Sigil: Diskusní fórum

Bossové v KotORu? Kde? Kdy Vždyť tam kromě závěru a ještě toho v aréně na první planetě není snad jediný zajímavější nepřítel u kterého bych musel opravdu přemýšlet JAK ho zabít, na ty ostatní stačilo jen klasické "sekám svítící šavlí a občas prdnu nějaký cool kouzlo, jaký bude je celkem fuk".
A já v žádném případě neříkám aby jich bylo víc, to jako chraňbůh, ale naopak bych jich většinu vyházel. Tím že je nepřítel "hodně silný" nemyslím že má hafo HP a thac0 blížící se k mínus nekonečnu, ale že prostě není tak snadné ho porazit - například proto že opravdu má nějakou AI a že u jeho likvidace musíš i trochu myslet

Uh. Osobně přímo nenávidím primitivní obtížnost bojů - třeba KotOR je IMO co se soubojů týče čistá adventura a bojová část mě z tohohle hlediska docela zklamala - boje tam jsou převážně pro efekt (čestnou výjimku tvoří Bendak Starkiller - ale i to spíš díky extra nízkému levelu postavy)

No naštěstí pro vás je nejspíš lidí s podobným názorem na hry víc a výrobci reagují na poptávku chrlením titulů, které jsou lehčí a lehčí

Ajantis: Tím, že to patří k tradici jsem měl na mysli také to, že to hráči obvykle očekávají/vyžadují. Z mého pohledu je to naopak velmi dobrá tradice.

Vampiria: Ale ani to neznamená, že je to špatně

Koneckonců ve většině dnešních (už tak dost lehkých her) je možnost snížit obtížnost, takže jsou vhodné i pro malé děti a těhotné ženy Nemluvě o savování na každém kroku...

sedmibestie: Začarovaný kruh. Hráči to vyžadují proto, že si na to za ta léta zvykli a výrobci to tam dávají proto, že si myslí, že to hráči vyžadují...pravda, většina bude asi spokojena, ale já osobně těžké souboje v některých žánrech opravdu ráda nemám. I z toho důvodu, že se často "obtížnost" zdredukuje na to, že nepřátel je buď moc, či boss dává jednou ranou DMG rovné půlce životů mé postavy a sám musí být 100x rubnut, aby přišel o jeden HP...

Vampiria píše:...či boss dává jednou ranou DMG rovné půlce životů mé postavy a sám musí být 100x rubnut, aby přišel o jeden HP...

Tenhle přístup je opravdu docela hloupý... To už je zajímavější to nacházení slabin, nebo účinných postupů (I když to musí být pro smrtelníka postřehnutelné - pokud nalezení slabiny bosse znamená milion loadů, tak už je asi něco špatně)

Vampiria píše:pravda, většina bude asi spokojena

Asi tak...

Hmm, na bossech mi vadí cheatování, ne nějaké přemrštěné vlastnosti - koneckonců, je to boss, ne obyčejný pěšák, jako třeba hlavní hrdina.

Cheatováním mám na mysli obcházení herních pravidel - viz třeba Irenicus (i když tam se to dá překousnout díky zábavnosti souboje a taky díky tomu, že popravdě, "na férovku" by se moc nechytal).

Nebo boss z Soldier of Fortune - nevadí mi to, že je ten souboj trochu obtížnější, ale to že se do hry hodí jako pěst na oko - asi jako kdyby se v Medal of Honor najednou objevil mezi neměckou pěchotou Terminátor... Je to prostě do očí bijící nesmysl ve hře, která se jinak snaží chovat vesměs realisticky (alespoň co se nepřátel týče).

Tak v obou kotorech se najde pár těžkých protivníků. Tedy - v jedničce je jich o dost víc než ve dvojce. Krom Bendaka první souboj s Calo Nordem, druhé střetnutí také nebyl med (obzvláště pokud s ním bojujete na Kashyyku), elitní válečníci písečných lidí byly snad ještě těžší, neb tam jsem mohl 'svítící šavlí' kolem sebe mávat jak jsem chtěl ale za pár vteřin byla skupina tuhá. Nakonec jsem tam prostě musel narvat 3 jedie, abych se ubránil těm vlnám u sandcrawleru.
V jedničce je totiž ještě celkem znát rozdíl mezi vojákem a darebákem. Ve dvojce jsou podobné rozdíly téměř smyté a potíž může mít konzul snad jen u boje holýma rukama.

Finální bossové mi jinak moc nevadí, pokud jsou OC alespoň trochu 'normální' a jejich likvidace nezávisí jen na počtu nejrůznějšího střeliva na ně použitých, nebo na tom, že se vám náhodou 'zadaří' a rána kterou od něj utržíte nebude mít MEGABONUS 1200, ale jen standardních 300

7c: Boss v SoF mě naštval ve chvíli, kdy jsem zjistil, že ho skutečně budu muset ustřílet a že tam žádný skrytý 'fígl' není

Jinak zatím asi nejtěžší 'boss-fight' jsem zažil v Bloodrayne. Mellissan by asi obsadila druhou příčku :)

Frosty píše:7c: Boss v SoF mě naštval ve chvíli, kdy jsem zjistil, že ho skutečně budu muset ustřílet a že tam žádný skrytý 'fígl' není
Jinak zatím asi nejtěžší 'boss-fight' jsem zažil v Bloodrayne. Mellissan by asi obsadila druhou příčku :)

Souhlasím, souhlasím a opět souhlasím
I když ta Mellissan oc jen na první hraní, než jsem zjistil co na ni zhruba platí.

ehm, ehm
http://forum.sigil.cz/viewtopic.php?t=2362

a k diskusi ...

