadat, víme že protivník, který je jeho obětí utrpí nemalé ztráty na technice i živé síle a jeho morálka může být podrobena tvrdé zkoušce. Jenže pokud budeme takto bojovat se silným protivníkem, nemusí to v konečném důsledku nic moc znamenat. Pokud se rozhodně vyhrát za každou cenu, nakonec přisune nové vojáky, nové zbraně a zásoby. Navíc už bude bohatší o nabyté zkušenosti a asymetrická strategie už nemusí být účinná.

Pro asymetrické válčení z pohledu který si probereme dnes, platí tato poučka:

Kdo chce vyhrát bitvu, studuje mapu bojiště. Kdo chce vyhrát válku, studuje mapu území celého státu protivníka.

Znamená to, že hledáme slabé místo. Ne armády, ne zbraňových systému. Hledáme slabé místo státu. Protože protivníky nejsou vojáci nebo armády. Ty to jen odskáčí na bojišti. Protivníky ve válce jsou státy. Porazit v poli armádu nemusí znamenat nic jiného než to, že stát možná požádá o jednání. Ale spíše pošle armádu novou. Pokud ale porazíme stát, je poražena i jeho armáda. Žádná další už nepřijde.

Chceme-li porazit stát, musíme si zjistit demografickou situaci protivníka, jeho průmyslové kapacity, infrastrukturu, rozložení zbrojních kapacit jako samostatné linie ověřování. Musíme znát jeho energetickou situaci, zdroje a zásoby ropy.
Chceme-li aby asymetrická strategie měla naději na úspěch, musíme tedy soustředit pozornost jak na protivníka na bojišti tak i na schopnost státu protivníka pokračovat ve válce.
Znemožnit státu vést válku je obecně možno čtyřmi základními způsoby:

1.přerušení přepravy vojsk a materiálu na bojiště
2.narušením schopnosti vyzbrojovat a cvičit vojska
3.podlomením vůle státu bojovat
4.odvrácením pozornosti státu jiným směrem.

My se dneska podíváme na první dva body příště pak na zbývající dva a tím moje dlouhé pojednání o asymetrické válce bude u konce.

1.Cesta vojsk a materiálu na bojiště.

Zde je potřeba pečlivě vyhodnotit způsoby, kterými by mohl protivník dopravovat materiál a vojska na bojiště. Samozřejmě pokud opustíme teorie o tom, že klidně i cestou kolem světa, musí protivník hledat ekonomicky optimální metody a trasy. Jde o to co a kam musí přepravit. Jiný problém řešili v II.SV spojené státy když přepravovali do Evropy své divize. Jiný problém měli Italové a Němci při posilování sil v Severní Africe. A úplně jiné problémy měli Němci a Sověti při boji s Rudé armády s wehrmachtem. Jsou to notoricky známé věci.

A. Nejlevnější a nejvydatnější doprava je lodní doprava. V obou světových válkách se organizovaly blokády pobřeží, lodní dopravy a to za pomoci hladinových lodí a masivní ponorkové a letecké války. Výsledky byly pro obě strany strašné. Jen materiální převaha spojenců nakonec zajistila vítězství, i když se objevilo pár momentů kdy krize dorostla rozměrů blízkých k porážce. Takže pokud se dokážeme zaměřit na potápění lodí, protivník může utrpět vážné ztráty. Již dříve jsem uvedl že na mořském dně leží výzbroj pro několik armád.
Jenže zrovna tak můžeme působit na technickou způsobilost přístavů, vykládacích jeřábů, plavebních kanálů. Stačí pár vhodně umístěných min a přístav může být na dlouhé hodiny mimo provoz. Stačí zničit rozvodny elektrické energie a v přístavu se neotočí jediná kladka. A hlavně, je to výrazně levnější a někdy je možno sabotáže ukrýt pod nálepku poruch. Tento způsob nevyhrává války ale může vytvořit obtížně zvládnutelné logistické potíže. Koneckonců zahlcení přístavu nevyloženými loděmi rozruší celý koloběh nakládek, přeprav a vykládek. Osádky jsou stále více nazlobené, spotřeba paliva roste. Navíc kolony lodí před přístavy s mezenou možností pohybu jsou ideálním cílem pro letecký či ponorkový útok. To nutí protivníka přijímat opatření v oblasti PVO a protiponorkové obrany. Aniž by padl jediný výstřel, jeho náklady a morální opotřebení rostou.
Není potřeba ani nějak zvláště zdůrazňovat potřebu lodní dopravy pro USA,Velkou Británii a celkově většinu zemí G-7. A to zejména z pohledu provozu tankerů na ropu, paliva a zemní plyn.

