Napsal: 8.3.2007 0:10
Dnes jsem, jako každý měsíc, byl na vakcinaci proti alergii -- dostávám do loktu injekcí pod kůži dávku pylů s tím, že si na něj tělo zvykne a v létě, kdy všechno začne kvést, budu mít slabší reakci.
Tentokrát se ovšem sestřičce povedlo mi alergen aplikovat místo pod kůži rovnou do skryté žíly. Nejdřív mi lehce brnělo v prstech, pak jsem zjistil, že rána krvácí neobvykle vydatně a jakmile se pod kůží začala rozlévat modrá skvrna a ruka rapidně bobtnat, byl jsem po alertu oné sestřičky ošetřen, dostal antihistaminika a doktor mě dokonce odvezl domů (byl jsem skoro poslední) s tím, že se mám pro dnešek vyhýbat fyzické aktivitě.
Ruka vypadala docela strašidelně, nepravidelné výstupky způsobily zajímavou flekatost modřiny a loket jsem měl tlustý jak rameno. Myslel jsem, že nejhorší je za mnou, ale jakmile mi trochu klesl adrenalin, začalo to pekelně bolet. Ted' už ruka vypadá o cosi lépe, ovšem kvůli bolesti jí pořád nepohnu, tak podle doporučení pokládám ledové obklady a více či méně tiše trpím.
Samozřejmě je to pravačka, takže běžné úkony jsou pro mě ted' dost problematické, ani si člověk neuvědomí s čím vším jsou bez jedné ruky problémy. Navíc mojí indispozice začal využívat otravný hmyz -- mouchu co mi tu poletuje budu muset asi vyhladovět. A pořád to pěkně bolí :(.
Tohle jsem datloval pouze levačkou, částečně jako trénink, částečně protože to muselo ven :). Už mi to celkem jde, i používání myši jsem zvládl překvapivě rychle, tak alespon něco.
Sestřičce to ani tak za zlé nemám ("i mistr tesař se někdy utne"), určitě ji to mrzí taky, ale alespon tady jsem si postěžovat musel. Ted' jdu spát a doufám, že to ráno bude lepší.
Tentokrát se ovšem sestřičce povedlo mi alergen aplikovat místo pod kůži rovnou do skryté žíly. Nejdřív mi lehce brnělo v prstech, pak jsem zjistil, že rána krvácí neobvykle vydatně a jakmile se pod kůží začala rozlévat modrá skvrna a ruka rapidně bobtnat, byl jsem po alertu oné sestřičky ošetřen, dostal antihistaminika a doktor mě dokonce odvezl domů (byl jsem skoro poslední) s tím, že se mám pro dnešek vyhýbat fyzické aktivitě.
Ruka vypadala docela strašidelně, nepravidelné výstupky způsobily zajímavou flekatost modřiny a loket jsem měl tlustý jak rameno. Myslel jsem, že nejhorší je za mnou, ale jakmile mi trochu klesl adrenalin, začalo to pekelně bolet. Ted' už ruka vypadá o cosi lépe, ovšem kvůli bolesti jí pořád nepohnu, tak podle doporučení pokládám ledové obklady a více či méně tiše trpím.
Samozřejmě je to pravačka, takže běžné úkony jsou pro mě ted' dost problematické, ani si člověk neuvědomí s čím vším jsou bez jedné ruky problémy. Navíc mojí indispozice začal využívat otravný hmyz -- mouchu co mi tu poletuje budu muset asi vyhladovět. A pořád to pěkně bolí :(.
Tohle jsem datloval pouze levačkou, částečně jako trénink, částečně protože to muselo ven :). Už mi to celkem jde, i používání myši jsem zvládl překvapivě rychle, tak alespon něco.
Sestřičce to ani tak za zlé nemám ("i mistr tesař se někdy utne"), určitě ji to mrzí taky, ale alespon tady jsem si postěžovat musel. Ted' jdu spát a doufám, že to ráno bude lepší.
). Bolelo to jak čert a nemohl jsem je skoro vůbec používat, naštěstí se ukázalo, že nejsou ani zlomené, jen levá je trochu naražená, už další den to bylo znatelně lepší (i když ještě měsíc dva se ta bolest hlavně z levé ruky občas ozývala). Takže to dopadlo celkem dobře, nic šíleného a zajímavá zkušenost, kterou bych na delší dobu rozhodně absolvovat nechtěl; hodně štěstí tedy 
.
)
