Neviem ako sa vysporiadať s niekým takým ako je J. Slota a jemu podobní - existujú všade v každom štáte - a ja myslím, že Slotovi sa tu bude dariť dovtedy, dokým budeme mať s problém s Maďarskom a Maďarsko problém s nami.
SNS a tým pádom aj Slota sa ale do vlády resp. parlamentu dostali absolútne legitímnym demokratickým spôsobom - takže už môžeme iba sledovať akú škodu to urobí. Ja som v kútiku duše čakal, že po tých štiepeniach SNS a rôznych konfliktoch sa stanú iba históriou (bol som dosť nepríjemne prekvapený ich výsledkom) - nj. to je tá politická nátura - najprv sa s Annou Malíkovou pomaly že nepozabíjali a nakoniec, keď im už začalo prihárať tak "cmuk, cmuk a spolu až na večné časy".
Rovnako neviem, ako tvrdo zakročiť proti niekomu, kto je chránený našou všemocnou politickou imunitou (ktorú každé volebné obdobie chcú obmedziť a vždy ako sa v Čechách hovorí "skutek utek"
) - dokým sa bude SNS môcť oprieť o svoje tvrdé jadro (myslím voličskú základňu) a ak tým pádom dostanú vždy aspoň minimum 5% hlasov tak to nejako pozitívne nevidím.
Možno je najlepším spôsobom ignorácia (aj keď história ukazuje, že ak bláznov ignorujeme príliš dlho a oni nakoniec dostanú príležitosť tak nám to pekne "zrátajú") - ja ako občan nezaujímajúci sa o politické dianie toho veľa neurobím - zodpovednosť leží pri takýchto "politických" vyhláseniach hlavne na ostatných pol. stranách - buď si na neho už teda nejako zvykly alebo ho ticho tolerujú - to neviem posúdiť - resp. neviem ako sa vtedy k tomu výroku a k iným vyjadrovali a vyjadrujú - počas tohto obdobia som dlhú dobu takmer vôbec nepozeral televíziu (ani správy a pod
)
Napíš mi prosím tvoj pohľad na riešenie situácie s takýmito ultra-pravicovými stranami (aj keď je vlastne SNS pravicová strana? - veď je v ľavicovej vláde - to už o ich "pragmatizme" niečo hovorí.
)
K vysídleniu: nuž ale podľa všetkého sa toto vysídľovanie začalo o 2 mesiace skôr ako vôbec Postupimská konferencia začala
- dovolím si tu uviesť citácie z toho jedného odkazu, ktorý som uviedol v mojom predchádzajúcom poste (uvedomujem si, že pri uvádzaní historických faktov, citovaní iných článkov a názorov by som sa mal opierať o viac prameňov ale... *krčí ramenami*):
...Na konferenci se také jednalo o již probíhajícím odsunu Němců z Československa, Polska a Maďarska. Strany na požadavky Stalina a zemí, v nichž odsun probíhal, uznaly, že bude potřeba Němce z těchto zemí vystěhovat, ale odsun musí probíhat spořádaně a lidsky. Všechny tři země byly vyzvány, aby prozatím zastavily probíhající vyhošťování.
...Protiněmecké nálady spolu s názorem na nezbytnost provedení odsunu narůstaly v domácím a zahraničním odboji i většině české společnosti postupně v průběhu německé okupace Československa a vrcholily v květnu 1945, kdy se zdálo další česko-německé soužití jako nemožné. Navzdory tomu bývá některými odpůrci odsunu připisováno autorství myšlenky řešit poválečné vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci masovou deportací výhradně osobně prezidentu Edvardu Benešovi, který pro tento záměr postupně získal podporu Spojenců. Při projevu 12. května 1945 v Brně prohlásil Beneš, že „německý problém v republice musíme definitivně vylikvidovat“, a čtyři dny nato na Staroměstském náměstí v Praze, že „bude třeba vylikvidovat zejména nekompromisně Němce v českých zemích a Maďary na Slovensku“. Přestože odsun začal fakticky již evakuací mnoha sudetských Němců před postupující frontou a k samotnému „vyhánění“ začalo docházet již v průběhu tzv. Květnového povstání, tak tento projev prezidenta byl podle odpůrcu odsunu tím konkrétním a bezprostředním impulsem k tzv. „divokému odsunu“, při kterém často docházelo k brutálním útokům na vysídlované, jež nesly znaky genocidy.
