Na uvod mi dúfam prepáčite, že vám tu "spamujem". Ako neznalý militarista a tiež človek, ktorý v dohľadnej dobe túto oblasť neplánuje zaradiť medzi svoje záujmy mám predsa len jednu otázku, ktorá aj keď je trochu iného rázu než vaša diskusia sa militaristiky dotýka... myslím, že nový thread je kvôli tomu zbytočné zakladať, tak to hodím sem...
Chcel by som sa spýtať, vzhľadom tomu, že som nedávno prišiel z Chorvátska , či by mi niekto nemohol poskytnúť nejaké bližšie informácie ohľadne prakticky len pred krátkym časom utíšenej vojne v bývalej Juhoslávii. Nejde mi ako iste pochopíte o militaristické fakty tipu "aké zbrane", "taktika" atď... ale spíš o informácie ohľadne vzniku samotného konfliktu t.j. veci rázu "kto s kým", "kde", "kedy" a "ako"...
Inšpiráciu k tejto otázke som samozrejme získal cez uplynulú dovolenku inak na veľmi peknom pobreží južného Jadranu ( Dubrovnik - pri hraniciach s Čiernou Horou a Bosnou&Hercegovinou ), kde sú ešte napriek prekvitajúcemu turistickému ruchu ešte stále poznať určité následky po bojoch... ani nie tak na samotnej infraštruktúre ( na opravách si dali Chorváti veľmi záležať ), ale skôr v mysliach resp. správaní ľudí - od autobusov až po steny ešte neopravených domov vylepené plagáty a nápisy o "hrdinstve (?) chorvátskeho generála Anteho Gotovinu, alebo aj prázdne obrovské betónové hotelové komplexy po údajných srbských majiteľoch... takže pre toto sa pýtam... človeku to samozrejme nedá, keď to vidí na vlastné oči...
Možno si poviete, že by som mal informácie mať sám, lenže tento konflikt zúril ešte v časoch keď sa ma, vzhľadom k môjmu veku, takéto veci asi nie príliš dotýkali a zaujímali ma... preto sa pýtam...
Yachiko,
tento Tvůj podnět by dal látku ne pro jeden ale pro 5 samostatných diskusních subjektů. Tato dnes už skoro zapomenutá válka měla všechny znaky několika typů válek.
-občanská válka jako taková,
-válka za národní samostatnost,
-náboženská a kulturní válka a nakonec
-destrukce vztahů mezi majoritními většinami a minoritními menšinami. A bohužel vždy několik na jednou.
Řešit cokoliv na této části fóra je možná možné-já jsem zde krátce neznám jaká jsou pravidla ale pokud chceš doporučil bych ti opravdu založit samostatný subjekt podobně jako AlIeN o Blízkém východu.Ale foŕum se pustí na nebezpečnou půdu a bude z toho veselo-podobně jako u citovaného AlIeN-ova rozstřelu.Já se klidně do diskuse zapojím ale teď raději ne.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Neferit Sr.: Ja myslím, že by to mohlo ostať tu... ale nech sa ešte vyjadria ostatní , ak by sa to malo totiž prepletať s vašou militaristickou diskusiou, tak by to asi nebolo k dobru ani jednej z nich...
Yachiko: Pokud jsem tě pochopil správně, zajímají tě spíše historicko-společenské příčiny konfliktu. Vhodnějším se mi tudíž zdá vlastní thread, neboť námět diskuze přesahuje rámec Military koutku - jak tu psal Neferit, "jugoslávské" války jsou o spoustě věcí - náboženství, historickém vývoji, společenské situaci, střetu kultur, etnik... Proto tento problém považuji spíše za společensko-politickou záležitost. Stejně jako Blízký východ.
Proplétání s Military kouktem bych se rozhodně nebál - zde se řeší odlišná problematika. Přesně jak říkáš - kolik divizí, kde, proti čemu...prostě otázky čistě teoretické, různé technické záležitosti a parametry, strategie, jakožto i jiné věci jdoucí mimo zájem normálních smrtelníků
Yachiko-
dobrý nápad, neber to ve zlém, pokud se ten thread rozběhne bude zajímavý a možná divoký, a dojde i na zbraně a techniku, ale Gerald má pravdu-je to potřeba oddělit.
