Final Fantasy & iné japonské RPG

[Ajantis]

Snad nenastoluje FFX v druhé polovině nový trend - neumožnění uložení pozice po souboji s bossem. Hrdina slavně (napočtvrté a jen tak tak, tj. hodina hry) porazil dosud nejtěžšího bosse. A co s ním uděláme? Dáme mu odměnu, odpočinek? Kdepak, šup s ním na nádvoří plné vojáků! Kdyby už hrdina nečichal ke kytičkám zespodu, měl by chuť někomu rozbít držku, protože ho čeká další hodinka s bossem a pak nejistý osud na nádvoří. Jako by už nestačila ta buzerace s videosekvencemi, teď ještě tohle.

[Ajantis]

Final Fantasy X - má první a nejspíš i poslední Final Fantasy - je konečně dohrána, a slovo "konečně" je na místě. Trvalo mi to cca 65 hodin a první polovina mě dosti bavila, zvažoval jsem i osmičkové hodnocení. Zpočátku mě příběh potěšil jistou kultivovaností (trochu mi btw. připomínal Serei no Moribito) a po celou dobu má ojediněle i dobré momenty, žel jak poměrně slibně začal, tak se nakonec proděravělý jako řešeto zvládl dovrávorat jen k řadě za sebou naskládaných bossů a hromadě patetických žvástů. V druhé polovině mě čím dál víc pohlcoval stereotyp a poslední třetina už je totální demence, jak příběhově, tak herně.

FFX stojí především na soubojích a ty jsou spojeny s každou činností (až na hraní blitzballu a několik "hádanek"): když postupuji kupředu, každých 5 vteřin na mě vyskočí skupina nepřátel. Těch je na každé mapě jen několik málo druhů a ukládat se dá až po projití určitého úseku. Velmi častá je tak situace, kdy na jedné mapě svedu v pětivteřinových intervalech 20 soubojů s NAPROSTO STEJNOU TROJICÍ NEPŘÁTEL bez možnosti uložení pozice. Anžto souboje nejsou právě snadné, v každý okamžik je třeba být ve střehu, jelikož smrt může přijít opravdu vždycky (potvora mi úspěšně zmate všechny 3 postavy najednou a ty se pak dorubou mezi sebou, aniž bych mohl zasáhnout). A to jsem chodil téměř výhradně nejkratší cestou, odbočky a tedy potenciální sidequesty jsem většinou ignoroval. Když chci totiž splnit nějaký úkol - a ty nebývají vždycky úplně tragické - nebo si prohlédnout hezkou lokaci, musím se k tomu zase probojovat desítkami neuvěřitelně nudných soubojů. Raději jsem tedy nikam nezacházel a lokace neprohledával, protože s takovou bych hrál ještě měsíc a to jen za předpokladu, že bych vzteky neroztřískal TV.

Soubojový systém je v jádru kvalitní i zábavný, potíž je v kvantitě. Pokud musím opakovaně desetkrát za sebou porazit stejného nepřítele (který má zpravidla pořádnou výdrž), NENÍ to zábava, ale odporná rutina, úmorná šichta v lomu. Mnoho úkolů je vyloženě stylu "zabij 100 fiendů v té a té lokaci", což už je naprostá psychopatie. Když si představím, že jsem se takovým 3/4 soubojům ve hře vyhnul, nedokáži si představit, co za lidi celou hru pečlivě prolézají. Jedinou možností (díky bože za ni!) je ze soubojů prchat, což jsem dělal v posledních 10 hodinách neustále, protože má frustrace dostoupila vrcholu. Jenže co zbyde z hry výlučně spoléhající na souboje, pokud se soubojům vyhýbám? Kdyby se jejich počet redukoval na 1/3, hře by to NEVÝSLOVNĚ prospělo. Posbíral bych všechny části slovníku al-bhedštiny, všechny části elektronického vzkazu z výpravy mého otce a poznal i jiná podobná „skrytá kouzla“ hry, jenže všudypřítomné úmorné souboje od tohohle dokonale odrazují (i procedura utíkání je pořádně otravná, o stále stejné hudební znělce nemluvě) – slepě si razím cestu vpřed a doufám v brzký konec. Na druhou stranu si mohu gratulovat, že jsem jeden z bočních questů splnil a získal do svých služeb Jodžimba. Jeho angažování mě stálo takřka 5 hodin tupé rubanice se stále stejnými nepřáteli a při každém souboji je mu třeba zaplatit kurevsky vysokou částku, ale nejsilnější inkarnaci závěrečného bosse vyřídil jednou ranou. Zpestřením hratelnosti je několik hádanek s přepínáním čudlů a posunováním předmětů, které jsou sice nesmyslné, ale příjemné a po hodinách strávených ve víru boje opravdu "pohladí po duši".