...Vyhnání Němců je ospravedlňováno postupimskou dohodou, ve skutečnosti protokolem postupimské konference, který v čl. XII uvádí: „Tři vlády prozkoumaly tuto otázku po všech stránkách a uznaly, že německé obyvatelstvo nebo jeho součásti, které zůstávají v Polsku, Československu a v Maďarsku, bude třeba přesunout do Německa. Jsou zajedno v tom, že přesun musí byt prováděn spořádaně a humánně.“ Ve skutečnosti bylo Československo vítěznou mocností a suverénním státem, kterému jiná mocnost nemohla nic nařizovat. Velmoci zde jen v podstatě uznaly fait accompli probíhajícího vyhánění Němců.
Legislativa
V zásadě se jedná o poválečné Benešovy dekrety v užším slova smyslu.
1. dekret č. 5/1945 Sb., ze dne 19. května 1945, o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů. Němci, Maďaři, zrádci a kolaboranti byli prohlášeni za státně nespolehlivé a na jejich majetky byla uvalena národní správa.
2. dekret č. 12/1945 Sb., ze dne 21. června 1945, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Němcům, Maďarům, zrádcům a kolaborantům byl zabaven veškerý zemědělský majetek (tj. pole, louky, lesy, rybníky apod.) bez náhrady. Osobám německé a maďarské národnosti, které se aktivně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky, se zemědělský majetek nekonfiskoval. Nestačilo tedy trpět v koncentračním táboře nebo uprchnout před nacismem do exilu, podle úředního výkladu trpění pod nacistickým nebo fašistickým terorem pro vynětí zemědělského majetku z konfiskace výslovně nestačilo „vzhledem ke značnému potenciálu nebezpečí takové držby“. Aktivním bojem nebylo, ačkoliv za všechny tyto skutky hrozil trest smrti:
1. poslech zahraničního československého rozhlasu, rozšiřování zpráv z takového pramene, neudání osob poslouchajících takový rozhlas, sbírání a rozšiřování letáků shazovaných spojeneckými letadly
2. vědomost o existenci nebo pobytu parašutistů a partyzánů
3. neudání prchajícího vězně z koncentračního tábora nebo zajatce, anebo nemocného parašutisty
3. dekret č. 16/1945, ze dne 19. června 1945, o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných soudech (velký retribuční dekret). Retroaktivní stanovení přísných trestů za skutky, které v době spáchání zhusta ani trestnými činy nebyly. Byly jím zřízeny mimořádné lidové soudy jako stanné soudy.
4. dekret č. 28/1945 Sb., ze dne 20. července 1945, o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci. Jiný slovanský národ nebyl definován.
5. dekret č. 33/1945 Sb., ze dne 2. srpna 1945, o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské. Němci a Maďaři byli zbaveni československého občanství, pokud se v době zvýšeného ohrožení republiky se nepřihlásili za Čechy nebo nezískali vysvědčení národní spolehlivosti. Postižené osoby ztratily veškerá občanská práva.
6. dekret ze dne 18. října 1945, o zrušení německých vysokých škol v Praze a Brně. Na rozdíl od 17. listopadu 1939, kdy byly české vysoké školy uzavřeny jen dočasně, německé vysoké školy byly zrušeny trvale.
7. dekret č. 108/1945, ze dne 25. října 1945, o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. Němcům, Maďarům, zrádcům a kolaborantům byl zabaven veškerý zbylý (tedy ne zemědělský) majetek bez náhrady. Konfiskace se netýkala osob, které prokázaly, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem. Z konfiskace byla vyňata ta část movitého majetku, které bylo nevyhnutelně třeba k ukojení životních potřeb nebo k osobnímu vykonávání zaměstnání (jako oděv, peřiny, prádlo, domácí nářadí, potraviny a nástroje).