B. Železniční přeprava. Její výhody se projevily už za války Severu proti Jihu, v Prusko - Francouzské válce v roce 1870, za II.SV a hlavně za II.SV. Není potřeba popisovat bitvu o koleje v týlu německého wehrmachtu na východní frontě a ničení železničních systémů ve Francii před dnem D. Tato přeprava pokud se opírá o solidní železniční síť, dokáže téměř zázraky. Není komodita, kterou by po ní nešlo přepravit, s výjimkou naprostých extrémů. Její narušení je poměrně snadné. Pohled na mapu ukáže její slabá místa-tunely, mosty, horské soutěsky. Jejich organizovaná destrukce zastaví provoz na hlavních tazích a převod na vedlejší tratě může lehce vést ke kolapsu celého systému. Selektivní ničení pak může být podpořeno i maximálním úsilím o znemožnění rychlé opravy. Tedy poškozením nebo zničením speciální železniční techniky, zamořením poškozeného místa pomocí otravných nebo biologických prostředků boje. To není moc hezké co jsem právě napsal, ale pokud chceme válku vyhrát, nakonec si nikdo servítky nebere.

C. Silniční doprava. Její výhody jsou dnes notoricky známé. Její význam roste s industrializací každého státu. Přitom je zajímavé, že čím je síť silnic hustší, tím je tato doprava méně zranitelná. Navíc na rozdíl od dopravy železniční jsou zničené úseky snadněji obejitelné. Slabá místa jsou stejná jako u železnice. Jen je podstatně složitější jich zničit tolik, aby to mělo nějaký zásadní význam. Zde je snadnější se zaměřit na zdroje paliv, opravářské kapacity a hlavně ničit klíčové prvky silniční sítě s vazbou na to, co se po dané silnici vozí. Musíme si klást tyto otázky:
-Máme zde významný strojírenský podnik se speciální výrobou?
-Kolik do něj vede komunikací?
-Jsou na některých mosty, tunely či horské úseky?
Pokud ano, ničíme a bráníme v opravách těchto prvků. Tak produkci tohoto podniku nepustíme po určitou domu k vojskům a tím pádem ani na bojiště. Zde opět musím uvést, že značnou část těchto zjištění musí provést již v mírové době zpravodajské služby. A dobré zpravodajské služby to provedou jak u potenciálních protivníků tak i u spojenců. Nikdy totiž nevíme jak se bude politika vyvíjet. A to je zase něco, co se nerado slyší.

4. Letecká doprava. Velmi náročná ale zároveň nejrychlejší cesta jak dopravit cokoliv kamkoliv. Letecká doprav je nejzranitelnější z pohledu asymetrického válčení. Její spotřeba PHM je taková, že stačí vyvolat v dopravě PHM na letiště disproporci a tato je vyřazena. Navíc pro potřebu vojenské dopravy jsou určeny speciální stroje - stačí tedy vyřadit z provozu alespoň 50% tohoto leteckého parku a velmi rychle zkolabuje.