Ahoj Geralde,
rád Tě po delší době vidím. Poslal jsem zatím poslední tankový příspěvek. Dávám pauzu-jedu na dovolenou na Slovensko. Pak se ozvu a pokud se zadaří nějaké připomínky k tankům, budu reagovat.Po dovolené mám další sestavu dokumentů,které Ti pošlu.
Dalcor a ostatní co máte rádi hrady-
včera jsem měl možnost navštívit hrad Dobrá voda poblíž Jaslovských Bohunic-udělal na mě hluboký dojem. Škoda že nemám digitál-něco bych hodil do fóra. Zkuste http://www.zamky.sk - je tam o něm slušné pojednání.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
http://www.defense-update.com/features/ ... re-mav.htm je to z roku 2004, ted uz jsou trochu novejsi kusy.
Co se tyce jinak boju ve meste, byly zminovany kolove podvozky vs. pasove, u pasu jsou vetsinou gumove patky a ani ne tak proto ze by poskozovali cesty (to je vojakum celkem jedno) ale proto ze se kovove pasy na tvrdem podkladu obrusuji a patky jsou jednak levnejsi a mnohem jednoduseji se vymenuji (vlastni zkusenost ), dalsi podstatna vec je merny tlak na podlozi, vahovy rozdil mezi kolovym a pasovym podvozkem stejne nosnosti neni nijak velky, ale pasy maji mnohem vetsi plochu, tak bych to propadnuti v bagdadu videl spis na ty kola nez pasy, a dalsi drobnost prejizdeni barikad a trosek, u kolovych se to hromadi mezi koly pasy to prejedou v pohode.
Mack: Díky za zajímavé doplnění! K tomu měrnému tlaku na podloží dokonce existuje jakási výpočtová formulka, pomocí níž se stanoví tzv. VCI (Vehicle Cone Index). V zásadě to funguje jako indikátor průchodnosti vozidla terénem. Celé to závisí především na váze vozidla (tlaku) a pevnosti povrchu. Například vozidlo při tlaku 37 liber na čtvereční palec má cca 80% průchodnost terénem. (Pokud jsem to převedl správně, tak v metrickém systému to je 2,6kg/cm2)
Pro zájemce více (v angličtině) na: http://www.fas.org/man/dod-101/sys/land ... eels98.pdf
Než se mi podaří dát na fórum poslední díl tankobití, zachytil jsem velmi zajímavou informaci, která podporuje některé závěry, které jsem uvedl v díle o městských tancích. Proto vám ji dávám k posouzení
Francouzská společnost GIAT Industries prezentovala novou modifikaci tanku Leclerk-nazvanou AZUR., tedy Action en Zone URban. Jde o další modifikaci MBT na boj ve městě, o úpravě tanků M1A2 jsem už psal. Tento francouzský modifikant, který velmi zaujal francouzskou armádu má pro boj ve městě doplněny boční a zadní pancíře o přídavné pancéřování proti kumulativním střelám-zde jde hlavně u ruční RPG a hlavně a to se mi líbí nejvíce jeho kryt motoru je doplněn speciální ochranou proti zápalným lahvím.Senzory a komunikační prostředky byly pro boj ve věstě upraveny a doplněny. Zdá se tedy, že daslším armáda si uvědomila, že pro boj ve městě jsou MBT ne vždy to pravé ořechové a alespoň hledá cestu jak jejich šanci na přežití v tomto prostředí podpořit.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Vážené forum.
