Chá chá.Arronax píše:Ha... tak potom ja neviem...Tafif píše:Někdo pochybuje, někdo ví.
Matematika
Moderátoři: Sadako, sevencreature
Nemusis ?? Na aku skolu chodis ? Aj ja chcem.Arronax píše:Tiež nie som moc dobrý matematik - ale, stačí sa nabifľovať, ako sa daný typ príkladu rieši a už to ide, prečo a ako, už však nevysvetlim - matiku beriem ako nutné zlo, aspoňže z nej nemusím maturovať...
Naposledy upravil(a) Arthalion dne 13.10.2005 20:47, celkem upraveno 1 x.
, u vás to asi funguje jinak 
AlieN: Jak pise Vlasak, maturita z matematiky obecne rozhodne povinna neni (tady v CR). Co jsem slysel, tak ji vlastne maji jen primo matematicky zamereny tridy.
A ani bych ji popravde povinne nezavadel. Nic moc by to imho neprineslo. Stejne, jak nic moc imho neprinasi povinna matura z cestiny
.
A ani bych ji popravde povinne nezavadel. Nic moc by to imho neprineslo. Stejne, jak nic moc imho neprinasi povinna matura z cestiny
.And now for something completely different!
AlieN: počítám, že nějaký informační šum, a ne, že patříš mezi tvrdé Moraváky brojící za vlastní stát
Lothar: čeština jako maturitní imho smysl má. Samozřejmě, že kdo nechce, tak si z toho neodnese nic. Ovšem řekl bych "téměř" nic... Ať člověk chce, nebo ne, něco mu v hlavě od maturity zůstane - minimálně v nějaké formě ta jeho maturitní otázka A je imho dobré znát české kulturní kořeny a mj. štrejchnout kolem nějaké korektní formy projevu. A i kdyby to málo, pořád lepší než nic...
A svoje místo by tam imho měla i matematika. Proč? - to by byl stokrát omýlaný flame Neříkám, že zrovna třeba v té podobě, v jaké se učí v současném modelu výuky, a neříkám, že vyloženě na *všech* školách (i když nakonec, proč ne? ), ale maturitou ošlehaný člověk by měl mít jistý rozhled a průpravu v nějakých základních principech a v používání lehkého důvtipu v souvislotech atp.
Tuplem v dnešní době... je snadné se spolehnout na to, co za nás technika dělá, co nám technika dává za soudy a výsledky, a je snadné se i smířit s tím, že když technika prohlásí CHYBA, skutečně to neřešitelná chyba je... a matematika je takovým fundamentálním prvkem k tomu nenechat se svázat lasem slepého spolehnutí na *něco* - chce to mít zpětnou vazbu, chce to umět rozumně zaimprovizovat, chce to umět nějak odhadovat... A minimálně vždy je dobré mít nějaké povědomí o tom, jak ta věc, kterou používám zhruba funguje...
Zmíněné v sobě zahrnuje třeba řešení goniometrické rovnice - člověk ví, jak to asi vyjít (ne)má, zkouší a odhaduje, jestli třeba vytknutí k něčemu povede, zkouší předjímat, zda třeba rozklad nepovede k nějakému zkrácení výrazu, etc. Zkrátka a dobře, taková praxe na "číslech".
A pak, znechucen počítáním ve škole, člověk doma zapne pc, ozve se zapípání, ukáže se zablikání a systém nenaběhne... co, jak, proč, kde? Zkusim prohrabat bios, vytáhnout tenhle kabel, zatáhnout tamten kabel, a kdybych tohle, nemohlo by se náhodou stát tamto...? Co znamená, že když mi to hlásí jednu hlášku se zapnutou podporou usb, a jinou bez ní - nedá se z toho nějak vyjít?
A není mezi posledními dvěma zmíněnými situacemi taková paralela? Ad absurdum dovedná určitě jo Otázka je, jak moc ad absurdum dovedená je...
Nemám tenhle názor proto, že mě osobně matematika baví a zajímá, ale skutečně si myslím, že není radno ji tak fanaticky odmítat, protože leccos pozitivního by přinesla imho každému.