FFX trpí klasickými „japonskými herními neduhy“, díky nimž se se stále stejným nepřítelem utkávám několikrát v průběhu hry: Vyřídím ho, ale za pár hodin přede mnou zase stojí jako znovuzrozený, ale ještě mnohokrát silnější. A znova a znova... I v jednotlivých soubojích je nezřídka třeba porazit bosse několikrát, vždy se totiž pomění v ještě-ó-mocnější inkarnaci. Deja-vu z MGS, aneb co na hrách nejvíce nenávidím je zde v plné kráse. O postavách nesympatických až k zabití (především Wakka s jeho přízvukem ultra-cool-gangsta-negra-z-NY-po-tříleté-stáži-v-Ostravě), připitomělých dialozích a rádoby dojemných scénách se netřeba rozepisovat, ty patří ke koloritu.

Pod vlivem nehezkých dojmů z posledních (desítek) hodin jsem se zaměřil na to negativní, ovšem v úvodní polovině, kdy se souboje ještě úplně neokoukaly a příběh byl ve stádiu před vyjasněním, byla hra vážně zábavná. Má dobrý bojový systém, který je ale degradován neustávajícím přílivem nepřátel, a co se mi na ní nejvíce líbí: vývoj postavy odehrávající se na Sphere Grid - jde o spleť stovek políček ukrývajících určité vylepšení vlastnosti či schopnosti, po níž mé postavy za body získané v soubojích postupují a žetonky získanými v soubojích je aktivují, čímž se posilují. Mapa má svá hůře přístupná místa, kde jsou ale cenné vlastnosti, cestu často blokují zámky, které je třeba odemykat klíči rozházenými po hře atp... I rozvažování o tom, jakým směrem se má postava vydá, může být ohromná zábava, až se chce říct, že větší než samotná hra. Jde zde o jednu z mála opravdu podařených věcí. Tradičně velmi kvalitní je hudba, i když FF VI je ještě o stupínek výš.

6,5 / 10

[CrowX]

Tvoja skúsenosť mi veľmi pripomína moje prvé stretnutie s FF VIII - nebol som ešte dosť ostrieľaný v štýle j-RPG takže som dostával dosť na-frak, nenašiel som xyz dôležitých vecí, nemal upgrady, G.F. atď a nedokázal som to prvýkrát prejsť (mal som to vtedy iba na týždeň). Faktom však je, že tá hra ma na rozdiel od tvojej skúsenosti tak nesmierne chytila, že som si ju neskôr zohnal a skutočne poctivo pripravený dohral. Obtiažnosť? Myslím, že dnes by som to prešiel cca za 20-25 hodín ak by som vynechával zbieranie nepotrebných vecí, pravdepodobne bez použitie phoenix down okrem prípadov, keď boss použije nejakú ability, ktorá daný charakter vyradí z boja. X-ku som nehral, takže neviem aká je naozaj obtiažnosť, ale nechce sa mi veriť, že by obtiažnosť zrazu bola na úrovni, akú popisuješ - každý diel FF, ktorý som kedy hral je neuveriteľne jednoduchý až na pár výnimiek v podobe boss-fights. Ale keďže som X-ku nehral, možno sa vyjadrí niekto, kto má tú skúsenosť. Čo chcem povedať - s odstupom času alebo s väčšími skúsensťami môže byť zážitok z tejto hry možno väčší - aj keď to samozrejme nemusí vôbec platiť a X-ka môže byť odpad.

