Sigil: Diskusní fórum

Kolikrát je to až divný, vůbec netušim v kolik budu vstávat a přesto se vzbudim zhruba minutu před

Idaho: Mne sa to tiež stáva, ale len po nejakom čase keď si zvyknem vstávať v určitú dobu... napr. v decembri... potom sa mi to stáva pravidelne... je to nejaký budík v mojej hlave... a príchodom júla sa to znova vráti do normálu...

Idaho: Jednou sem se vzbudil před máminym budíkem (vstává asi 10 minut přede mnou) a normálně sem se šel umejt a až když přišla máma co se děje tak jsem si uvědomil že mi budík vlastně nezvonil.

Tak to je vcelku normální, ale já se probudím i když tak normálně nevstávám

Idaho: no dyť to bylo ještě před mim budíkem
já taky normálně nevstávám dřív

vždycky když už večer ležim v posteli musim mit pžikryté ucho které směřuje do pokoje, deku musim mit mirne nahrnutou pod nohama a kdyz lezim na boku tak i pod zády....

Mne sa raz stalo toto:

Bol som doma len ja, sestra a mama... "ráno" som sa zobudil, ( bolo to v zime ( "ešte" bola prirodzene o "5:40" tma ako vstávam ), pozrel rozospatý na budík - tam bolo 5:35 - som si povedal, že už spať nemusím, za 5 min by som aj tak vstal, a tak som sa šiel osprchovať, naraňajkoval som sa ... a ako som tak jedol, tak som sa pozeral von oknom... všade tma... ani jedno okno nesvietilo... hovorím si"Čo ľudia dnes nejdú do práce??"... potom sa mi zdalo, že mame akosi nezvoní budík a tak, aby nezaspala do práce, som ju šiel zobudiť... stretlo sa to s veľkou nevôľou, že vraj je ešte tma a budík má určite nastavený atď... asi 15 min som sa sňou hádal, že už by mala vstáávať a potom som jej chcel ísť doniesť na vlastné oči ukázať budík... šiel som poň do izby, chytil, zasvietil na ňom svetlo a pozerám "1:45"!!! Najrpv som tomu neveril a šiel som sa pozrieť do kuchyne na hodiny, ktoré som si pri raňajkách paradoxne nevšimol a tam bol ten istý čas!!! - to bol asi môj pohľad keď som si uvedomil koľko je vlastne hodín... a tak som pekne znova zaľahol d postele a spal ešte 4 ďalšie hodiny... veď nebyť toho, že mama ide do práce, tak sa snáď aj vyberiem do školy...

Já se téměř nikdy nebudím před budíkem, spíše až tak u několikátého vyzvánění si říkám, co se děje, o co jde a pak si uvědomím, že musím vstát, protože už nestíhám.

Rituálu mám více. Například než odejdu z domu, tak řeknu našemu psovi "ahoj" a on mi podá packu.

Můj nejzákladnější rituál je, že se pro něco vracím z chodby.

Když jedu někam autem na více jak jeden den, vždy nastoupím a znova vystoupím, protože jsem si vzpomněla, že něco nemám. Někdy i obkroužím blok domů a znova se vracím. (sousedi z toho asi mají srandu)

Když jím, mimoděk dávám malá sousta psovi a dělám to tak automaticky, že jsem už i omylem dala sousto kámoščinýmu bíglovi, která ho od mala učí, že od nikoho nic nedostane.

Když si dělám filmový večer, musím u toho jíst, jinak jsem nervózní.

V práci mám na stole dokonalý pořádek, každá věc má své místo a nemám ráda, když mi ho někdo přehazuje. U počítače mám bordel, že kolikrát nemám místo na myš.

Jinak k tomu, jaký mají zvyky jiní lidé, mi připomnělo, jak moje kámoška všude rovnala obrazy a všechno, co nebylo na svém místě. Pak si pořídila počítač a já si jednou u ní na návštěve všimla, že jí ve vitrínce leží váza apod. Šokovala mě ta změna.

Edit: a málem jsem zapomněla na svůj naprosto nejzákladnější rituál, pokud vstanu a nejdu do práce, tak hned pustím počítač a totéž dělám po příchodu domů.

nuke píše:Môj zvyk je, že keď mám niekam vstávať, dám si budík aj na dvakrát taký čas aký je potrebný na prípravu pred odchodom a keď zazvoní, pretočím ho na 20 minút pred plánovaným odchodom z domu a chrním ďalej. Toto sa tak vedieť odnaučiť

Tohle taky docela často dělám.

A taky vždy spím s hlavou pod polštářem.
Když mám někam jít tak si pořád kontroluji jestli jsem něco nezapomněl, klidně i několikrát za sebou - vím že jsem ty klíče do tašky dal a že jsem je tam před chvílí viděl, ale stejně se znova podívám jestli tam jsou .

Vanda píše:Edit: a málem jsem zapomněla na svůj naprosto nejzákladnější rituál, pokud vstanu a nejdu do práce, tak hned pustím počítač a totéž dělám po příchodu domů.

To není rituál - to je závislost.

Adieu píše:

Vanda píše:Edit: a málem jsem zapomněla na svůj naprosto nejzákladnější rituál, pokud vstanu a nejdu do práce, tak hned pustím počítač a totéž dělám po příchodu domů.

To není rituál - to je závislost.

A já si stejně stále myslím, že je to stejný zvyk, jako že mi náš pes podá packu, než jdu pryč.
Možná je to závislost, ale jen taková malinkatá. Já rozhodně závislá nejsem, klidně to za 10 minut vypnu a až do neděle sem nepřijdu. (jedu na chalupu)

Adieu píše:

Vanda píše:Edit: a málem jsem zapomněla na svůj naprosto nejzákladnější rituál, pokud vstanu a nejdu do práce, tak hned pustím počítač a totéž dělám po příchodu domů.

To není rituál - to je závislost.

hm...sem závislý

Jít před spaním na záchod.
Na záchodě vždycky musím trefit zavěšovací "voňátko".
Na návštěvách nikdy nedokážu spát déle než do půl 7 ráno, ať už se jde spát o půlnoci nebo v 5 ráno.
Pedantická touha mít své věci uspořádané, po pořádku rozmístěné a pečlivě uklizené.
Když vidím pěknou holku, tak se vždycky musím podrbat v rozkroku (to je asi ten nejodpornější zvyk, protože je podvědomý a nejde vymýtit ).

SiNuHeT píše:Jít před spaním na záchod.
Na záchodě vždycky musím trefit zavěšovací "voňátko".
Na návštěvách nikdy nedokážu spát déle než do půl 7 ráno, ať už se jde spát o půlnoci nebo v 5 ráno.
Když vidím pěknou holku, tak se vždycky musím podrbat v rozkroku (to je asi ten nejodpornější zvyk, protože je podvědomý a nejde vymýtit ).

nejsi sám....

Ještě jsem si vzpomněl že když jdu kolem našeho psa tak ho vdycky musim pohladit a taky mám ve zvyku zapomínat důležitý věci, který si musim pamatovat jen chvíly.
Jako třeba když jsem chtěl napsat tadyten příspěvek tak sem úplně zapomněl co sem chci napsat.