Lothar: čeština jako maturitní imho smysl má. Samozřejmě, že kdo nechce, tak si z toho neodnese nic. Ovšem řekl bych "téměř" nic... Ať člověk chce, nebo ne, něco mu v hlavě od maturity zůstane - minimálně v nějaké formě ta jeho maturitní otázka
A je imho dobré znát české kulturní kořeny a mj. štrejchnout kolem nějaké korektní formy projevu. A i kdyby to málo, pořád lepší než nic...A svoje místo by tam imho měla i matematika. Proč? - to by byl stokrát omýlaný flame
Neříkám, že zrovna třeba v té podobě, v jaké se učí v současném modelu výuky, a neříkám, že vyloženě na *všech* školách (i když nakonec, proč ne? ), ale maturitou ošlehaný člověk by měl mít jistý rozhled a průpravu v nějakých základních principech a v používání lehkého důvtipu v souvislotech atp.Tuplem v dnešní době... je snadné se spolehnout na to, co za nás technika dělá, co nám technika dává za soudy a výsledky, a je snadné se i smířit s tím, že když technika prohlásí CHYBA, skutečně to neřešitelná chyba je... a matematika je takovým fundamentálním prvkem k tomu nenechat se svázat lasem slepého spolehnutí na *něco* - chce to mít zpětnou vazbu, chce to umět rozumně zaimprovizovat, chce to umět nějak odhadovat... A minimálně vždy je dobré mít nějaké povědomí o tom, jak ta věc, kterou používám zhruba funguje...
Zmíněné v sobě zahrnuje třeba řešení goniometrické rovnice - člověk ví, jak to asi vyjít (ne)má, zkouší a odhaduje, jestli třeba vytknutí k něčemu povede, zkouší předjímat, zda třeba rozklad nepovede k nějakému zkrácení výrazu, etc. Zkrátka a dobře, taková praxe na "číslech".
A pak, znechucen počítáním ve škole, člověk doma zapne pc, ozve se zapípání, ukáže se zablikání a systém nenaběhne... co, jak, proč, kde? Zkusim prohrabat bios, vytáhnout tenhle kabel, zatáhnout tamten kabel, a kdybych tohle, nemohlo by se náhodou stát tamto...? Co znamená, že když mi to hlásí jednu hlášku se zapnutou podporou usb, a jinou bez ní - nedá se z toho nějak vyjít?
A není mezi posledními dvěma zmíněnými situacemi taková paralela? Ad absurdum dovedná určitě jo
Otázka je, jak moc ad absurdum dovedená je...Nemám tenhle názor proto, že mě osobně matematika baví a zajímá, ale skutečně si myslím, že není radno ji tak fanaticky odmítat, protože leccos pozitivního by přinesla imho každému.
Nemyslím si, že matematika je jedinný předmět uplatňující principy logiky a analytického myšlení. Úplně stejně bychom mohli vyjít z hledání dejme tomu dějinných souvislostí srovnáváví epoch kam to vedlo, kam to vede, co se stane když vyhraje ten, co ba se stalo pukud by vyhrál ten. atd.
Analytický způsob myšlení uplatníš všude a pokud se něčemu věnuješ stejně tam jednou musíš dojít, třeba z druhé strany. narazíš totiž na svůj strop a musíš hledat jak ho obejít aby ses posunul dál. Proč by měl silně humanitní člověk počítat goniometrické rovnice. Ty poznáš když se z někým bavíš jestli je dobrej na matiku, protože odpovídá, nebo neodpovídá logicky?
Určitě nějaká znalost matiky je potřebná, ale pro rozvoj logického a analitického myšlení si dovedu představit i jiné formy, než maturita z matematiky.
Já osobně jsem z matiky maturoval, ale ze svého zaměření jsem to bral spíše jako nutné zlo, který sice k fyzice potřebuju, ale nijak zlášť o to nestojím.
Analytický způsob myšlení uplatníš všude a pokud se něčemu věnuješ stejně tam jednou musíš dojít, třeba z druhé strany. narazíš totiž na svůj strop a musíš hledat jak ho obejít aby ses posunul dál. Proč by měl silně humanitní člověk počítat goniometrické rovnice. Ty poznáš když se z někým bavíš jestli je dobrej na matiku, protože odpovídá, nebo neodpovídá logicky?
Určitě nějaká znalost matiky je potřebná, ale pro rozvoj logického a analitického myšlení si dovedu představit i jiné formy, než maturita z matematiky.
Já osobně jsem z matiky maturoval, ale ze svého zaměření jsem to bral spíše jako nutné zlo, který sice k fyzice potřebuju, ale nijak zlášť o to nestojím.
QUIDQUID ERIT, SUPERANDA OMNIS FORTUNA FERENDO EST
Lumtr: samozřejmě, že není jediný, který ty principy uplatňuje, ale je jediný, který na ně nejde přes ruku... Dějepis se učí zejména proto, abychom veděli, co bylo, fyzika spíš proto, abychom věděli, proč se co jak chová... atd. Musíš jít v těhdle předmětech o něco víc do hloubky, musíš mít zájem, abys narazil na nějaké analytické záležitosti. Vše je tam aplikované a vyžaduje větší zaobírání se tím, na co to je aplikované.