[Ajantis]

Tvoja skúsenosť mi veľmi pripomína moje prvé stretnutie s FF VIII - nebol som ešte dosť ostrieľaný v štýle j-RPG takže som dostával dosť na-frak, nenašiel som xyz dôležitých vecí, nemal upgrady, G.F. atď...

Myslím si, že je to tak, jak píšeš. Ani já nepovažuji FFX za příliš obtížnou hru, ale boje mě natolik nebavily, že jsem se jim pokud možno vyhýbal a v důsledku toho měl málo XP, špatné předměty atp., a připočtu-li k tomu i jistou nezkušenost s herním systémem, nebyla ta hra úplně snadná. Problém tedy nevidím v samotné obtížnosti, jako spíš v nezáživnosti a množství soubojů, které bych musel absolvovat, aby pro mě byly souboje snazší. Ilustrací budiž, že když jsem se u finálního souboje podíval do nějakého návodu, abych zjistil, kolik bossů na mě ještě vyskočí, bylo tam napsáno, že by každá má postava měla mít touto doboru 8 - 10 tisíc HP. No a některé mé neměly ani 3000 a nejvíc měl Tidus 4200.
No a pak mě také štvalo, když jsem musel po několika zabitích bossy znovu čumět na ta videa.

Nejvíc namále jsem měl ovšem při časově limitovaném souboji s přibližujícím se Sinem, tohle byla rána pod pás. Ten jsem hrál mnohokrát, než se mi jej konečně povedlo včas zabít.

[Nanaki]

Já X hrál, to jsem tu už psal.

Nicméně, i mě přijde, že část problémů, které Ajantis popisuje je trochu divná. Hra opravdu těžká není, pokud se nehraje speedrun, tedy pouze probíhání lokací bez pořádného tréninku. Pokud to člověk dělá, tak pak problémy mít opravdu může. Je také pravda, že občas se najde místo, které je težší, jako třeba přístání v Bevelle. Boss a hned poté souboje s roboty, kteří nejsou moc příjemní. Je ale také pravda, že podobná nasírací místa má spousta her, nejenom FFX.

Ani nejsou moc obtížné, když víš, co děláš. Jak jsi psal, zmatenost na všechny, jak se ti to povedlo ? Pokud to nebylo v jednom kole, kde máš Esunu ? Pokud ano, proč nemáš příslušné brnění ? Stejně tak by mě zajímalo, co přesně jsi dělal pět hodin v Cave of Stolen Fayth ? Zase tak dlouhý ten dung rozhodně není. A když už jsme u Yojimba, pokud ho máš a používáš, žádný boss už nemůže být moc těžký. Ano, Zanmato, které zabije všechno. Což už je tak trochu cheat...

Ještě stojí za zmínku věc, která může u JRPG neznalého člověka dost překvapit. Tou je fakt, že málokdo přijde na všechny vychytávky úplně sám. Třeba např. zrovna v té nenáviděné jeskyni padá equip, který má schopnost "No Encounters", které by se ti zrovna hodilo dost, dle stylu hry. Ale na to těžko sám přijdeš...

Ale i bez toho je důležité využívat možnosti hry. Nechutný status ? Uprav si brnění. Boss, který nakládá moc ? Před jeho kolem sešli Aeona, která schytá útok. Atd, atd... Obecně slabý ? Hold trochu trénovat...

[Ajantis]

Jak jsi psal, zmatenost na všechny, jak se ti to povedlo ?

Bylo to v jednom kole a způsobila to ta ježkoidní koule na Calm Lands. "Příslušné brnění" jsem neměl proti velké části různých útoků - prostě jsem na něj neměl paníze / ingredience / štěstí na nalezení. A stejně jsem těm brněním příliš nerozuměl, i přes "stoneward" jsem byl zkamenělý co chvíli.

Stejně tak by mě zajímalo, co přesně jsi dělal pět hodin v Cave of Stolen Fayth ?

Do těch pěti hodin počítám dobu, kterou jsem strávil zabíjením nepřátel, abych měl těch cca 260 000, které požadoval za své služby. Tento čas bych v opačném případě strávil rozhodně příjemněji.