Jsem po dovolené a tak jsem nabyl dojem, že je čas dokončit celý cyklus o tankové technice. Původně jsem chtěl dát pauzu a dát prostor k jiným tématům ale vidět že prázdniny, dovolené možná i jen potřeba relaxace způsobily že se tak moc nedělo. Proto vám vnutím předposlední příspěvek k posouzení a diskusi.Až se projevíte k této a k příští už opravdu poslední části tak článek na akademii vezmu a v komponuji do něj všechny tyto postupně napsané součásti a mělo by vzniknout jakési ucelené pojednání doplněné o vaše podněty.
Záměrně vypustím modul pracovně nazvaný protiletadlový tank-není tam totiž co moc uvést a mě samotnému to připadá jako asi nejméně zajímavý modul. I když kdo ví, protože nějaké podklady mám, v komponuji je do přepracovaného pojednání, které celou tuto sérii spustilo.
Tanky jak je známe se udržují v používání desítky let. Přes trvalé modernizace se z nich stávají díky morálnímu zastarávání technologické skanzeny. Ale dnešní tempo vývoje nových technologií umožňuje několik přístupů jak tento stav zpomalit a při dostatku financí i zvrátit.
Když se podíváme na tanky II.SV a prvních dvou desetiletí po ní a porovnáme je s tanky 3,3,5 generace a 4 generace řekli bychom na první pohled že se až tak moc nezměnilo. Vy ale víte, že zde první pohled nestačí, druhý pohled je o něčem úplně jiném. Co se objevilo:
-nové typy pancéřové ochrany-vrstevnaté, kompozitní, a dynamické
-automatické požární systémy
-oddělené prostory v tanku, např. munice je oddělena od posádky
-nové typy munice
-nové typy odpružení
-systémy vedení a řízení palby doplněné elektronikou pro jejich podporu
-přístroje pro noční vidění a podobně. Na první pohled to vidět není ale tanky to značně posunulo dopředu.
Toto vše a další prvky a prvky které jsou doposud ve vývoji mohou a budou do tankové techniky nejen zavedeny ale i zdokonaleny a doplněny o principiálně nové prvky ochrany tanku . Změnami projde také senzorové a bojové vybavení tanků. A já se pokusí udělat po jednotlivých blocích jakési shrnutí. Dnes pohonné systémy a ochranu tanků.
A/ pohonné systémy.
Tanky jakékoliv konstrukce mají famózní trakční schopnosti. Je to dáno jejich hmotností a potřebou vytrvalosti při pohybu v před v jakémkoliv terénu a také potřebou schopnosti krátkodobého prudkého zrychlení pro možnost úniku z pod úderu jakoukoliv zbraní.
Vývoj spalovacích motorů klasické konstrukce asi nic nového nebo spíše revolučního nepřinese-je zde pravděpodobné zvyšování účinnosti, snižování tepelného vyzařování, snížení poruchovosti vlivem působení protivníka, vylepšování měrného výkonu v poměru k hmotnosti samotného motoru i celého tanku, celkové snížení spotřeby a hořlavosti pohonné jednotky. Vždy ale tento systém zůstane velmi mechanicky složitý, a velmi viditelný v oblasti IF záření. Jaké jsou tedy varianty?
-plynové turbíny jsou někdy označovány za budoucnost, ale mají své nedostatky-spotřeba paliv je vyšší a je potřeba je udržovat ve vyšším roztočení i při stání na místě, což bohužel intenzivně demaskuje tank i když je v relativním klidu. Její výhodou je kompaktnost, vysoká provozní spolehlivost. Malé rozměry a hmotnost v zhledem k výkonu. Já osobně je považuji za slepou cestu, která není perspektivní.
-hybridní pohon-jde o kombinaci spalovací motor nebo turbína, propojeno přes reduktor na alternátor s usměrňovači. Vše je doplněno baterií akumulátorů. Trakci na pásy pak zajistí elektromotory které při brždění nebo jízdě ze svahu pomocí rekuperačních prvků jsou opět dobíjeny.