MCZ píše:Souboje s bossy nemusím. V hodně hrách, které jsem hrál, to byla jen taková nic moc slabá tečka za třeba povedenou hrou (napadá mě teba Blood 2 nebo Undying). Tak nějak považuji bossy za přežitek, resp. myslím, že k nim vyvojáři často přistupují ze špatného směru > zvětšit a nadupat (třeba vybavit možností vidění i střelby přes zeď ).

sevencreature píše:No naštěstí pro vás je nejspíš lidí s podobným názorem na hry víc a výrobci reagují na poptávku chrlením titulů, které jsou lehčí a lehčí

Já zde nikde nepsal, že chci, aby byly hry lehčí (u KotORu naopak na předchozí stránce žádám vyšší obtížnost). Já zde protestuju proti přítomnosti bosů ve hrách. Ale hrachem zeď opravdu neprorazím.

Ajantis: Hmm, protestovat můžeš proti čemukoliv. Např. proti zbytečně dlouhým dialogům ve hrách, přece to tam nikdo nemůže chtít, ne?

Jak už jsem psal - obecně mi bossové nějak nevadí. V konkrétních hrách je občas postrádám, občas bych se bez nich obešel, občas je mi to jedno. Záleží na žánru a na tom, jak se s bossem autoři vypořádají.

Hmm, v KotORu snad byl "boss" jen Malak, ne?

http://en.wikipedia.org/wiki/Boss_(video_games)

sevencreature píše:Hmm, v KotORu snad byl "boss" jen Malak, ne?

Důležité je, podle čeho určuješ, kdo je a kdo není boss. Je pravda, že Malak mi v K1 jako jediný sebral více než 2 hodiny času, taže v tomhle vyjímečný je.

Pokusím se vysvětlit, ne definovat, koho chápu jako bosse já. Boss je pro mne nepřítel, který je spojen s příběhovou linkou (ne tedy Bendak Starkiller), bývá zpravidla umístěn na konci nějaké herní lokace - je jejím vyvrcholením - a je oproti předcházejícím bojovníkům (pokud tam byli) vyjímečným - ať už svou silou, postavením, nebo důležitostí z hlediska příběhu... často též po celou dobu procházení oné lokace vím, že se na jejím konci utkám právě s ním (není ovšem podmínkou). A musím s ním bojovat.
V tomto smyslu je v K1 bossem Davik, 2x Carlo, 2x Malak, Bastila při hře za LS, učitelé na Korribanu... V K2 pak 2x Sion, Darth Nihilus, Kreia, několik Mistrů Jedi.... Nic na tom nemění, že jsou boje s nimi většinou jednoduché, bossové to jsou.
Zrovna v KotORu jsou ale tito bossové příběhově skoro až nezbytní, tento nešvar se ale vyskytuje téměř ve všech hrách.
Proč musí hra končit soubojem...

Ajantis píše:Proč musí hra končit soubojem...

Přesně tak... Například Bard's tale měl konec, ve kterém se člověk mohl na závěrečný souboj vykašlat a vyřešit to po svém...

Bodkin píše:Přesně tak... Například Bard's tale měl konec, ve kterém se člověk mohl na závěrečný souboj vykašlat a vyřešit to po svém...

Ani Bard's Tale nebyl v tomhle dokonalý, ale ta možnost "Dobro? Zlo? Záchrana světa? Seru na vás, já jdu domů..." je super!

Ajantis píše:

Bodkin píše:Přesně tak... Například Bard's tale měl konec, ve kterém se člověk mohl na závěrečný souboj vykašlat a vyřešit to po svém...

Ani Bard's Tale nebyl v tomhle dokonalý, ale ta možnost "Dobro? Zlo? Záchrana světa? Seru na vás, já jdu domů..." je super!

Neříkám že byl dokonalý, přeci jen, bossů tam byla spousta, ať už strážci na věžích nebo jeden protivný kůň, ale ten konec potěšil....

Ajantis: Bendaka jsem nezmiňoval jako bosse, ale jako jediný těžší souboj v KotORu. Souhlasím s tvým popisem a výčtem bossů v KotORu (nějak jsem je nedokázal díky jejich bezvýznamnosti vylovit z paměti - přece jen, od bosse očekávám alespoň nějakou obtížnost).

Hmm, abych svůj pohled blíže objasnil - u her hraných čistě pro zábavu (konzumních her chcete-li) mi je vcelku jedno, jestli tam jsou trapné béčkové ("corny") dialogy či příběhové zápletky či nucení bossové. Ale u her, na kterých mi záleží jsem poněkud vybíravější - a obvykle tam buď finální boss stojí za to (obvykle visuálním provedením, dialogem či celkovou atmosférou) nebo tam žádný není. Tím chci říct, že mi nikdy finální bossové nějak moc nevadili - spíš naopak, bral jsem je jako takovou odměnu, či třešničku na dortu (třeba Incubation).

Samozřejmě jsou i výjimky, kdy jsem z nich nebyl na větvi.

Eh, abych to shrnul - myslím, že chápu tvoje výtky vůči bossům, ale v mých očích je to ve srovnání s výhradami které mám vůči (současným) hrám zanedbatelný detail...