Ano, Zanmato, které zabije všechno. Což už je tak trochu cheat...

"Shodou náhod" jsem přesně tohle čekal. Abych získal Jodžimba, strávil jsem 5 hodin fakticky narážením hlavou do zdi, na zaplacení jeho útoku padla také pořádná porce času a ve výsledku jsem pak použil zcela legálně dostupný a hrou nabízený prostředek v boji, který bych jinak nezvládl. Jestli je tohle podle tebe cheat, mohu říct jediné: Běž do ... .

Ještě bych závěrem dodal, že obtížnost bojů je věc, na kterou jsem si stěžoval snad ze všeho nejméně.

[Nanaki]

Ježkoidní koule v Calm Lands ? To bude Marlboro a jeho pověstný "Bad Breath". Řešení je použít skill "Provoke", pak ho používat nebude a bude jen útočit na postavu, která ho seslala.

Yojimbo: to pak ano, pokud jsi ho chtěl hned, nic jiného nezbývá. A Zanmato ? To je útok, který, jak jsem napsal, zabije všechno. Posledního bosse, nepovinné bosse, prostě všechno, co uvidí. Pokud se to použije k dohrání hry budiž, ale pokud by jsi s tím rubal ty nepovinné a někde se o tom zmínil, dočkal by jsi se zhruba stejné reakce. Je to podobný případ, jako třeba Shield of Balduran a Cloak of Mirroring v BGII. Také se spoustě lidí nelíbí s tím, že zbytečně zjednodušují hru.

Předměty: Všchny "Ward" mají pouze částečnou ochranu, až teprve "Proof" zajišťují ochranu kompletní.

Jinak samozřejmě, všechno je tvůj názor, pokud se ti třeba souboje nelíbí, respektive množství, těžko s tím někdo něco udělá a přesvědčí tě, že se pleteš. Nicméně, pokud máš problémy s bossy a návod říká, že bys měl mít asi tolik a tolik HP a statů a ty máš jasně míň, pak samozřejmě nějaké problémy čekej. Ano, zrovna tahle hra tě opravdu celkem nutí být na určité úrovni.

Nicméně, pokud si chceš trochu (tedy aspoň snad) napravit dojem z JRPG, zkus Valkyrie Profile: Silmeria. Ta by neměla trpět nedostatky, které jsi jmenoval. Nepřátelé jsou vidět, žádné náhodné souboje, hra se dá projít i s relativně slabými postavami a scény se dají přeskakovat. Příběh by sice mohl být lepší, ale zase taková katastrofa to není.

[Ajantis]

Je to podobný případ, jako třeba Shield of Balduran a Cloak of Mirroring v BGII. Také se spoustě lidí nelíbí s tím, že zbytečně zjednodušují hru.

Když jsem hrál BG2 poprvé, žádný Shield of Balduran v ní nebyl. Hráč si jej může koupit až po instalaci jakéhosi patche nebo (co jsem slyšel) po instalaci ToB, což už je ovšem další produkt, nikoli původní hra. Tudíž je diskutabilní, jestli je Shield of Balduran skutečně legitimní prostředek pro boje v původní BG2, když jej původní BG2 neobsahuje.
U Zanmato je situace jiná, tato schopnost v původní hře přítomna je a není u ní nikde uvedeno, že zabije vše. Já to dnes slyším prvně, použil jsem ho ve hře dvakrát a prvně jen na doražení soupeře, takže jsem ho bral jako standardní, byť vcelku mocný (a drahý) útok.

[Ajantis]

Nanaki: Jak je to s frekvencí náhodných soubojů ve Final Fantasy VII? Hrají tam touž roli jako ve FFX?

[Nanaki]

Náhodné souboje tam jsou. Ale dle mého mínění je jich tam méně. Každopádně, lokace, ve kterých se pohybuješ, jsou menší, nekoná se žádná Mi´ihen Highroad se nekoná, takže by nemělo hrozit, že se mezi přesuny z místa A na místo B ukoušeš nudou.