Výhody:
+ až o třetinu nižší spotřeba paliva, pohonný motor může mít až o třetinu nižší výkon a navíc
po celou dobu pracuje v optimálních provozních podmínkách
+odpadá převodové, směrové a transmisní ústrojí
+ při stání na místě nemusí běžet motor-kapacita akumulátorů zajistí i několik hodin činnosti
palubních systémů bez potřeby běhu motoru- ŽÁDNÉ IČ ZAŘENÍ, ŽÁDNÝ HLUK.
+ již výše zmíněná možnost rekuperace pro doplnění energie akumulátorů a tím odlehčení
brzdovému systému
+podstatně jednodušší systém startování motoru
Nevýhody:
+ Není to pro potřebné zátěže vyzkoušeno i když pro výkony kole 250 až 350 kW je a s velkým úspěchem. Jako důkaz tohoto tvrzením je slavný dozer kolový DOK-II z výzbroje AČR-popsané uspořádání ale bez možnosti rekuperace. V každém kole elektromotor a pátý na navijáku. Na navijáku utáhl 50tun a byla to skvělá ženijní mašina. Nově pak všichni znáte ta báječná nákladní vozidla US army-tahače návěsů všeho druhu-už tři roky probíhá jejich modernizace na popsaný způsob a jejich poruchovost klesla řádově o 1/3 a spotřeba PHM o 50%. Takže cesta známá je , jde o to zkusit to.
Mě osobně tento pohon oslovuje nejvíce.
- palivové články. Ty v dnešní domě dosáhly stadia použitelnosti a vše co dovedou je ukázka kvalitní technologie. Pro potřebné výkony a dojezdy však nejsou vytvořeny ani prototypy. Princip je primitivní-na bimetal působíme teplem a vzniká elektrický proud. Ten je ukládán do akumulátorů a přes ně jsou roztáčeny elektromotory. Od této fáze jsou stejné výhody jako u hybridního pohonu. Mimo tyto výhody pak přistupují tyto:
+možnost spalování i alternativních paliv-plyn, vodík
+není klasický motor, minimální hluk
+úplná absence motopřevodového ústrojí-minimum poruch
+ není téměř co poškodit zásahem
+ lze očekávat vyšší spolehlivost i v náročných teplotních a provozních podmínkách.
Nevýhoda-žádná mě nenapadá, zkuste něco vy.
Palivové články velmi dobře pracují v mnoha odvětvích průmyslu, kosmonautice a dokonce i v pokusných automobilech. Je to běh na dlouhou trať ale konec je vidět. Žádný další způsob pohonu aniž bych se pustil do velkého věštění mě nenapadá jako použitelný ale co třeba pohon elektromotory napájených externě dodanou energií-např. svazkem mikrovln? Ale to už opravdu věštění z koule střelného prachu.
Každopádně velká zásoba akumulované elektrické energie u posledních dvou pohonů se může hodit pro provoz stávajících i budoucích ochranných prvků aktivní ochrany tanků proti působení nepřítele jak si ukážeme v další části.
B/ ochrana tanků proti působení nepřítele
V ochraně tanků proti působení nepřítele právě teď probíhá revoluce- Jde o souboj starý ož několik tisíc let obranný prvek se snaží odolat prostředku útočnému a zachovat při životě osádku- A je jedno zda jde o kamennou kouli vystřelenou z prku nebo o podkaliberní střelu vystřelenou z dělostřeleckého prostředku.
Dneska střelám všeho druhu stojí v cestě několik druhů ochran. Jde celkem o čtyři druhy které si rozebereme trochu podrobněji.
1.systémy které mají zabránit zaměření tanku senzory PTŘS. V západních armádách jsou tyto prostředky nazývány “soft kill“.
Ve své podstatě jde o rušičky. Jejich podstatou je že se snaží jakýmkoliv způsobem střelu zjisti, a zabránit tomu aby dokonale zaměřila a vyspělejší dokonce dokáží nebo by měly dokázat střelu odklonit z dráhy.
Nejznámější je prostředek je ruský TŠU-1 Štora-1 použitý na tancích T- 80U,T-84 a T-90.
