.Takže, včera (předevčírem) dohráno, není to zas tak dlouhé, jen jsem to hrál průběžně a taky jsem zjistil, že dvě nabízené strany se liší v podstatě pouze designem, jménem a tak dvěma unikátními jednotkami. Kampaň je tedy vlastně pouze jedna (16 misí), ale to bych za zápor ani nepovažoval.
Mé dojmy jsou veskrze pozitivní, co jsem očekával se splnilo beze zbytku. Homeworld je skvěle hratelná a originální hra. Věc první - grafika. Ano, jak už jsem zmínil, zastaralost je znát, ale vypadá to stále obstojně (zvlášť při použití 32bitových barev, vyhnání nastavení do nejvyšších detailů a vnucení nepodporovaného rozlišení), vizuální efekty mi přišly pěkné i dnes a vyjma drobných grafických chyb se žádné technické obtíže neobjevily. Každopádně je na co se dívat, zvláště díky skvělému designu (mateřská loď strany, se kterou jsem hrál). Zvukově paráda - vesmír filmový (tedy bouchání, pulsování, trysky atd.), hudba přímo výtečná (mohlo by jí být ale trochu více), v credits dokonce zazní Yes (stará rocková kapela; vzpomněl jsem si, protože to poslouchali rodiče).
Ale co je nejdůležitější, samotná hratelnost. Troufám si tvrdit, že HW je hrou pro "horních 10 000". Buď vás osloví hned zezačátku a vydžíte u něj až do konce nebo vám nesedne nikdy. Většina z toho, co jste dosud pokládali v RTS za samozřejmé, vzala v HW za své, a ne každému asi herní koncept sedne. Třeba hned kamera. Ta se vždy fixuje na určitý objekt (skupinu objektů) v dohledu vašich lodí (tedy třeba rovnou na nějakou letku), kolem které můžete kamerou libovolně natáčet a zoomovat. Hra se soustředí téměř výhradně na boj, chybí stavění, těží se tu pouze minerály a to jen tak mimochodem. Skvělá myšlenka je, že do další mise se vám přesouvají všechny jednotky a credity, které jste si nasbírali v té předchozí, takže si obtížnost do jisté míry nastavujete sami (jiné nastavení hra ani nenabízí) a je tedy pravda, že někteří hráči by hlavně kvůli tomuto mohli mít problém. Ačkoli se to při pohledu z taktické mapy nezdá, herní plocha je opravdu velká (přesun velkých lodí přes celou mapu může trvat odhadem i 20 minut) a občas by bodla možnost zrychlit čas (hlavně při konci některých misí, kdy jen těžíte minerály). Velice promněnlivé je tempo hry. Řekl bych, že tak většinu času je spíše pomalé, ovšem během několika okamžiků se může vše rázem změnit. Útoky bývají velice hektické a pokud se bez tréninku pustíte hned do Skirmishe, zřejmě vás nepřátel drtivě porazí. Znalost základních klávesových zkratek je nutností (ale nejde o nich krkolomného: B - Build, M - Move apod., taky lze jednotku umístit do několika skupin současně), horší je to s využitelností pauzy. Při ní můžete volně pohybovat kamerou (tedy v rámci uzamčení pohledu), vybírat jednotky a měnit skupiny. Nelze však provádět přímé akce, jako je pohyb či útok a waypointy chybí úplně. Přitom váš úspěch v bitvě velice záleží právě na správném načasování. Řekl bych, že hru mnozí označovali za těžkou právě pro kombinace všech zmíněných specifik, sama o sobě tak těžká není, protivník je celkem hloupý (i vaše vlastní lodě), chce to jen si zvyknout na ten styl hry. Jednou z nejpodstatnějších inovací HW byl třetí rozměr, a i když má mapa základ jakési kruhové plochy, rozhodně se nedá tvrdit, že by byl třetí rozměr pouze doplňkový - pokud s ním začnete počítat, hra bude opět o něco snažší. Manévrování, obkličování z nečekaných úhlů, to všechno funguje parádně (jen občas dělají pomalým lodím potíže formace). Vzhledem k AI lze také vymyslet několik opravdu jistých taktik. Mnohem lepší, než velké lodě ničit, je prostě poslat na ně nenápadnou jednotku (resp. více jednotek), co máte k dispozici hned ze začátku hry. Ty přirazí k nepřátelské lodi a prostě ji ukradnou, převezou k vaší mateřské lodi a tam se "přebarví" na vaši stranu, a pak ji můžete třeba rozebrat a získat credity anebo ještě lépe začlenit do vlastní armády (lze tak také dosáhnout vyššího počtu jednotek než umožňují relativně nízko posazené výrobní stropy).
Asi překvapí, že příběh je vyprávěn obyčejnými animovanými (2D) kresbami (což je vzhledem k plnému využití 3D v samotné hře přesně opačný postup, než volila převážná většina tehdejších strategií); on je celkem zajímavý, ale rozhodně by se z něj dalo získat více, protože má dost potenciálu. A to ostatně celá hra. Ale jako prvotině by asi nebylo spravedlivé přísně vyčítat ty nedostatky, kterými HW trpí. Je to koneckonců opravdu originální a zábavná hra, kde naštěstí míra inovace nijak vážně nepoškozuje samotnou hratelnost a to 3D doslova nabízí další rozměr. Mé trochu rozporuplné dojmy ale zcela zahnala poslední mise. S vyjímkou dříve zmíněného úvodu mi poskytla mimořádně silný okamžik, jaký v RTS nepamatuju. Sledovat, jak v posledncíh vteřinách odrážíte drtivý nepřátelský útok za zpěvu sboru chorálů je zkrátka úžasné.
Nemůžu ale Homeworld s ničím jiným dobře porovnat, a proto se vyhnu hodnocení. Tahle hra má hodně do sebe a mohla by být ještě mnohem lepší, i tak ale nabízí slušnou porci zábavy a méně obvyklý herní zážitek.
Už se mimochodem těším na datadisk Cataclysm, kde je prý vychytána řada popsaných neduhů
.