Kdežto matematika (ač se učí poměrně často taky proto, abychom uměli ty vzorce, což je chyba chyboucí... s tímto přístupem to vážně nemá cenu prosazovat všude... kdyby však imho došlo k nějaké korekci formy výuky, pak si dovedu představit, že by se mohla uplatnit všude) už sama v sobě tu analytickou a logickou část obsahuje. Už jen uvědomění si triviálního faktu z nějaké první, druhé třídy, že "násobení je tolikrátkrát opakované sčítání" je dle mého větší výhra než kdovíkolik jiných poznatků, které se člověk musel nadrtit, aby je vzápětí zapomenul. Už od prvopočátku to člověka učí skládat, uvědomovat a chápat...
Když s někým mluvím, tak poznám i nepoznám - rsp. někdy tip vyjde, jindy je vedle jak ta jedle A hlavně na tom tipu vůbec nijak nesejde - já netvrdím, že to je na člověku znát a že matematika dělá člověka lepším, to by bylo zatraceně nadnesené tvrzení. Spíš chci říct to, že člověku dělá život o něco lehčím... Ale to je stejné všude a případ od případu - na někom se jeho znalosti a schopnosti projevují pozitivně, na někom nijak a na někom spíše negativně.
Nedávná letní zkušenost z brigády - jeden kolega odmítající matematiku, jak názorem, tak i svým podvědomým přístupem... když bylo třeba něco řešit, spoléhal na své obrovské zkušenosti a nakonec vždy nějak vyřešil... ale většinou řešil bez nějakého ladu a skladu, zkrátka "tohle znám, odsud se odpíchnu" bez ohledu na nějakou perspektivu postupu... zbytečné ztráty času, zbytečný stres navíc atp. atp.
Neříkám, že kdyby maturoval z matematiky, hned by to bylo jinak, ale je v tom přece jen jistý prvek křehké kauzality, že některé věci by skutečně trochu jinak být mohly...
Kdežto matematika (ač se učí poměrně často taky proto, abychom uměli ty vzorce, což je chyba chyboucí... s tímto přístupem to vážně nemá cenu prosazovat všude... kdyby však imho došlo k nějaké korekci formy výuky, pak si dovedu představit, že by se mohla uplatnit všude) už sama v sobě tu analytickou a logickou část obsahuje. Už jen uvědomění si triviálního faktu z nějaké první, druhé třídy, že "násobení je tolikrátkrát opakované sčítání" je dle mého větší výhra než kdovíkolik jiných poznatků, které se člověk musel nadrtit, aby je vzápětí zapomenul. Už od prvopočátku to člověka učí skládat, uvědomovat a chápat...
Když s někým mluvím, tak poznám i nepoznám - rsp. někdy tip vyjde, jindy je vedle jak ta jedle
A hlavně na tom tipu vůbec nijak nesejde - já netvrdím, že to je na člověku znát a že matematika dělá člověka lepším, to by bylo zatraceně nadnesené tvrzení. Spíš chci říct to, že člověku dělá život o něco lehčím... Ale to je stejné všude a případ od případu - na někom se jeho znalosti a schopnosti projevují pozitivně, na někom nijak a na někom spíše negativně.Nedávná letní zkušenost z brigády - jeden kolega odmítající matematiku, jak názorem, tak i svým podvědomým přístupem... když bylo třeba něco řešit, spoléhal na své obrovské zkušenosti a nakonec vždy nějak vyřešil... ale většinou řešil bez nějakého ladu a skladu, zkrátka "tohle znám, odsud se odpíchnu" bez ohledu na nějakou perspektivu postupu... zbytečné ztráty času, zbytečný stres navíc atp. atp.
Neříkám, že kdyby maturoval z matematiky, hned by to bylo jinak, ale je v tom přece jen jistý prvek křehké kauzality, že některé věci by skutečně trochu jinak být mohly...
Jen co se týče maturity. Existuje spousta důležitých věd, ze kterých se nematuruje ba dokonce se na středních školách ani nevyučují. Ono už jich je opravdu nepřeberné množství a zvláště ty humanitní se dále rozšiřují. Matematika bezesporu svou naprosto základní důležitost má. Ale normálnímu člověku teoreticky opravdu stačí středoškolské (tedy de facto základní) poznatky.