Tento prostředek je kombinací IČ a laserových senzorů které zjistí ozáření tanku naváděcím paprskem PTŘS. Automaticky pak spustí granátomety. které kolem tanku vytvoří neproniknutelnou clonu dýmu. Současně řidič dostává pokyn provést přískok s celým vozidlem. Další prvek systému je vystřelování klamných IČ zářičů s poloautomatickým naváděním, které přilétající střelu „spletou“ a odvedou mimo tank.
Podobné prostředky používá i Merkava Mk 4 a švédský multifunkční prostředek CV90120 ve většině verzí. Další státy-Německo, USA, Kanada, Pákistán, a Velká Británie je zkoušeli ale o jejich přímém použití nemám věrohodné informace.
Jako úplná novinka je použití systému TSU-2 Štora-2 na indickém tanku T-90S. Tento systém detekuje i radiolokační vlny milimetrových délek-jde o reflexi na takto naváděné střely. Vypalované granáty vytváří kolem tanku pole kovového aerosolu a tím tyto střely vyřadí.
/Pamatujete si na britským letectvem používané hliníkové pásky shazované z letadel za účelem rušení německých radarových a naváděcích stanic? Jak primitivní, ale jak účinné, tak je řečeno v půvabném filmu- jistě víte jakém./
Do budoucnosti se dá předpokládat doplnění těchto systémů o malý radiolokátor pro zaměřování střel útočících na tank shora.
Jako úplná „fajnšmekrovina“ by bylo použití směrovaných laserů, které by přesvítily IČ a laserová čidla přilétajících střel a tím je vyřadily do kategorie „velmi drahý šrot“.
2.Systémy které mají zabránit zasažení tanku PTŘS.V západních armádách jsou tyto systémy aktivní ochrany označovány jako „hard kill“. Zde nejde o odklon střely na falešný cíl nemo ukrytí tanku do umělého prostředí, zde jde o aktivní vyhledání a zničení střely dříve než dopadne na tank. Na špici vývoje je opět Rusko. Je to dáno tím že ruská armáda má něco jako komplex z velké škály a velkého množství protitankových prostředků u potencionálních protivníků a těmi jsou pro Rusko pořád armády NATO. Rusové vyvinuli systémy Drozd a ARENA.
Systém pracuje takto:milimetrový radar neustále sleduje okolí a aktivně vyhlédává potenciální cíle. Palubní počítač porovnává charakteristiky zadaných reálných PTŘS pokud zjistí že jde skutečně o PTŘS ODPÁLÍ NEZÁVISKLE NA OBSLUZE ANTIRAKETU. Ta je navedena přímo na cíl-drozd nebo nad něj-ARENA. Cíl je ničen mračnem střepin.
Tyto systémy jsou osazeny na tancíchT-80UM Bars-ARENA a systém Drozd je nabízen jako doplněk k celé modelové řadě tanků T-80U.Podle provedení je počet antiraket od 8 do 24 kusů.
Armády NATO mají tyto systémy v různé fázi vývoje.
Francie pro tank Leclerk systém SPATEM
VB pro tanky Challenger 2 systém TAMS
USA systém Integrated Army Active Protection System, ten je ale vyvíjen pro bojové prostředky FCS. Je-li reálné jeho osazení na některou budoucí variantu modernizace tanků M1 nevím, ale asi ano.
Tento americký systém je jakousi syntézou obou verzí. Počítač po zjištění útočící střely v první fázi střelu odvádí od cíle a pokud to nejde, zahájí aktivní fázi a pomocí antiraket ji sestřelí. .Pokud selže i toto nastupuje třetí fáze a tou je odpálení bloků aktivního pancíře.
Jako možnost se dá předpokládat do budoucnosti nahrazení antiraket výkonnými lasery,infrazvuk, či cokoliv si dokážete představit-ale to jsme opět u koule ze střelného prachu a věštění.
Na závěr tohoto bloku chci říct, že tyto prostředky známe z bojových lodí všech vyspělých loďstev-jedná se o kanonové , raketové nebo smíšené protiraketové komplety které mají chránit lodě proti raketám všech typů.