5.Doprava potrubní. Tato doprava, která navenek není vidět je pro industrializované země nejdůležitější z hlediska dopravy energeticky význačných komodit, tedy ropy a zemního plynu. Dobrá znalost dislokace přečerpávacích nebo kompresorových stanic, průchodů produktovodů přes vodní toky a míst jejich nadzemního uložení umožní při plánování asymetrické strategie za pomoci malých nákladů vyvolat velmi vážné ekonomické potíže a rychlý rozklad morálky obyvatelstva a zastavení motorů ve vojscích.

Jak je to se slabinami dopravy se pokusím ukázat na příkladu který by mohl pomoci správnému pohledu.
Jde o přepravu ropy. Jako příklad si vezmeme ČR. Naše země spotřebuje ročně asi 10 milionů tu ropy za rok, to znamená 27 397 tun ropy denně. Ropa k nám chodí dvěma ropovody. Jde o ropovod Družba z Ruské federace a ropovod Ingoldstadt z Německa.. Pokud by eventuální protivník selektivním útokem dokázal zničit přečerpávací stanice na našem území.jde o pět cílů, museli bychom tuto komoditu dostat do rafinerií jiným způsobem.
A/ železničními cisternami. Budu optimista a řeknu že máme dostatek cisteren s kapacitou 60 m3 tedy 45 tun. Denně jich tedy musíme přepravit do rafinérií 610 a druhých 610 jich musí cestovat prázdných na plnicí místa. Standartní vlak čítá 40 cisteren je to tedy 15 vlaků tam a 15 zpět. Ovšem za měsíc je to dohromady 900 vlaků a to už je číslo které je potřeba vážně vyhodnotit. Přitom stačí selektivním útokem vyřadit před rafinérií jakékoliv citlivé místo a celé snaha zkolabuje. Pak by musela nastoupit
B/ doprava silniční. A zde jsme v jiných číslech. Automobilní cisternové přepravníky uvezou maximálně 30 tun To představuje potřebu 915 cisteren na cestování od plnicích míst do stáčíren. Tolik velkokapacitních přepravníků ani v ČR není. A kde je potřeba rozvozu paliv na letiště, k vojskům, pro občanské čerpací stanice, dopravu a průmysl ?

Závěr: nejde to vyřešit na více než pár dní. Pokud by se nepodařilo provést opravy na ropovodech, začne čerpání ze státních rezerv kde je zásoba na krizový stav země na tři měsíce a po této době by nastal kolaps veškeré motorové trakce.

Vše výše uvedené platí jak pro státní potřeby tak i pro potřeby ozbrojených sil. Je to široké pole působnosti a při správně promyšlené asymetrické strategii by nevelké náklady a nasazení minima sil způsobilo kolaps celého našeho hospodářství a bojující armády.

2. Vyzbrojování a výcvik vojsk
Dokud má stát fungující průmysl, výcviková zařízení, lidské a materiální zdroje, je schopen pokračovat v boji.
Pokusím se to ukázat na možném válečném úsilí naší země. Máme 10 milionů obyvatel. Máme solidní průmysl, který převeden do válečného režimu je schopen vyrobit pro potřebu boje skoro všechno. Zcela jistě ruční zbraně, lehké dělostřelectvo, obrněná a podpůrná vozidla a veškerou munici. Pro dlouhodobý KNI z cela dostatečné možnosti. Ročně se rodí 70 až 110 tisíc dětí. To znamená, že ročně se přesouvá do vojensky použitelného věku asi tak 30 a 40 tisíc mladíků.
Takto vybaveni - je mi líto ale je to realita, můžeme posílat do boje potřebné síly a měsíc co měsíc ztrácet 1000 vycvičených a plně vybavených vojáků. A to vlastně do té doby než veřejné mínění něco udělá. Špatně se to říká, ale ekonomika země takový úbytek lidí vlastně ani nepozná.
Větší státy nají samozřejmě větší možnosti. Mohou prohrát i velké bitvy, ztratit rozsáhlá území, utrpět děsivé ztráty. A přitom budou stále bojovat a nakonec mohou i uspět. Příklad SSSR je natolik známý že není třeba ho rozebírat. Kdyby šlo o materiál a lidský potenciál, dodnes by byli Američané ve Vietnamu a Rusové v Afganistanu.
Americké ztráty v Iráku jakkoliv otřesné pro postižené rodiny jsou tak nízké, že měřeno pohledem konfliktů v minulosti by nestály za víc než za vyplnění kolonky v denním výkazu ztrát.