8. dekret ze dne 27. října 1945, o trestání některých provinění proti národní cti (malý retribuční dekret).
9. zákon č. 115/1946 Sb., ze dne 8. května 1946, o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků (tzv. amnestijní zákon). Amnestoval ty zločiny, které směřovaly ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů a staly se do 28. října 1945, tedy celý tzv. „divoký odsun“.
Ospravedlňujem sa za neúmerne dlhú citáciu ale myslím, že má určitý zmysel (viem, že ľuďom sa nechce pozerať na odkazy
)
Môj názor na vysídlenie: bolo to nutné o tom nie je najmenších pochýb - ale to čo sa pri tom dialo nie je ospravedlniteľné - celý odsun mal prebehnúť pod absolútnou kontrolou armády, ktorá by mala zákaz používať neprimerané násilie a zbrane (resp. iba v nutných prípadoch) - takto sa to zvrhlo na skutočné vybavovanie účtov, zbytočné zabíjanie a rabovanie - to sa nedá nevidieť a rozhodne nie akceptovať.
Na záver tohto odstavca - pri formulovaní tejto odpovede som sa dostal do konfliktu pravdepodobne s jednou-jedinou vecou, ktorú na Čechách resp. českom kalendári absolútne nemám rád - názvy mesiacov - ja si ich nikdy neviem zapamätať; je to peklo
Protokol postupimskej konferencie
O čom bola postupimská dohoda - v skratke
definícia "fait accompli"
ad maďarská menšina - to je práve škoda - keby sme mali plne tolerantné vzťahy tak by tu bol pokoj a nejaké nacionalistické tendencie by boli na minime - a inak súhlasím - média ale aj politické strany (či už SMK alebo maďarské strany) majú na napätej situácii nemalý podiel viny
Ohľadom toho nacionalistu: pre mňa nie je štát krajina (uvedomujem si však dôležitosť existencie územia ako štátotvorného prvku) ale ľudia - a ja slovenských ľudí teda príliš v láske nemám (tým pádom vlastne nemám rád svoj vlastný štát
) - každý deň stretávam neuveriteľne veľký počet hlúpych, obmedzených a prázdnych ľudí - možno je to iba moja vina, ale ani väčšina vysokoškolákov, s ktorými som sa mal možnosť stretnúť ma teda svojim rozhľadom nenadchla - taktiež pokrytectvo je vlastnosť, ktorá je tu asi už vrodená - s týmto všetkým je spojený aj tzv. slovenský "komplex" - (najviac viditeľný pri športových zápasoch práve s ČR) - neustále fňukanie a vyplakávanie ako nám kto ublížil, čo nám dlhuje a pod (týmto ho pomenúvam na "fňuk, fňuk komplex) - možno práve toto je skutočným odrazovým mostíkom pre slovenský nacionalizmus (alebo je to vlastne základ pre nacionalizmus ako taký aj v iných krajinách) - strašne mi to ide na nervy - sorry Lerek, Nef. Sr. ak som vás sklamal - ale ja pri nejakých národných záležitostiach necítim nič (ani pozitívne a ani negatívne) - ak by som existoval v jednotnom Euro-štáte tak by mi to bolo absolútne jedno - mňa vždy zaujíma iba realita (vo vzťahu k okolitému svetu - fantáziu si nechávam iba pre seba).
. Teda stále verím, že vačšina z nás má. Ono problém je ten, že vidieť je vždy tých pár blbov, čo vyčnievajú tj. dobré vzťahy nemajú.
- a zároveň týmto ďakujem Nef. Sr. že som tak tých pár hodín strávil touto činnosťou (ktovie či sa mi tieto nadobudnuté vedomosti raz predsa len nezídu 