Žádný člověk by jí ale neměl vysloveně odsuzovat. Když by mi někde řekl, že historie je na houby (mrtvá věda o mrtvém předmětu atd.), tak si mohu říci jen jedno - hlupák. S matematikou jest to naprosto stejné.
Matematika je (stejně jako třeba ta historie) naprostým základem evropské vzdělanosti. Kdybychom měli být vskutku moderní, pak by se učila i celá řada jiných předmětů a věd. Rovněž i s poviností z nich maturovat.
Z těch humanitních - filosofie, sociologie, psychologie, antropologie atd. Každá z nich učí vedle jiného i to, jak se stát platnějším, lepším člověkem. A přitom se při dobré vůli učí leda na gymplu v rámci ZSV.
Občas se mi zdá, že nějaké stručné výtažky z těchto věd české společnosti až dramaticky chybí.
Žádný člověk by jí ale neměl vysloveně odsuzovat. Když by mi někde řekl, že historie je na houby (mrtvá věda o mrtvém předmětu atd.), tak si mohu říci jen jedno - hlupák. S matematikou jest to naprosto stejné.
Matematika je (stejně jako třeba ta historie) naprostým základem evropské vzdělanosti. Kdybychom měli být vskutku moderní, pak by se učila i celá řada jiných předmětů a věd. Rovněž i s poviností z nich maturovat.
Z těch humanitních - filosofie, sociologie, psychologie, antropologie atd. Každá z nich učí vedle jiného i to, jak se stát platnějším, lepším člověkem. A přitom se při dobré vůli učí leda na gymplu v rámci ZSV.
Občas se mi zdá, že nějaké stručné výtažky z těchto věd české společnosti až dramaticky chybí.
Jistěže odsoudit matematiuk je hloupost.
Ale nemyslím, že příprava na maturitu z matematiky od člověka, který jí nemusí, je jeho obohacení, spíše naopak utrpení.
Na průmyslovkách se učí dějepis jeden rok. Na humanitních středních by se mohla učit Matika třeba dva. Ale proč by měl někdo kdo chce studovat sociologii počítat komplexní čísla, nebo si hrát s Pascalovým trojúhelníkem. Imho by se měli vybrat důležité kapitolyse zaměřením na principy a !taky to takto vysvětlovat!. A podobně by se mohlo vysvětlovat více věci. Dějepis zaměřený na souvislosti bylo, je, proč, prostě skládání střípků mozajky, je určitě o něčem jiném, než biflení letopočtů. Máme vědy humanitní, přírodovědné, sociální. Proč nevysvětlit co mají předměty v každé sekci společné. Třeba, že chemie je v podstatě fyzika zaměřená na malé částice Atd. Prostě chtělo by to podle mého změnit osnovy. Ne víc mluvit o ničem, jako třeba v Americe, ale víc hledat a nacházet-přemejšlet. Potom by nebyly z nevýdňováni lidi s jiným zaměřením než přírodovědným, maturitou z matematiky.
Vzhledem k tomu, kam kráčí ,aspoň mám ten pocit, morálka naší společnosti, nemohu s Jabem než souhlasit.
Ale nemyslím, že příprava na maturitu z matematiky od člověka, který jí nemusí, je jeho obohacení, spíše naopak utrpení.
Na průmyslovkách se učí dějepis jeden rok. Na humanitních středních by se mohla učit Matika třeba dva. Ale proč by měl někdo kdo chce studovat sociologii počítat komplexní čísla, nebo si hrát s Pascalovým trojúhelníkem. Imho by se měli vybrat důležité kapitolyse zaměřením na principy a !taky to takto vysvětlovat!. A podobně by se mohlo vysvětlovat více věci. Dějepis zaměřený na souvislosti bylo, je, proč, prostě skládání střípků mozajky, je určitě o něčem jiném, než biflení letopočtů. Máme vědy humanitní, přírodovědné, sociální. Proč nevysvětlit co mají předměty v každé sekci společné. Třeba, že chemie je v podstatě fyzika zaměřená na malé částice
Atd. Prostě chtělo by to podle mého změnit osnovy. Ne víc mluvit o ničem, jako třeba v Americe, ale víc hledat a nacházet-přemejšlet. Potom by nebyly z nevýdňováni lidi s jiným zaměřením než přírodovědným, maturitou z matematiky.Vzhledem k tomu, kam kráčí ,aspoň mám ten pocit, morálka naší společnosti, nemohu s Jabem než souhlasit.
QUIDQUID ERIT, SUPERANDA OMNIS FORTUNA FERENDO EST