Lerek píše:Manželství je pro mě taková známka toho, že to ti dva dotyční myslí doopravdy vážně, což je bohužel dnešní individualistickou společností dodupáváno již zmíněnými rozvody. Osobně kdybych tedy žil s nějakou svou vyvolenou bez uzavření svazku manželského, měl bych ze sebe pocit, že jsem srab, co nemá na to nést tu zodpovědnost dostát svému slibu v dobrém i ve zlém. Taky bych asi těžce snášel ten pocit toho, že je vlastně partnerka pořád jednou nohou na odchodu a tohle osobně nepovažuju za stabilní a dobré rodinné prostředí, kde by bylo dobré vychovávat děti.
Mám na to stejný náhled. Musím přiznat Lereku, že jsi mě tímhle překvapil. Nevím proč jsem čekal, že tvůj postoj k manželství bude podobně "moderní" jako Hamsterův.
Lerek píše:Ale dospěl jsem k závěru, že je důležité taky specifikovat si jak takové manželství bude po svatbě fungovat a jestli rodina bude "tradiční" nebo "moderní", což jsem v této debatě nezaznamenal, přehlédl anebo na to pozapomněl. Dalším závěrem, který jsem vyvodil je, že si to zatracované a vyzdvihované manželství budu muset odzkoušet, abych doopravdy mohl říkat o co gou. K tomu dělení na tradiční a moderní - tradiční míněno tedy, že maminka se bude starat o děti a domácnost a tatínek "bude lovec" a bude vydělávat na živobytí, jak tomu běžně bývalo a naproti moderní, kdy tedy je maminka emancipovaná až běda a maká od rána do večera stejně jako tatínek a děti i vztah leží ladem a kazí se. Vztah se povětšinou rozpadne (viz nějaká statistika rozvodovosti) a z dětí budou, i když ne vždy je to pravidlem, fracci nejvýššího kalibru.
I tady s tebou v podstatě souhlasím Lereku.
Wow, mám však dojem, že strkáš ruku do vosího hnízda. Emancipace žen je velmi choulostivé téma.
Já osobně vidím jako prioritu v rozdělení manželských rolí naplnění cíle manželství - tj. kvalitní výchova dětí a udržení a rozvoj vzajemného vztahu. Jak už jsi psal to bez dostatku vyhrazeného času a dobré komunikace NEJDE. Manželé by tedy měli dospět k nějakému kompromisu, který by tyto požadavky zajistil.
A tak může být někdy efektivnější aby byla "lovcem" žena a muž zůstal v doma. Nebo mohou oba pracovat na zkrácený úvazek. Čas nutný k hmotnému zajištění rodiny by neměl být natolik dlouhý, aby dobrou funkci rodiny narušoval.
Hmm, krásná teorie. Praxe ovšem je v současnosti úplně jiná.
Takže zase je to o žebříčku hodnot. Čemu dát přednost.
Dětičky holt nebudou mít mobil, ale aspoň si s rodiči pokecají.
Nebo budou mít mobil, ale rodiče neuvidí od rána do večera.
Vím, dva extrémy, ale uvádím to jen jako špatný příklad.
Protože si myslím, že tohle nabízí řešení i původní problematiky tohodle threadu.
), protože nejen okolí ale hlavně velmi blízké okolí a jejich následná konfrontace dá vyniknout tomu zmatku, kterému jsou děti vystaveny.
), když si můj výrok o nemanželském dítěti automaticky představil jako absenci jednoho z rodičů. Obětí společnosti je podle mne ten, kdo se musí zachovat proti své vůli, přestože opak by nikoho cizího nepoškodil. Kdo je tedy obětí?
