Sigil: Diskusní fórum

AlieN: uvidíme .

Dnes už bych pořadí sestavil trochu jinak:

1. Fear and Loathing in Las Vegas
2. Tideland
3. 12 Monkeys

Hodnotu Strachu a svrabu v LV, tedy to, co je ukryto pod spoustou nápadného humoru, jsem docenil až později.
Projekci Imaginaria také navštívím, jakmile se mi naskytne příležitost.

Ajantis: U mě jsou první Brazil, Fear and Loathing a 12 Monkeys, ale s určením vzájemného pořadí bych měl asi problém . Hmm, možná bych mohl obnovit hlasování s třemi hlasy pro každého...


BTW četl jsi to tedy? Myslím Strach a svrab? Já jen, že jej zpětně hodnotím i jako vydařenou adaptaci, která tedy předlohu věrně nekopíruje (řekl bych, že v ní není tolik výrazná ta dobová atmosféra, teda ne tolik, co v knize), ale zase přidává něco vlastního, ať už jde třeba o zachycení Dukova osobitého stylu pohybu nebo ještě lepší vygradování některých scén. Každopádně je to obojí hodně vtipné a těžko říct, co je vlastně lepší. Jen škoda, že se u nás od Thompsona nedají jeho další knihy moc dobře sehnat, rád bych si nějakou přečetl.

MCZ píše:BTW četl jsi to tedy? Myslím Strach a svrab? Já jen, že jej zpětně hodnotím i jako vydařenou adaptaci, která tedy předlohu věrně nekopíruje (řekl bych, že v ní není tolik výrazná ta dobová atmosféra, teda ne tolik, co v knize)...

Četl, a film se mi líbí víc. Ona dobová rovina i se svou výpovědí je do něj vsazena dobře, ale nenápadně, alespoň v porovnání s výraznou rovinou humornou, takže ji - soudě dle komentářů na čsfd - mnoho diváků nepostřehlo, popřípadě jí neporozumělo; to jí na kvalitě ale neubírá. Díky Gilliamovým režisérským schopnostem se mi film líbí víc v líčení drogových dobrodružství - navíc je tady podle mne určitá "doslovnost" ku prospěchu věci. I když třeba scéna s dálničním policistou je v knize lepší, protože víc vynikne vyvrcholení Dukeovy vychytralé strategie v podobě plechovky piva v ruce. Celkově se mi tedy adaptace líbí víc pro svou, ehm, větší komplexnost, kterou umožňuje obraz.

Zhlédnul jsem Brazil a musím říct, že mě film neoslovil. Byla to taková podivná patlanina. Zvlášť, když si člověk uvědomí, že je to na motiv 1984, ten komediální tón mi tam rozhodně nesedl - nemluvě o tom, že byl nepodařený. O konkurenci 12 Opic nemůže být ani řeč.

Ne zas tak dávno jsem také viděl Time Bandits a Barona Munchausena a ty nebyly až tak špatné. Na to, aby byly aspoň dobré, jim ale chyběla nějaká hloubka. V Time Bandits byl asi nejlepší kus s Johnem Cleesem jako Robinem Hoodem.

Ještě mě čeká Fisher King a Fear & Loathing in Las Vegas. A asi se znovu podívám na 12 Opic, abych zjistil, proč se mi tak líbily : )

Tak jsem zhlédnul Fisher Kinga a ten je tedy hodně povedený. Robin Williams a Jeff Bridges excelují. Chvílemi to bylo i dost vtipné. Celkově vzato to byl příjemně strávený čas při koukání (a to jsem byl namačkaný v autobuse).

/facepalm

To je skoro jako napalm, to já poznám

tak Terry je Terry, má všechny filmy dobré a všechny mají specifický rukopis(polovinu z nich jsem poznal aniž bych věděl že jsou to filmy od terryho)

To co rádi pythony tak určitě doporučuju legendární Jabberwocky. Ve kterém je v podstatě definován specifický art jeho filmů, jakmile tohle uvidíte, všechny jeho filmy pak poznáte aniž byste museli znát kdo je jejich autorem. Měl jsem to štěstí že jsem ho viděl velice brzy a tak poznat Terryho už nebyl problém. Z tohoto jeho art podpisu pak tak trochu vyčouhává(a ne přímo zapadá) pak už jen snad Holy grail a klasika Life of meaning.

Jsem jeho velký fanda a krajinu přílivů jsem si užil maximálně, teda abych nekecal tak za průser od něj považuju planetu opic.