Militaristický koutek Mk II

[Vallun]

Neferit Sr. - díky... Škoda, že není více času:(

Jen bych si dovolil malou poznámku - Co se týče diverzních úderů proti dorpavním cílům, je třeba se rozhndout, jakou míru rizika přijmeme. Jsou tři druhy cílů a každý má jinou úroveň obrany.
Lineární cíle - ropovody, silnice, železnice - jejich délka neumožňuje neustálou ostrahu (i když v budoucnu možná elektronika dokáže zázraky), ale zisky z jednotlivé akce jsou relativně menší.
Bodové cíle - křižovatky, mosty, "tlakové stanice produktovodů" - jsou chráněny, ale je jich tolik, že není možná sosutředěná obrana kromě nejvýznaměnjších cílů.
Koncentrované cíle - letiště, přístavy, řídící centra - takové malé partyzánské jackpoty, ale obvykle jsou mimořádně silně bráněna, včetně střežení elitními jednotkami - ostatně i SAS vznikla jako nástroj útoku a ochtrany letišť;)

Pokud je to v textu zmíněno, tak se omlouvám:)

[Neferit Sr.]

Tak si ten čas udělej To co jsi napsal zní skvěle. Trochu to rozviň a pak to tam v komponujeme.

[Vallun]

Tak si ten čas udělej To co jsi napsal zní skvěle. Trochu to rozviň a pak to tam v komponujeme.

Zítra má manželka Ercon, tak by se snad trochu času našlo Ale s tím rozšířením nevím nevím, přeci jen má erudice je orpoti Tvé docela oemzená a především čistě teoretická, nicméěn se pokusím pár myšlenek přidat:)

[Neferit Sr.]

To mi udělá radost. Pokud mi to rozložíš podobně jako minule já tam doplním možnosti útoku. Pak to celé bude skvělý doplněk. Ono to téma je příliš široké a ne do všeho se mi chce. Takto mě to aspoň donutí.

Až to dokončím, budu dodělávat doplňky k tankům. Za poslední dobu se objevilo hodně nového a ledacos potvrzuje některé mé závěry nebo tvrzení.

[Vallun]

úvedm se kaju - jaksi nestíhám sepsat nic kloudnějšího k výše zmíněné otázce klasifikace cílů. Příští týden mám dovolenou, tak snad bude méně práce z práce a něco stihnu...

Po nocích a v autobusu jsem přečetl jendu knihu, na kterou bych chtěl toto auditorium upozornit, avšak rozhodně jí nedoporučuji.

Harmut Schauer - Americká námořní pěchota v akci
Já už si při přečtení názvu říkal, že to bude blbost, ale nějak sjem se rozhodl, že si doplním informace v této oblasti, částečně v reakci na nějaké člányk, které jsem četl předtím. Ovšem informační bosah této knihy byhcom zde vyplodili bez použití dalších pramenů taky a mnohdy si myslím, že bychom podstatu problémů vystihli přesněji... Takže, pokud chce dát někdo na mou radu, ak nečíst a určitě za to nevyhazovat peníze...

EDIT: Abych podložil svá tvrzení konkrétními problémy:
Autorovi brání jeho bezmezný a nevysvětlený obdiv k Marines se blíže věnovat tomu, proč si takový bodiv ony jendotky zaslouží. V knize není ani jeidná úvaha o tom, čím se lyší námořní pěchota od ostatních ozbrojených složek. Více než třetia knihy se nese ve stylu: Tehdy a tehdy se rozhořel problém tam tam, Amerika vyslala 300 kožených krků (mariňáků), ty měli obrovské ztráty v počtu 3 mrtvých a dvou raněných, ale krize byla zažehnána. Pro úplnost nám toto všechno na závěr tabulkovou formou zopakuje... O trošku zajímavější jsou údálosti z doby po druhé světové válce. Ale čistě popisný přístup se jeví poněkud nedostatečným až omluvným.

[Neferit Sr.]

Na ten pamflet jsem taky narazil. Ale po prolistování jsem dopadlo jako ty po přečtení. Škoda peněz a škoda času. Já si ale ušetřil. Když tak ji daruj nějakému nepříteli nebo s ní podlož otoman.

[Vallun]

Na ten pamflet jsem taky narazil. Ale po prolistování jsem dopadlo jako ty po přečtení. Škoda peněz a škoda času. Já si ale ušetřil. Když tak ji daruj nějakému nepříteli nebo s ní podlož otoman.

Takovouhle knihu bych v životě nekoupil, je pujčená z MLP:) (městská knihovna v Pze) Takže jen škoda času...a ono to není dlouhé dílko...

[Neferit Sr.]

Já ji potkal v antikváči. Takže bych to přežil. Ale je fakt, že tak blbě napsanou věc svého času nezplodil ani Bedřich Reicin když smolil svoji verzi Sokolova.

[Vallun]

Já ji potkal v antikváči. Takže bych to přežil. Ale je fakt, že tak blbě napsanou věc svého času nezplodil ani Bedřich Reicin když smolil svoji verzi Sokolova.

No, už odpočívá v pokoji městské knihovny. Možná škoda, že čtenáři nemohou přečtené knihy hodnotit:)

Objevil jsem tam jednu knihu, která vypadá více, než mnoho slibně - John Keegan - Zpravodajské služby ve válce (od Napoleona po Afghánistán). Doufám,že se důvodná očekávání naplní:)

[Neferit Sr.]

