Zajímavá dedukce, nicméně dovolím si nesouhlasit. Ztráta velmocenského postavení VB je mnohem širším souhrnem faktorů než tím, že je Američané "vyšplouchli". Británie své postavení pozbyla fakticky ještě před vypuknutím 2. světové války. USA neměly v regionu (západní hemisféře) jediného konkurenta, snad s výjimkou Japonska, ač i to je diskutabilní. Británie se dlouhá - odvážím se říci - staletí účastnila evropského koncertu velmocí, což ji přirozeně vyčerpávalo, neboť hlavním cílem, všech zúčastněných (evr. mocností) bylo zachovat přibližnou rovnováhu sil a nepřipustit vzestup žádného z evropských hráčů. Jediný kdo se z toho nakonec dokázal vymanit bylo bolševické Rusko, které se drželo hesla "když se dva (kapitalisté) perou, třetí (komunista) se směje". Leninova strategie nebyla špatná, jak by nám jistě pan Putin potvrdil. Podceňované Rusko zůstávalo stranou, neb jej všichni ignorovali, zatímco dřívější velmoci - Německo, Francie a Británie se vzájemnými válkami oslabily.Alnag píše:Nebo že bychom se rozvrzpoměli na to, jak USA podrazili po válce židli pod Velkou Británií, která jim kvůli tomu dodneška splácí a která tím příšla o postavené velmoci, protože to samozřejmě USA taky hrozně hraje do karet?
Podobně geograficky-politicky izolované (Monroeova doktrína) USA se mohly soustředit na vlastní hospodářsko-vědecký vzestup, čímž mohli pohodlně předběhnout všechny ostatní mocnosti. Nakonec vypukla válka a z ní vzešel bipolární systém, který byl - dle mého soudu - nevyhnutelný bez ohledu na to, kdo komu bude podtrhávat židli, nebo oni "podtržení" na ní již vlastně vůbec neseděli.
Ty se divíš, že USA vedou vyjednávání cestou jednotlivých rozhovorů, když se Evropa nedokáže sama na ničem dohodnout? Stačí si vzpomenout na loňské handrkování ohledně toho, kdo vyšle do Libanonu mírové sbory. To byla podívaná, které mě utvrdila v tom, že bych nerad zažil, až se Evropa bude muset sama bránit.
Ad "Pohrdavý nadhled na vše neamerické" - Yankeeové se učí rychle, však také měli dobrou školu - Evropany.