Pokud selžou oba tyto prvky ochrany tanku lze předpokládat se stoprocentní jistotou, že střela tank zasáhne. Potom nastupuje
3.Dynamická ochrana tanků- tento prvek ochrany tanků před kumulativními střelami použil poprvé ve velkém měřítku Izrael v roce 1982. Do některého ze svých příspěvků jsem to včetně efektivnosti proti RPG popsal již dříve. Tato sestava se někdy nazývá výbušný, aktivní nebo reaktivní pancíř. Nyní je to běžná výbava každého nového nebo zmodernizovaného tanku. Jejich princip činnosti je stejný u všech proveniencí- dopadající střela exploduje a tím uvede do exploze i pouzdra s trhavinou kterými je tank obložen. Energie výbuchu působí jako protivýbuch a zároveň se uvedou do pohybu i kovové desky ze kterých je pouzdro vyrobeno. Tento pohyb ocelových desek dále kumulativní paprsek ořezává a rozmělňuje. To vede k postupnému snižování energie paprsku.
V posledních 25 letech převzal pomyslnou vlajku ve vývoji této ochrany SSSR a nyní Rusko.
V roce 1985 se na tanku T-80U a jeho následných verzích objevil dynamický pancíř Kontakt-5 která je prvním zástupcem tzv. „těžké dynamické ochrany“. Ta je velmi účinná i proti podkaliberním střelám. Kouzlo je vtom, že dvě kovové desky se dají do pohybu jako střihající nůžky až ve chvíli kdy střela začne pronikat blokem dynamické ochrany. Tím dojde k rozdělení jádra podkaliberní střely na tři různě veliké části a ta prudce ztratí kinetickou energii.
Armáda USA provedla testy tohoto ruského systému a zjistila ke svému znepokojení že tyto bloky nahradí 300 mm oceli. Tím byl a je tank T-80U téměř imunní proti všem střelám západních kanonů ráže 120 mm.v 80-tých letech by to asi bylo pro armády NATO nemilým překvapením. Po tomto zjištění byla vyvinuta nová podkaliberní munice, která tyto ochrany proráží.
Pro nás jako občany ČR je velmi příjemné zjištění, že jako jedny z nejlepších systémů těžké dynamické ochrany jsou na celém světě hodnoceny bloky pancíře DYNA-72 vyráběné ve Slavičíně pro tanky T-72M4CZ.
Jako třetí generaci dynamické ochrany lze považovat takzvané inteligentní pancíře, anglicky jsou označovány jako „smart armor“. Jde o jakýsi přechod mezi dynamickým pancířem a systémem aktivní ochrany. Princip je v tom že v blocích dynamické ochrany jsou senzory které pokud zjistí přilétající PTŘS odpálí optimálně situované pouzdro a jeho víko je pak uvedeno do pohybu proti střele a odpálí ji v bezpečné vzdálenosti od tanku. Tento systém je zatím osazen na jediném tanku a to na ruském T-90 o kterém jsem už dost podrobně psal.
Ale svět je zlý a střela může proniknout i dynamickou ochranou a pak zbývá poslední ochrana, jak američané říkají-Alamo.
4. Pevný pancíř. Než se rozepíšu k věci musím napsat, že vše výše uvedené je realita nebo její perspektiva. Bohužel zná – li protivník princip nebo přímo technické provedení všeh výše uvedených systémů, dokáže jejich účinnost podstatně snížit nebo je i úplně vyřadit z provozu.
Navíc jejich účinnost klesá se zkracováním vzdálenosti odpalu útočící střely.Je potřeba si uvědomit, že působení aktivních systémů může přímo ohrozit vlastní jednotky a to zejména nekrytou živou sílu. A jejich účinnost v boji ve městě je téměř nulová-při odpálení RPG ze vzdálenost 50-100 metrů ani nestačí zaznamenat.
Proto kvalitní pancéřová ochrana ještě stále není překonána a nakonec je stejně tou poslední ochranou tanku a jeho osádky.
