Noční thread II
Moderátoři: Sadako, sevencreature
Musím Vám vyložit, co se mi dnes stalo. A o jedno Vás prosím, nechte mě ten příběh dopovědět a nepřerušujte tok mého vyprávění. Dozajista by mi unikly nějaké detaily, než bych znovu zachytil vlákna svých myšlenek.
Vše začalo dnes odpoledne, když jsem se v mrazu prodíral kolem supermarketu dva bloky od svého úkrytu, a odskočil jsem si přeplněným zasněženým popelnicím. Na zemi mezi dvěma naditými kontejnery se povalovala kupa obnošených hadrů. Byl to jen prvotní odhad – a přiznávám, že špatný – protože se ta hromada špíny rychle pohnula, když jsem se k ní přiblížil s úmyslem ulevit si od pekelné bolesti.
Na povrch se prodrala špinavá tvář, zbrázděná spoustou starostí a v očích jí žhnuly plaménky šílenství.
„Sigil!“ skřehotavě zamumlala. „Musíš... varovat... Sigil!“ Její slova mě zarazila, čistou náhodou jsem místo zvané Sigil znal. Svého času jsem ho i pravidelně navštěvoval.
„Co se stane?“ naléhal jsem na něj. „Pověz! Před čím ho mám varovat!“
„Degenerace... zánik... konečná smrt! Bez vzkříšení!“ Horečnatě recitoval naučený text.
„Dvakrát jsem si spletl čas... Po třetí už nesmím... Toto musí být ten okamžik! Pravý okamžik! Ukaž jim to!“ S těmi slovy, které se ukázaly být jeho posledními, mi vmáčkl do ruky malou plastovou krabičku. Byla na ní nálepka hlásající: „Muzejní exponát č. 40421 – USB flash !88 GB.“
Znovu začalo sněžit a ležící tělo začala zakrývat vločka po vločce. Sáhl jsem na něj, ale už se nepohnul. Tep jsem mu nenahmatal zato jsem si všiml podivného tetování na jeho krku: '721 Ekard'. Nechal jsem ho ležet kde vydchl naposled a zamířil domů, zjistit osud Sigilu. Počítač jen ztěžka načetl malou plastovou krabičku, na níž byl jen jediný obrázek.
Vyděsilo mě, co jsem uzřel a proto Vám toto poselství musím sdělit. Jednak jsem to slíbil mrtvému muži z budoucnosti a za druhé proto, že bych si do smrti neodpustil, kdybych nepředal toto alarmující varování. Tady máte. Zřete!
Vše začalo dnes odpoledne, když jsem se v mrazu prodíral kolem supermarketu dva bloky od svého úkrytu, a odskočil jsem si přeplněným zasněženým popelnicím. Na zemi mezi dvěma naditými kontejnery se povalovala kupa obnošených hadrů. Byl to jen prvotní odhad – a přiznávám, že špatný – protože se ta hromada špíny rychle pohnula, když jsem se k ní přiblížil s úmyslem ulevit si od pekelné bolesti.
Na povrch se prodrala špinavá tvář, zbrázděná spoustou starostí a v očích jí žhnuly plaménky šílenství.
„Sigil!“ skřehotavě zamumlala. „Musíš... varovat... Sigil!“ Její slova mě zarazila, čistou náhodou jsem místo zvané Sigil znal. Svého času jsem ho i pravidelně navštěvoval.
„Co se stane?“ naléhal jsem na něj. „Pověz! Před čím ho mám varovat!“
„Degenerace... zánik... konečná smrt! Bez vzkříšení!“ Horečnatě recitoval naučený text.
„Dvakrát jsem si spletl čas... Po třetí už nesmím... Toto musí být ten okamžik! Pravý okamžik! Ukaž jim to!“ S těmi slovy, které se ukázaly být jeho posledními, mi vmáčkl do ruky malou plastovou krabičku. Byla na ní nálepka hlásající: „Muzejní exponát č. 40421 – USB flash !88 GB.“
Znovu začalo sněžit a ležící tělo začala zakrývat vločka po vločce. Sáhl jsem na něj, ale už se nepohnul. Tep jsem mu nenahmatal zato jsem si všiml podivného tetování na jeho krku: '721 Ekard'. Nechal jsem ho ležet kde vydchl naposled a zamířil domů, zjistit osud Sigilu. Počítač jen ztěžka načetl malou plastovou krabičku, na níž byl jen jediný obrázek.
Vyděsilo mě, co jsem uzřel a proto Vám toto poselství musím sdělit. Jednak jsem to slíbil mrtvému muži z budoucnosti a za druhé proto, že bych si do smrti neodpustil, kdybych nepředal toto alarmující varování. Tady máte. Zřete!
SKOČTE ŠIPKOU DO MUŠLE, JEZTE KAŠI S MRKVÍ.
JENOM JÁ JSEM NAŽIVU; VY JSTE VŠICHNI MRTVÍ.
JENOM JÁ JSEM NAŽIVU; VY JSTE VŠICHNI MRTVÍ.
-
Zakat
- Sigilan
- Příspěvky: 940
- Registrován: 25.6.2006 19:19
- Bydliště: Kavárna u ztracených snů...
- Kontaktovat uživatele:
Kdo chce tedy vidět možný zánik Sigilu, nechť klikne ZDE. Doufám, že to bude pro zdejší spamery ponaučení. Ten pohled mnou otřásl tak, jak to nedokázal ani poslední klip Evy a Vaška.
The moon blinds my eye with opal cataracts
As I cut through the saw-mills and the stacks,
Leaping over the gully
Where I would one day take Lucy
Then wash up my hands in the gutter and the moon...
As I cut through the saw-mills and the stacks,
Leaping over the gully
Where I would one day take Lucy
Then wash up my hands in the gutter and the moon...
-
Neferit Sr.
- Sigilan
- Příspěvky: 2222
- Registrován: 10.6.2006 18:10
- Bydliště: Vyrostl jsem v Kloboučkách, vy namyšlení velkoměšťáci! ]:>
Re: Noční thread II
Konečně večer kdy můžu jít spát už v 23 00. Bahno.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Re: Noční thread II
ach jo, kde jsou kamarádky, které nedrbou, když je nevíc potřebuji. Měla bych jít spát, ráno musím brzy vstávat, ale mám nějaké dumání a to hlavně proto, že jsem se nemohla vykecat a tím to částečně ventilovat. 
My ochotní, vedeni nevědomými, děláme nemožné pro nevděčné.
(anonym?)
(anonym?)
-
Morty
- Sigilan
- Příspěvky: 1147
- Registrován: 25.3.2007 15:36
- Bydliště: Cassovia, City of Ravens
- Kontaktovat uživatele:
Re: Noční thread II
uh? nikto nic nikde nikoho nic? 
Sigil umiera... NT je uz davno mrtvy, este snad v nom posledne iskierky zivota tleju...
Sigil umiera... NT je uz davno mrtvy, este snad v nom posledne iskierky zivota tleju...Fama nihil est celerius.
Peace is a lie, there is only passion. Through passion, I gain strength. Through strength, I gain power. Through power, I gain victory. Through victory, my chains are broken.
The Force shall free me.
Peace is a lie, there is only passion. Through passion, I gain strength. Through strength, I gain power. Through power, I gain victory. Through victory, my chains are broken.
The Force shall free me.