Jde o to, že pokud mají vojáci vůli bojovat a hlavně čím bojovat, válku nelze zastavit jinak než politickým rozhodnutí, Ale lze ji znechutit tím, že omezíme schopnost státu vojáky cvičit a vyzbrojovat. Voják beze zbraní není voják. Házením kamení se protivník zahnat nedá. Dám příklad. Vzpomeňte si na Palestinské intifády. Jede kolona izraelské motorizované pěchoty. Kolem pobíhá několik desítek Palestinců a hází kameny a z praků vystřelují dlažební kostky. To že to pokaždé neskončilo jejich zmasakrováním svědčí pouze o jiných rozkazech vydaných izraelským vojákům, nikoliv o jejich udatnosti. Mezi námi - chovají jako idioti.

Takže zbrojní průmysl a případně dovoz zbraní jsou cílem prvořadé důležitosti. Globálně se dá říci že jde o ničení leteckých továren, loděnic a těžké strojírenské výroby. Dále pak chemické provozy - výrobny munice a rafinérie ropy - paliva, umělé hmoty, mazací látky. Pokud je poničíme tak že není možno v době 3 až 5 týdnů obnovit výrobu, armáda v poli nemá s čím bojovat. To může být optimální čas pro vlastní akci, která přivede protivníka k jednání. Funguje to ale pouze proti malým zemím. Velké země nelze takto zdevastovat. Příklady jsou známé: SSSR evakuoval rozhodující průmyslové kapacity o 2500 kilometrů a obnovil a postupně navyšoval výrobu. Německo naopak veškerou možnou výrobu rozmělnilo a skrylo pod zem. Veškeré letecké úsilí spojenců Německo zdevastovalo, zabilo statisíce lidí ale vyrábělo se do posledních dnů války. Dovedu si představit, jak by si připadal diverzant vysazený v USA pokud by viděl jejich gigantické výrobní kapacity a podíval se na svůj kufřík s 20 kilogramy plastické trhaviny.

Asymetrická strategie hledá uzlové body výroby. Tedy to co je potřeba vyřadit, aby nebylo možno dokončit finální výrobek nebo tento výrobek používat.
Jak se podívat na možnosti v oblasti výroby zbraní?Prostě si položíme na stůl plán daného zbraňového systému a hledáme jak je komletován. Potřebuje odborníky na veškeré typy výroby, logistiky a zabezpečení lidských zdrojů.
Podívejme se třeba na výrobu letadel - FIKTIVNĚ:
Zjistíme že na území protivníka vyrábí leteckou techniku 15 továren. To je prostě moc. Ale proudové motory se vyrábí pouze na třech místech. To už je lepší. Ale můžeme zjistit že lopatky kompresorů vyrábí jedna firma. To už je návod k použití. To samé může platit pro výrobu palubních počítačů, zaměřovacích lokátorů, speciálních slitin a podobně. Výčet je veliký. Navíc při pečlivém vyhodnocení se podaří spojit výsledky.
Například:
-eliminace jediné továrny na výrovu hlavní velké ráže nesložíme finálně ani tanky, ani samohybné či tažené dělostřelecké zbraně.
-vyřazením jediné chemičky provádějící laboraci munice zastavíme novou výrobu tohoto naprosto nezbytného materiálu.
Následky jsou fatální a naprosto zřejmé. Z historie II.SV známe tyto příklady:
-pokus spojenců o zničení hlavní továrny na výrobu kuličkových ložisek v Německu.
-pokus o zničení závodů na výrobu syntetického benzinu taktéž v Německu
Další příklady si zcela jistě vzpomenete sami.