Jiným pancířem než vrstveným se vůbec nebudeme zatěžovat, souhlasíte se mnou? Vrstvený pancíř je americký vynález a pochází z doby II.SV. Tehdy USA vyzkoušely na tancích Sherman vrstvu křemene mezi dvěma ocelovými deskami. Což významně oslabilo účinnost kumulativních střel Panzerfastů a Panzerschreků německé pěchoty. Ale zůstalo u pokusů Sériově se křemenná vrstva objevila v roce 1969 u sovětského tanku T-64 A. Ale to co napíšu teď potěší Valluna :
V roce 1965 byl ve Velké Británii vyroben nejslavnější pancíř všech dob známý jako Chobham. Je tvořen dvěma ocelovými deskami mezi které je vloženo hliníkové pouzdro, které obsahuje keramické komponenty zalité v plastu. Keramika oslabí kumulativní paprsek, roztříští podkaliberní střely a plast zmírní rázové vlny. Tento pancíř v různých modifikacích obšlehl celý svět.
Od poloviny 80 let došlo k jejich modifikcím:
-výplně z keramiky a plastů plny doplněny uhlíkatými a skelnými vlákny-u Chalengher 2
-keramikaka nahrazena deskou z ochuzeného uranu-u M1A2
Co se děje v Rusku a na Ukrajině nevím ale strašně bych rád zachytil jsem prahové informace o ochuzeném uranu, o vestavěné desce z uhlíkatých vláken i o deskách obsahujících berilium na vylepšení ochrany tanku proti radiaci. Všechno jsou to informace relevantní ale neověřené.
Ale to jsou všechno věci které znáte. Proto je potřeba taky něco opravdu akčního. A já jsem rád, že něco takového mám.
A opět si Vallum potvrdí že je fanoušek toho správného týmu. Laboratoř Defence Science and Technology Laboratory při ministerstvu obrany Velké Británie otestovala v létě 2004 tzv. elektrický pancíř.
Je to speciální vrstva po celém vozidle a skládá se z vrstev ze slitiny nebo slitin o kterých zatím není nic moc známo. Ale tyto desky vytváří mimořádně výkonný kondenzátor který lze velmi rychle nabít do napětí v řádu kilovoltů. Tento pancíř je určen proti kumulativní munici.
Všichni víte že kumutativní paprsek je tvořen částicemi mědi kterou je hlavice PTŘS nebo RPG potažena. Naraz-li tento paprsek na silné elektrické pole, okamžitě se začne rozptylovat a ztrácí průraznost. Navíc se pancíř lokálně přehřeje a to paprsek dále oslabuje. Bylo to vyzkoušeno na OT Warrior, na které se střílelo RPG-7. Tato RPG by za normálních podmínek nedala vozidlu šanci. Pod ochranou elektrického pancíře došlo pouze k drobným povrchovým poškozením. Celé zařízení váží několik tun ale nahradí až 20tun klasického vrstveného pancíře. Napájení zvládá palubní sít vozidla. Lze oprávněně předpokládat že je možné vytvořit tak silné elektrické pole že by mohlo eliminovat i účinek průbojných podkaliberních střel.
Zde už vidím propojení palivových článků a hybridních pohonů s nabíjením pancířů a vše co jsem napsal skýtá velké množství variant i pro modulové tanky.
No pro dnešek končím. Je to nakonec tak obsáhlé, že blok co bych chtěl věnovat možnostem tankové výzbroje pro nejbližších 20-50let dodám příště.
Vážené forum, prostudujte a dejte vědět co si ovšem co jsem sem napsal myslíte. Na vaše připomínky, doplňky a hodnocení se velmi těším. A pak národe sigilský co myslíte, kdo dnes vede v souboji útok obrana-pomyslná kamenná koule nebo kus poctivé hradby?
