A je to taky moje opomenutí, že jsem to tu nedefinoval Jedná se o počet bodů zahraných na jeden pobyt u stolu, tj. nepřerušeným potápěním koulí. Což je v zásadě "hrubý" ukazatel toho, jak se hráči daří. Hrubý proto, že ne vždy znamená absence vyššího náběhu, že hráč hraje špatně, ale je to takové orientační měřítko Anglicky, co se používá i u nás, je ještě náběh = break.Profíci v Británii zahrávají často náběhy nad 50, což je tzv. "half-century" a dobrá práce, není vzácné, že je vidět stovka ("century"), což už se bere jako něco výborného a hráčům vede ve statistice (znamená to potopit minimálně 26 koulí v řadě, za předpokladu, že to hráč nahraje s bodově drahými koulemi). Maximální možný náběh je 147, což se rovná potopení červené a následně nejvíce bodované z barevných, černé - tohle 15x po sobě a pak dohrání všech barevných, které už se bez červených na stůl nevracejí. Asi jsi to už viděl, ale kdo ne a chtěl by to osvětlit - tady je video zahrané 147 http://www.youtube.com/watch?v=McThDshEgU0 a je to ta nejrychlejší v historii, takže za pět minut hotovo
(lze teoreticky v situaci, kdy soupeř na začátku framu udělá faul, nasbírat v náběhu i víc, ale to se bere jako kuriozita - pokud ale hráč vše přesto kombinuje s černou, je to brané jako "originální" 147 (i když bodů má víc)). Za solidní se v profesionálech má náběh 30 (ve smyslu, že už to není málo).U nás se dlouho bral za solidní a v zápisech zvýrazněný náběh nad 10, u našich dobrých hráčů je to celkem běžné. Tohle měřítko se ale vzhledem ke zlepšování kvality možná posunuje někam k 15-20. 30 a víc už u nás není moc běžné, statisticky vzato podle posledního ligového turnaje, se to rozpočítaně koná cca jednou za 3-4 zápasy. Na dvě třicítky připadá statisticky jedna čtyřicítka. A na dvě čtyřicítky jedna padesátka
Pohledem do statistik ligových turnajů se nejvyšší náběh turnaje pohybuje kolem 50-60, je tam něco čtyřicítek a něco víc třicítek. Tou 68 včera dal Fang vlastně nejvyšší oficiální soutěžní náběh u nás. Kdyby Křenek loni nebyl nediskvalifikovanej za kouření trávy, tak by to bylo něco přes 100 Pro zajímavost seznam nejvyšších náběhů u nás: http://snooker.cz/top_breaks.php?all=0Běžné je taky to, že v trénincích či přátelských zápasech mají jak profíci, tak hráči u nás, nahráno víc, než co se jim daří v soutěžních zápasech. Vlastně ve středu Fang v přáteláku zahrál 98 a vyklepal žlutou (za dva body). Zrovna Fang má údajně nahráno tréninkových 135. Pár dalších hráčů u nás má přes 100, jiní se na tréniních či přátelácích točí kolem 60, 70, 80.
A pak je ještě jeden "náběh", ten ale v těhdle reportech nezmiňuju - a to je jiný název pro horní rotaci, kdy bílá po střetu s jinou koulí pokračuje směrem vpřed, tomu se taky říká náběh. (A anglické break zas někdo používá pro rozstřelení koulí...
)Možná bych měl ještě osvětlit termín "snooker" (jako je název celé hry) či "snookerová past" - jedná se o to dostat soupeře do situace, kdy na kouli, která je na řadě a má ji soupeř hrát (tj. aspoň se jí dotknout), je blokována jinou koulí - mezi bílou a touto následující koulí je nějaká jiná. Nezasažení koule, kterou je nutné hrát, či zasažení nejprve jiné je bráno jako faul a body pro soupeře. Je nutné teda toto hrát obloučkem a vyhnout se té bloukující, anebo častěji hrát o mantinel. Tyto situace jsou často velmi zapeklité, bílá je např. doslova nalepená na té blokující kouli, a tak je třeba hrát úplně do "protisměru" od koule, kterou je nutné zahrát. Nebo naopak koule, kterou je nutné hrát, je nalepena na té blokující a hrozí tam velké riziko doteku s tou blokující a faul. Pokud tedy není co rozumného potápět či hráč potřebuje dohnat soupeře a body z koulí na stole by to nedohnal (a je to zároveň rozumně dohnatelné jedním či dvěma soupeřovými hypotetickými fauly), hráči se snaží toho druhé "zasnookerovat", tj. schovat mu jednu z dvojice koulí "bílá či ta, kterou je nutné hrát". Pravidla tu teď řešit nebude, není to tak vždy, ale pokud zasnookerovaný hráč nezasáhne kouli, která je na řadě, může druhý hráč (ten, který snooker vyrobil) požádat o vrácení situace. Tj. vrátí se koule na své místo a zasnookerovaný hráč musí hrát totéž znovu. Dokud holt netrefí, anebo svou chybou nenabídne soupeři nějakou jednoduchou situaci, kterou soupeř využije k potápění a startu náběhu. Takže tohle je ten aspekt hry spíše taktický či defenzivná, kdy jeden hráč druhého nutí k chybám - buďto ho zasnookerovává, anebo mu "pouze a aspoň" posílá bílou na opačný konec stolu, než je koule, která je na řadě. Pak se čeká na to, kdo v této tzv. "hře na jistotu" udělá chybu - bílá se mu zamotá mezi jiné a zůstane na výhodné polovině stolu, nebo než se někdo odhodlá risknout a přes celý stůl potopit - tam je riziko, že kouli vyklepe a ta zůstane před kapsou, či se mu ještě hůře ani nepodaří bílou dostat opět na opačný konec stolu. Anebo holt někdo přes celý stůl potopí
Těhdle taktických záležitostí je tam v různých situacích mnoho, je třeba vážit rizika a konkrétní situaci na stole. To je právě důvod, proč pooloví hráči nezvyklí tolik na snookerové taktické věci a vůbec snookerové velikosti znásobující nepřesnosti (stůl, kapsy, koule), sice došli do různých osmifinále díky tomu, že mají dobrou "ofenzivní" hru, či jak to nazvat - zkrátka dovedou trefovat a ovládat bílou - a jsou to fakt pooloví borci i na mezinárodní úrovni, ale když narazili na zkušené a naše top snookerové hráče, už měli velký handicap.
yenne, někdy se na to musíš jít mrknout naživo
Už takhle se tam pomalu začíná tvořit sigilská buňka Jinak, dneska začíná Malta cup - profesionální turnaj. K vidění na Eurosportu anebo na internetových live streamech např tady: http://video.eurosport.fr/video.shtml