Tu jsem si koupil současně s knihou Historie válečnictví od stejného autora. O té zde bylo lecos řečeno a já dokonce dělal něco jako rešerši jedné časti. Nebudu Ti nic říkat, počkám na tvé vyjádření. Snad jen - nejsou to vyhozené peníze.

[Vallun]

Zde je pokus o slibované doplnění a rozšíření mého nástřelu ohledně diverze dopravních cílů:

Diverzní akce proti dopravních kapacitám nepřítele jsou pravděpodobně nejčastější formou resistence, jakou provádí civilní obyvatelstvo a tvoří i podstatnou část operací polovojenských (partyzáni ve všech podobách) a vojenských (přepadové a záškodnické armádní jednotky) sil na území okupovaném nepřítelem. Je tomu tak proto, že pod pojmem doprava, respektive cílové dopravní kapacity nepřítele si lze představit velmi širokou škálu cílů s rozdílnou úrovní obrany a tedy i mírou rizika pro útočníky.

Dopravní kapacity lze rozdělit z hlediska možností obrany na tři kategorie:
1) Lineární cíle - silnice, železnice, produktovody, metalické nebo optické infovody a pod.
2) Bodové cíle - křižovatky, mosty, přetlakové stanice produktovodů, trafostanice, retranslační stanice a pod.
3) Plošné (koncentrované) cíle - letiště, přístavy, řídí centra.

Samozřejmě toto dělení není neměnné vzhledem ke konkrétním okolnostem či určitým událostem. Například vlak vezoucí strategicky významný náklad může mít obranu (a význam) cíle o jedno nebo dvě kategorie vyššího. Nebo produktovod mezi rafinérií a nějakým strategickým podnikem může být chráněn stejně jako letiště či přístav, buď proto,že má takový význam, nebo proto, že to prostě vzhledem ke kratší délce a blízkosti policejních sil jde.

Lineární cíle - jejich délka zatím neumožňuje neustálou efektivní ostrahu, i když v budoucnu možná elektronika dokáže zázraky. Proto jsou relativně dostupným cílem pro každého od víkendového diverzanta po elitní komando. Ovšem to je vyváženo dvěma ale a/ "zisky" z jednotlivé akce jsou relativně malé a obvykle snadno nahraditelné; b/ způsobit významnější škodu vyžaduje buď hodně práce nebo zvláštní vybavení.
Obrana: žádná nebo v podobě mobilních hlídek hlídajících dlouhé úseky. Lze si představit i statickou obranu, ale ta má efekt spíš v okamžicích jakéhosi podezření či při přípravě významného přesunu. Pro útočníky zvláště z řad domorodců je spíš větší riziko v následném "policejním" vyšetřování a v celkové trestné reakci okupační moci.

Bodové cíle - tyto cíle lze alespoň částečně chránit, neboť jsou méně četnější než cíle lineární, ale to platí spíš jen o těch významnějších z nich, neboť i tak jich je obvykle více, než sil určených k jejich ostraze. V praxi se velmi rozlišuje jejich konkrétní význam a dle toho se určuje i jejich ostraha. Ovšem i zde platí přímá úměra - čím hodnotnější cíl, tím riskantnější útok. Ale pro místní obyvatelstvo na okupovaném území je zde jedna výhoda - dovede lépe posoudit význam křižovatky než okupační mocnost, takže s trochou štěstí může s relativně malým rizikem přerušit strategicky hodnotnou dopravní tepnu. Obrana: jak je poznamenáno výše, od nulové po nepřetržitou s přítomností obrněných prostředků. Záleží na významu křižovatky. Obvykle bývá ostraha posílena při očekávání významnějšího přesunu, i kvůli řízení dopravy.

Koncentrované cíle - jejich charakter nabízí širokou škálu subcílů, navíc relativně snadno poškoditelných, navíc jakýkoliv vážně míněný zásah vyvolá vážné následky. Toto je však vyváženo jejich silnou ostrahou, která nepolevuje ani v mírových dobách. Ostatně i bájeslovné SAS vznikly jako jednotka mající za úkol provádět útoky na severoafrická letiště OSY a naopak bránit vlastní. Např. řídící centrum rafinérií Paramo hlídá i nyní nepřetržitě odřad brigády rychlého nasazení. Obrana: těžko se pouštět do podrobnějšího rozboru, neboť je těžko říct něco víc, než že je obvykle masivní. Obvykle je přímo v místě přítomný oddíl připravený pohotově reagovat na jakoukoliv hrozbu.

Nějaké otázky?

[Neferit Sr.]

Vallune - nemám připomínku a skvěle to sedí. Za pár dní dávám poslední díl a celý cyklus ukončím. Třeba Tě pak napadne taky nějaký doplněk. Bude to o duši.

[Vallun]

Hurááá

[Neferit Sr.]

Tak to je velmi dobrá zpráva. Když se ty prachy dají našim fabrikám tak jsou schopné z vozidel BVP udělat pořádný mašiny a bude to stát polovinu.

[Vallun]

To je určitě jedna z možností. A nebo, v horším případě, koupit něco lepšího. Rakouská Panděra moc důvěry nebudila:( Mohli bychom na Izraeli vysomrovat pár Merkav. Ta přece taky slouží jako OTčko:)