Přeji hezký den.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Elektromotor napájený z vnějšího prostředí zase není takovým věštěním z koule, jak se nám může na první pohled zdát. Četl jsem zajímavý článek, který se právě o tomto způsobu zmiňoval a vlastně o elektromotoru jako pohonné jednotce vůbec. Autor nastiňoval tyto možnosti:
- Příjem energie ze satelitů (zřejmě Tebou zmiňovaný svazek mikrovln)
- Samovýroba. Jednak skrze solární panely-kolektory nebo "pomocí brzd, které fungují jako generátory" - Tady jsem usvědčen z nevalných technických znalostí. Druhé řešení si neumím představit, ale věřím, že vy techničtěji zdatnější tušíte, co měl autor na mysli.
Ad souboj obrana-útok. To je těžká otázka. Podle principu akce-reakce to tvoří natolik souvislý řetězec, že je velmi těžké ukázat v jednom konkrétním bodu "navrch mají obranné technologie" nebo obráceně. Na jedné straně máme Tebou výborně shrnuté systémy aktivní & pasivní ochrany, avšak na straně druhé vznikají stále nové prototypy střel, účinnější munice a silnější palebný mechanismus - kupř. koncept elektro-magnetického děla.
Pročež se omlouvám za takovou odpověď-neodpověď, ale v současnosti ze sebe nevyklepu nic lepšího - v pondělí mám zkoušku z dějin evropské filosofie, kterážto mi zabírá drahocenou kapacitu mozkových buněk.
Geralt-od rána jsem Ti držel palce, pěsti, nohy ruky i uši-tak dej vědět jak jsi dopadl. Tvoje odpověď neodpověď je stejně zajímavá. V posledním dílu probereme zbraně a senzorové vybavení a pak celé tanky ukončíme. Doufám že Ti došla obálka s Charkovskou tankovou školou- otázce pohonů pásových vozidel bych se mohl věnovat i v budoucnosti,ale do tohoto příspěvku jsem se opravdu vydal.
Tokkar-ale uvažuje, kdyby to tak nebylo, nebylo by to v literatuře-já až celé pojednání srazím do jednoho bloku, tak bibliografii dodám a bude to dost dlouhý seznam. Jenže u nás moc odborníků v kontextu doby není-po převratu v 89 naše země na vývoj těžké techniky rezignovala a vyklidila tak zaslouženě dobré pozice. Je to škoda-budeme platit daň v podobě nakupu Pandurů místo výroby vlastních OT-pro mě je to strašně špatná zpráva.
Dalcor- dobývání hradu mě moc nebere anavíc to pro mě bylo daleko. Ale objevil jsem zapomenutý hrad kousek od Prostějova a už jsem mluvil s několika starosty, sesbíral první informace at ak se ješte letos pustím do práce-alespoň první návštěva aprvní fotky a pak hledání informací-moc se na to těším, však pokecáme až bude možnost.
Vaše uznání pánové mě těší, poslední část dodám tento týden.
"Jde o to, že kdyby o něco šlo, bylo by dobré vědět, o co vlastně jde."
neznámý voják, na kbelíku z protipožární stěny muničního skladu v Žilině, LP 1981
Neferit Sr.: a děkuji za zmínky o mém oblíbeném týmu;)
K závěrem položené, možná řečnické otázce - myslím,že na ní nelze tak docela odpovědět:) Nedovedu si totiž momentálně představit alespoň přibližně symetrický konflikt co se týče hi-tech prostředků vedení boje. Když to vemu z jiného konce, tak dneska je NATO/USA schopno zlikvidovat takový počet nepřátelských vrhačů koulí, že přímo na bojišti nezískáme dostatečně statisticky relevantní vzorek:)
), dalsi podstatna vec je merny tlak na podlozi, vahovy rozdil mezi kolovym a pasovym podvozkem stejne nosnosti neni nijak velky, ale pasy maji mnohem vetsi plochu, tak bych to propadnuti v bagdadu videl spis na ty kola nez pasy, a dalsi drobnost prejizdeni barikad a trosek, u kolovych se to hromadi mezi koly pasy to prejedou v pohode.
