mno co ty zelený hlavy nevymyslí - udělat stát v brdech pak se připoutaj v kruhu kolem státu ocelovým řetězem a dostanou přes hlavu jak kaťuška jacques
- do šachty s nima, se všema a jen o chlebu a vodě (třeba by aspoň tam byly k něčemu)
...Je přirozené, že když spojíme naši temnou minulost se světlým zítřkem, dostaneme naši šedivou současnost...
Jsou Italové stejní jako ostatní Evropané?
Nejde ale tak docela o vtip, několik nebohých duší některé z bodů dosvědčilo. A také je to třeba sledovat ve správné náladě, sic vám přijdou některé vtípky hrozně ubohé. (Já se bavil dobře.)
Mladá rodinka s pětiletým děvčátkem se nastěhovala do domu vedle parcely, kde se stavěl nový dům.
Děvčátko se přirozeně začalo zajímat o vše, co dělo v sousedství, a začalo si povídat se zedníky. Motala se mezi nimi, kteří měli zlaté srdce a prakticky si ji adoptovali jako talisman. Povídali si s ní, když měli svačinu nebo oběd, a občas jí dali drobné práce, aby jí poskytli pocit důležitosti. Dokonce dali dítěti i pracovní rukavice a přilbu, což ji strašně těšilo.
Na konci prvního týdne jí dali obálku s nějakými drobnými jako plat. Dítě vzalo výplatu pyšně domů a maminka jí navrhla, aby otevřeli na její jméno účet v bance. Paní v bance byla velmi nadšená, když jí děvčátko vykládalo o svojí „práci“ na stavbě a že za to má dokonce i „výplatu“:
„Určitě jsi pracovala velmi těžce, když jsi tohle všechno vydělala,“ poznamenala s úsměvem.
Děvčátko: „Ano, dělala jsem s Jožinem, Mirkem a Dušanem, budujeme velikánský dům!“
„Bože můj“, pokračovala paní, „a budeš na stavbě dělat i příští týden?“
Dítě se zamyslelo a potom vážně prohlásilo: „Myslím, že jo ... jestli ti čůráci ze stavebnin dovezou cihly...“
Horoskop stojí drachmu a je o drachmu předražený. [Quintus Ennius]
Chtěl jsem říci, přerušil jej ředitel, čím trávíte svůj čas? Svůj nejsvětlejší čas trávím tím, že jej dělám tmavým. Pročpak? vyzvídal pokleslým hlasem ředitel. Protože světlo mě dráždí.
Tak minule som čítal dobrý vtip :
Dvaja kamaráti sa rozprávajú pri pive o smrti.
prvý: "Chcel by som zomrieť ako môj dedko-v spánku a v kľude."
druhý: " No to asi každý"
prvý: " A nie ako ostatný čo sním išli v aute- v stachu a kriku"
Hrdinovia umierajú,legendy žijú naveky. - BEOWULF www.kocogel.info