A jak se podívat na přísun dopravy a energií?
Podobně. Povoláme další odborníky –technology,energetiky a znovu logistiky se zaměřením na dopravu. A mapa se nám začne plnit. Zdroje elektrického proudu, trafostanice, rozvodny. Zásobníky vyrobených paliv, rafinerie ropy, zásobníky plynů, výrobny a sklady technických plynů. Zdroje kovových rud, uhlí všeho druhu.
Zničením jediné hliníkárny na území protivníka tento ztratí schopnost vyrábět lehké kovové slitiny. /tok na pečlivě vybrané transformační stanice zbaví celá území a na nich rozmístěné výrobní kapacity nezbytných dodávek elektrického proudu.
Prostě vždy hodnotíme:
-význam pro zbrojní průmysl
-možnost rychlé náhrady
-nemožnost redislokace
-dostupnost cíle pro různé druhy útoku
-pasivní odolnost cíle
V ruku v ruce s těmito realitami se zase vrátíme k dopravě. Nic nelze vyrobit. Pokud nelze přepravovat cokoliv kamkoliv podle našich potřeb. Nakonec se zdá že nejúčinnějším způsobem asymetrického válčení je trvalý tlak na komunikace a dopravu. Příklady ze všech konfliktů od II.SV včetně to dokazují na velké řadě skutečností.

Vše co zasáhne hospodářství státu, se prudce odrazí na i na výcvikovém procesu nových vojáků.
Je málo PHM? Omezí se řidičský výcvik, výcvik obsluh agregátů a speciálních zařízení, nelze vycvičit kvalitní piloty.
Je poškozena průmyslová kapacita? Omezí se výroba výcvikových pomůcek, omezí se střelecký výcvik hlavně u drahých zbraní - PTŘS, PLŘS. RPG, z tanků a děl.
Na bojiště tak přichází nedostatečně vycvičení vojáci. V boji plýtvají municí, přichází o drahé zbraně. To zpětně vytváří tlak na výrobu.Vzniká začarovaný kruh. Historie opět zná spoustu příkladů které vše co jsem napsal potvrzují.

Na závěr této části napíšu pár vět které se nebudou každému líbit.
První skutečnost praví, že obě strany v II.SV předvedly, že není možno podcenit schopnost státu obnovit zničené výrobní kapacity. Dovednost a obětavost lidí zvláště pokud věří že bojují za správnou věc je zdrojem často až neuvěřitelných výkonů. Důkazů je dost. Takže domnívat se, že následky asymetrického působení budou mít trvalé vlivy není dobře. Jedinou možností je připravit celou sérii opatření, která neponechají čas na regeneraci a budou probíhat souběžně s operacemi na bojišti. Jde tedy o zajištění trvalého teroru na vybrané body státního úsilí.
Druhá skutečnost je populární ještě méně. Představa že naše speciální síly budou za války pronikat trvale do hloubky území protivníka je pitomost. Pokud tomu kdokoliv věří, je blázen. A souvisí to s glorifikací speciálních sil o kterých si lidé myslí že dokáží úplně všechno.Proto většina opatření která nám mají asymetrickou strategii umožnit musí být provedena v hlubokém míru. Jde o agenturní sítě, spící agenty, sklady trhavin, diverzní skupiny složené z našich sympatizantů na daném území. Trvale se musí obnovovat jejich připravenost a posilovat jejich odhodlání. Na případnou námitku že může jít o spojence nebo neutrální stát neobstojí. Stačí málo a ze spojence je tvrdý nepřítel. A válku vyhrává ten připravenější.

Tolik k dnešnímu dílu asymetrických válek. Potěší mě vaše názory, připomínky či doplňky.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."

neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Odpovědět

Zpět na „Měděná čelenka“