[Ajantis]

Nanaki: Vlastně jsem trochu doufal, že napíšeš, že je jich tam ještě víc, a já budu mít důvod FF VII nehrát. Pořád ve mně hlodá, že o ní často čtu jako o nejlepším dílu série, a i FFX, kdyby obsahovala méně soubojů, by byla rozhodně dobrou hrou. Takže to teď budu asi muset vyzkoušet.

A doufám, že se ještě někde v republice nachází ta Persona 3, na všech eshopech píší "obvyklé dodání 14 dní". Snad to není synonymum pro "máš smůlu, blbče".

Ještě jsem chtěl k FFX dodat, že se mi - vesměs hroznému anglickému dabingu navzdory - velice líbil Seymourův hlas. Opravdu krásně k němu seděl.

[Ajantis]

Btw, když už máš PS2, zaregistroval jsi Shin Megami Tensei: Persona 3? Podle ohlasů se zdá být dobrá a zajímavá.

Na základě téhle tvé zmínky jsem si přečetl pár recenzí, ty mě zaujaly a tak jsem si Personu 3 koupil.

Herně je skutečně velmi zajímavá i kvalitní, potíž je v tom, že je o trochu delší, než by odpovídalo herní náplni. Každodenní činnost je - jako u studenta vyšší střední - silně rutinovaná a různých příběhových osvěžení není příliš, takže ke konci hry mě pomalu začala nudit (hlavně když mi žárlivá Jukari zabraňovala stýkat se s jinými dívkami). Totéž souboje: bojový výcvik v Tartaru je pro postup hrou nutný, ale pokud chce jeden zvolit "mírové zakončení", nemusí cvičit zase tak moc a neomrzí se. V opačném případě se omrzí hodně, protože bossové bývají (na vyšší z dvou nabízených obtížností) tuzí a před soubojem s nimi je prostě nutné dostatečně "nalevelovat" se stále stejnými protivníky. Jenže když se soubojům vyhýbám, je ten školní stereotyp ještě neředěnější.

Personě by prospělo mírné urychlení během školního roku, popř. větší koncentrace příběhových momentů během něj, a množstevní redukce soubojů, z nichž sice většina není povinná, ale pokud chce jeden zachránit svět, musí je podstoupit. Takhle jsem byl prvních cca 50 hodin nadšený, to ovšem pak začalo opadat a zastavil jsem se na nějakých 65 hodinách už v jistých rozpacích. No a samozřejmě mi silně nesedí přehnaná anime emotivnost zejména v druhé polovině hry.

[LaughingMan]

Ajantis: Viděl bych to podobně s tím, že nebýt otaku, hru bych asi kvůli stereotypu ani nedohrál . Další podle mě zásadní vada je nulový level design, který se dá ještě překousnout u her typu Diablo, ale u příběhového RPG to působí velice odbytým dojmem. Mně také velice vadilo, že hlavní postava je silent protagonist tedy on sice má každou chvíli předdefinovaných pár odpovědí, ale ty mu na charismatu rozhodně nepřidávají . Když píšeš, že koupil, předpokládám, že hraješ bez datadisku?

[Ajantis]

Když píšeš, že koupil, předpokládám, že hraješ bez datadisku?

Ano. Pokud se nepletu, je datadisk v podstatě navazující pokračování, ne? No a na další porci příliš chuť nemám.

[Nanaki]

Asi takhle:

To, co jsi zatím hrál, je ve FES označeno jako "The Journey". Pak FES přidává ještě další sekci jménem "The Answer". To je řekněme hlavní důvod, proč si někdo hru koupí znova, pokud má zájem. Nicméně, i "The Journey" je vylepšená, pár nových person, jeden nový S.Link, možnost vyrobý zbraní z Person, možnost hraní na Coin-Upech (bohužel, nekoná se samotné hraní, prostě jako za stara přijdeš, problik a konec), možnost jít na vycházku s Koro-chanem. Plus pár tweaků ve hře. Na disku máš jak původní hru, tak "The Answer", má ale sníženou cenu (tedy aspoň v Americe).

Podle toho, co jsi napsal, ,bych ale řekl, že můžeš FES s chutí ignorovat a počkat si na P4, ta má mít opravenu většinu chyb, které se ti nelíbí. Údajně.